Ani její trenérka Eteri Tutberidzeová tehdy nemluvila. Pouze choreograf Daniil Gleichengauz řekl: „Alině je teprve 15 let, nervově to neustála. Nikdy nezajela tak slabě. Ani my trenéři nevíme, co se stalo.“
Co? Odpověď se nabízí.
Tělo dívky, která od svého podzimního vstupu do kategorie žen neznala slovo porážka, už zátěž předlouhé sezony nevydrželo. Zvlášť když jí Tutberidzeová v honbě za bonusovými body „nacpala“ všechny skoky až do druhé poloviny volné jízdy.
Dlouhý zástup vítězek a medailistek produkuje od roku 2013 centralizovaný systém ruského krasobruslení. Příliš mladé se ocitají na vrcholu, příliš mladé končí. V zemi „profesionálně“ trénují už pětileté holčičky. V deseti letech pak předvádějí kaskádu trojitých skoků.
Je snazší skákat je dříve než dospějí, protože jejich mladší drobná těla jsou flexibilnější. Ovšem zároveň stále rostou a při nadměrné námaze jsou náchylná ke zranění kloubů, kostí a měkkých tkání.
Od zlata až k anorexii
Trenérka Tutberidzeová vyznává metody drilu. Mistr světa mezi muži Nathan Chen z USA při závodě Grand Prix udiveně sledoval trénink další její svěřenkyně, Jevgenije Medveděvové, mistryně světa z let 2016 a 2017.
„Když pokazila skok, opakovala ho vzápětí třeba desetkrát po sobě správně,“ líčil Chen.
Eteri Tutberidzeová (vlevo), trenérka nejúspěšnějších Rusek:
Zároveň se ruské dívky ocitají doma pod obrovským psychickým tlakem. Ani si neumíme představit, jak velký může být. „Vědí, že když se jen trochu zhorší, někdo jiný z jejich obrovské základny je převálcuje a vystrčí z reprezentace,“ podotkl Rafael Arutjuňan, Chenův trenér.
V úvodu této sezony Medveděvová říkala: „Nechcete vidět, že vás poráží bruslařka, která je mladší, a má být proto slabší.“ Snad i proto od října brala injekce proti bolesti a v listopadu startovala na Grand Prix i se zlomenou metatarzální kostí v pravé noze.
„Riskovala jsem. Byla to olympijská sezona,“ vysvětlovala. Potom už byla léčba nevyhnutelná. Když se v půli ledna vrátila, na mistrovství Evropy a potom i na hrách podlehla Alině Zagitovové.
I každé kilo v těchto bitvách rozhoduje. „Už nemohu jíst cokoliv po šesté večer tak jako dřív. V posledních dvou letech se věci změnily,“ líčila Medveděvová. Také Zagitovová si během letošní sezony předsevzala: „Musím jíst míň než dřív.“
V minulosti právě ji Tutberidzeová vyhodila ze své skupiny kvůli malému nasazení. Po týdnu Zagitovová přišla a prosila ještě o jednu šanci. Dostala ji. V této sezoně sedmkrát po sobě zvítězila, získala ruský, evropský i olympijský titul, ovládla finále Grand Prix. Až přišlo milánské selhání.
Jak dlouho asi na špici vydrží?
Julija Lipnická, pod vedením Tutberidzeové v roce 2014 patnáctiletá mistryně Evropy, od 17 let nezávodí. Nyní se léčí s anorexií.
„Měla jsem s anorexií problémy už během kariéry, jen jsem se bála o nich mluvit,“ přiznala. „Po kolapsu na Grand Prix v Moskvě 2016 jsem hodila brusle do skříně a od té doby se na ně ani nepodívala. Nechtěla jsem o ledu už ani slyšet. Pak jsem skončila v nemocnici.“
Adelina Sotnikovová, 17letá olympijská vítězka her v Soči, je takřka každý rok zraněná a nezávodí, na žádné vrcholné akci od startu v Soči nestartovala.
V šedi průměru rychle skončila i mistryně světa 2015 Jelizaveta Tuktamyševová, svádějící neúspěšný souboj s nadváhou.
Žádná z nich nevydržela v popředí v kategorii žen déle než dvě sezony. Až Medveděvová, která v roce 2016 poprvé ovládla světový šampionát také v patnácti letech, to dokázala. Na mistrovství světa do Milána, údajně kvůli nedoléčenému podzimnímu zranění nohy, však ani ona neodcestovala.
PADLÉ ŠAMPIONKY MINULOSTI. Zleva Julija Lipnická (nyní problémy s anorexií), Adelina Sotnikovová (neustále zraněná), Jelizaveta Tuktamyševová (potíže s nadváhou, až 8. na ruském mistrovství)
„Když některé krasobruslařky dospějí a už je nebaví trénovat, jak si představuji, řeknu jim hned sbohem,“ prohlašuje 43letá trenérka Tutberidzeová.
Ví, že čeká fronta dalších. Ve skupině má i třináctiletou juniorskou mistryni světa Alexandru Trusovovou. A ta letos ohromila čtverným salchowem i toeloopem, který dosud neskočila žádná žena! Na příští sezonu údajně plánuje i čtverného lutze.
Příští superstar od Tutberidzeové? Třináctiletá Alexandra Trusovová:
Do žen až od šestnácti?
Nečekaná selhání a předčasné konce kariér mladičkých hvězd nejsou výhradně ruským specifikem. Američanka Gracie Goldová, čtvrtá v olympijském Soči, se loni ve 22 letech léčila z depresí, bojovala se stavy úzkosti a s poruchami stravování. Přesto případy z ruského prostředí v souvislosti s krasobruslařskými teenagerkami jednoznačně převládají.
Opět se tedy mezi funkcionáři přetřásá téma navýšení věkové hranice pro vstup krasobruslařek do kategorie žen.
Podobný problém řešili v minulosti i gymnasté. Legendární Nadia Comaneciová se v éře nástupu triumfujících děvčátek stala poprvé mistryní Evropy žen ve 13 letech. Od roku 1980 smějí mladé gymnastky závodit mezi ženami až od 15 let a od roku 1997 od 16 let.
Díky tomu podstatně narostl počet závodnic zůstávajících na scéně také po dvacátých narozeninách.
Současně ale narostl i počet případů, kdy státní instituce například v Číně či v Rumunsku záměrně falšovaly dokumenty svých závodnic a postaršovaly je. Che Kche-sin, členka týmu olympijských vítězek z Pekingu 2008, byla omlazená o dva roky, další čínské vítězky o rok.
Rumunka Alexandra Marinescuová, rovněž postaršená bronzová olympijská medailistka z Atlanty 1996, vyprávěla: „Trenéři mi řekli, abych lhala o svém stáří. Přišlo mi to divné, ale poslechla jsem.“
Krasobruslaři zvedli v roce 1996 spodní hranici pro kategorii žen z 12 na 15 let. Pravidlo platí dodnes. Navýšení na úroveň gymnastek se zdá být logickým krokem, ani letos však nepatří mezi navrhované změny pravidel pro kongres ISU. „To je záležitost na delší dobu,“ říká Stanislav Žídek, který šéfoval loňskému mistrovství Evropy v Ostravě.
Bez ruské vlajky
V milánském souboji generací nabídl kolaps Zagitovové šanci na titul té naopak suverénně nejstarší, 31leté Carolině Kostnerové. Italka předtím překvapivě vyhrála krátký program a nastupovala k volné jízdě úplně poslední. Stačilo, aby ji zajela čistě.
„Nevěděla jsem o chybách Zagitovové,“ tvrdila. Jenže dělala je i posléze i ona sama a když přišla z ledu, svěřovala se: „Vidíte únavu v nohách každé z nás. Jsme jen lidské bytosti. Máme silné emoce a bojujeme s nervozitou, protože víme, kolik práce se skrývá za našimi jízdami.“
Na svém čtrnáctém a možná i posledním mistrovství světa skončila Kostnerová čtvrtá.
A tak se šampionkou stala nečekaně 22letá „černá labuť“ Kaetlyn Osmondová. Po 45 letech vrátila do Kanady světový titul ze soutěže žen a omámeně tvrdila: „Já a mistryně světa? Tomu nemohu uvěřit. To bych nikdy neočekávala. Vždyť Zagitovová a Kostnerová byly vždy tak konzistentní.“
Japonky Wakabo Higučiová a Satoko Mijaharová ji doprovodily na stupně vítězů. Při ceremoniálu soutěže žen nestoupala v milánské hale ke stropu ani jedna ruská vlajka.
Tomu jsme odvykli.
Ale buďte si jisti, že generálové armády ruských teenagerek brzy zavelí do protiútoku.