Skončili sedmí, jen desetiny bodu od pátého místa. „Proto máme smíšené pocity,“ přiznal. „Jsem na nás pyšný, že jsme se za tak krátkou dobu stihli vrátit. Ale znáte ten lidský chtíč. Mysleli jsme výš. Rozhodčí nás chválili, jen tam byla chybička v piruetě, co nás stála tři body.“
Ovace vestoje, které jim ve vyprodané hale Žalgirio část diváků uspořádala, nicméně znovu prokázaly správnost směru, kterým se vydali.
Nechtějí být tuctoví, ale originální. Vyprávět na ledu příběhy, otevírat silná témata. Ne nadarmo si za vzory vybrali olympijské vítěze Virtueovou, Moira a Papadakisovou, Cizerona.
„Ti se také snažili přinášet do tanců něco nového a měnili jejich vývoj,“ říká Taschler.
Dát do tance kus sebe
Už v minulé sezoně, kdy se poprvé probili i do světové top 10, se od ostatních odlišovali volnou jízdou na téma ochrana přírody.
„Přáli jsme si mít něco, co ještě nikdo neměl,“ popisovala tehdy Natálie Taschlerová. „V přírodě jsme vyrostli, hodně jsme jezdili do hor, na túry, na kola. Nebo na tábory. Tak jsme s koučem vymysleli, že se náš tanec bude týkat ochrany klimatu.“
A letos? Přišli s nesmírně emotivním vyprávěním příběhu vlastní rodiny. Včetně předčasné smrti tatínka, bývalého boxera, jenž podlehl rakovině.
„Když v roce 2019 táta umřel, zapomněli jsme na všechno ostatní a neměli myšlenky ani na krasobruslení,“ vzpomínal Taschler. „Nevěděli jsme, jak dál pokračovat. Ale podržela nás mamka i náš trenér Matteo Zanni, který nám říkal: Nesmíte s tím seknout. Jemu se totiž v mládí stala s tátou podobná věc. On sám proto s krasobruslením skončil, čehož později litoval. Snažil se, abychom neudělali stejnou chybu.“
Byl to právě Zanni, s nímž se připravují v italské Egni, kdo za nimi loni na jaře přišel s nápadem, čemu by se mohl jejich nový volný tanec věnovat.
Po 44 letech. Dva české taneční páry v elitní desítce na ME, sedmí a devátí |
„Měl k němu i písničku, ve které se zpívá o modrých očích. A ty máme my oba a měl je i taťka. Ze začátku nám to téma připadalo dost náročné, postupně jsme se do toho ale dostali. Teď vidíme, že ten příběh diváky zasáhl. Vždyť tolik lidí má, bohužel, nějaké úmrtí v rodině kvůli rakovině.“
Dokázali, co umí jen málokterý pár: přenést na led hluboké osobní emoce.
„Oba jsme byli odmalička emočně založení,“ povídá Taschlerová. „Mnohem víc mě baví, když mohu dát do tance kus sebe než vystupovat jen na nějaké neutrální téma.“
Infekce, pak zlomenina
Jak moc mohli svůj program do šampionátu vypilovat, kdyby v listopadu nepřerušili přípravu, lze jen spekulovat.
Na prahu sezony řešil Taschler bakteriální infekci ve střevech, měsíc a půl nemohl pořádně jíst. „Hodně jsem proto shodil, zároveň jsem však pokračoval v tvrdém tréninku a i v posilovně zvedal velké váhy. A protože můj metabolismus tou dobou nefungoval, k únavové zlomenině došlo raz dva.“
Pátý obratel už je podle lékařů zase v pořádku, přesto jej po šampionátu čeká v Praze další kontrola a dostane upravený plán rehabilitace. „Musím provádět preventivní cvičení, abych posílil všechny svaly kolem místa zranění a nestalo se mi to znovu.“
Když na podzim nesměl trénovat, sestra se mnohem víc věnovala přípravě na suchu. „Zkoušela jsem nějaké nové věci a věnovala se i boxu. Aspoň jsem měla čas víc poznat samu sebe,“ prozradila.
Jejich sezona nyní bude spět k vrcholu při březnovém mistrovství světa v Kanadě. „Vylepšíme programy, upravíme některé jejich části, možná i hudbu,“ plánuje Taschler.
Motivací pro ně bude na tréninku v italské Egni přítomnost dalších skvělých tanečníků. Poprvé po 44 letech má Česko v elitní evropské desítce dva taneční páry. Juniorským mistrům světa Kateřině a Danieli Mrázkovým (17 a 20 let) se povedl debut mezi dospělými, v Kaunasu skončili devátí.
„Dan a Katka nás podporovali od začátku přípravy i po našem návratu do tvrdého tréninku, čerpáme z nich pozitivní energii,“ ocenil Taschler.
Vzájemně se mohou vytáhnout k ještě lepším výkonům. Koneckonců v 60. letech, kdy si pro světové tituly jezdili sourozenci Eva a Pavel Romanovi, to byli právě Češi, kdo udával tón této disciplíny.