Psychické selhání sportovních hvězd na vrcholných akcích není jevem neobvyklým. Ale toto byl v podání francouzského krasobruslaře Kevina Aymoze megakolaps.
Spolufavorit mistrovství Evropy v Kaunasu skončil v krátkém programu předposlední a zůstal daleko od postupu do volných jízd.
„Vzbuzoval dojem, že je na ledě, ale nechce tam být,“ psal francouzský list L’Equipe.
Trenérka Silvia Fontanaová se zděšeně chytala za hlavu, pak se ho snažila uklidnit. Šestadvacetiletý Aymoz po vystoupení jen prošel mezi novináři a odmítl s kýmkoliv hovořit.
Zklamaný Kevin Aymoz po krátkém programu na ME v Kaunasu.
V sérii Grand Prix byl v sezoně druhým nejlepším Evropanem. Zároveň má však dlouhá léta vizitku labilního krasobruslaře.
Dokáže předvést nesmírně emocionální výkony i krásné čtverné skoky, ale také se naprosto sesypat. Stejně jako na mistrovství Evropy v Grazu 2020. Tehdy coby favorit číslo 1 také nepostoupil do volných jízd.
Loni v lednu byl extrémně zklamaný i z toho, že na evropském šampionátu v Espoo zůstal pod stupni vítězů čtvrtý, načež prohlásil: „Mám nulovou motivaci odjet na mistrovství světa.“ Nakonec ho trenérka umluvila slovy: „Jeď tam a brusli proto, že svůj sport miluješ, a ne proto, že musíš něco předvést.“
V březnu byl v Saitamě skvělý. Sice skončil opět čtvrtý, ale tentokrát coby nejlepší Evropan a v osobním rekordu 282,97 bodu.
„To mi otevřelo oči. Srovnal jsem se a jsem připraven tvrdě pracovat až do her v Miláně,“ tvrdil.
Kaunas ukázal, že se nesrovnal.
Démoni v hlavě opět zaútočili.
„Kevin poslední tři roky opakovaně hovoří o tom, že končí kariéru, ale stále neodchází. Jako by pronásledoval nějakého fantoma a honil se, nevím za čím,“ soudí Tomáš Verner, který v Kaunasu vede coby kouč Barboru Vránkovou.
„Nechci ho odsuzovat, ale svá nejlepší léta Kevin promarnil,“ soudí Verner. „Ano, dokáže zabruslit fenomenálně, je technicky vyspělý, ale zároveň se sám neustále trápí. Příliš se mu honí v mysli, že sen, který snil (být mistrem světa či Evropy), už není reálný.“
Český krasobruslař na vlastní kůži poznal, jaké to je, když psychika na ledu zcela selže.
„Pro přední bruslaře je výsledek na velkých akcích důležitý z důvodů sebevědomí, prestiže i finanční podpory,“ říká. „Všechny tyto myšlenky byste měli při jízdě hodit za hlavu, jenže ne vždy se to daří. Sám bych o tom mohl napsat tak osm fejetonů. Pro krasobruslaře přitom neexistuje varianta skrečovat jízdu takříkajíc v půlce setu a odejít z ledu. Leda že byste byli natolik zoufalí, abyste radši lhali a předstírali zranění nebo problém s bruslí.“
Na světovém šampionátu v Göteborgu 2008 útočil Verner v roli aktuálního mistra Evropy na medaili, formu měl, ale ve volné jízdě se po pádu při čtverném skoku psychicky položil a předváděl jednoduché skoky místo trojitých.
Tomáš Verner si nejtrpčí moment selhání prožil při mistrovství světa v Göteborgu v roce 2008.
„Po první chybě mi najednou prolítlo hlavou, kolik bodů jsem prošustroval. Pak jsem hned udělal další a už se to nasčítávalo. Bylo to jako lavina, sněhová koule. Z jedné chyby se stal balvan, který mě zavalil a do konce programu jsem ho ze sebe nesklepal,“ líčil tehdy.
Z průběžně čtvrtého místa v Göteborgu sestoupil na konečné patnácté a přemítal: „Takhle špatně jsem nezajel od mladších žáků.“
O sezonu později byl na dalším mistrovství světa jak vyměněný – a čtvrtý.
Nesnaž se být dokonalá
Pád Italky Caroliny Kostnerové na ZOH ve Vancoveru 2010.
Vyprávět by mohly i další výrazné ledové osobnosti. Italka Carolina Kostnerová, mistryně světa a pětinásobná evropská mistryně, trpěla dlouho komplexem z olympijských her.
Na domácí půdě v Turíně 2006 padla při prvním skoku a ze šoku se už nevzpamatovala. Ve Vancouveru 2010 opouštěla led po třech pádech s hlavou v dlaních, sotva schopná stát po „nejhorší jízdě mého života“. Následně plna zklamání prohlásila: „Končím. Dosáhla jsem svého limitu.“
Záhy však zjistila: postrádám krasobruslení.
„Tehdy jsem si řekla: Nesnaž se být dokonalá, nemysli na výsledky a jen brusli, pro radost a pro sebe.“ V Soči 2014 olympijské prokletí zlomila a jásala: „Ten bronz má pro mě cenu zlata.“
O obrovském psychickém tlaku na té samé olympiádě hovořila naopak Japonka Mao Asadaová, která měla doma status popové hvězdy. Do Soči přiletěla s plánem zlatého útoku, jenže po pokaženém krátkém programu byla najednou šestnáctá. Tehdy se bývalý japonský premiér Joširo Mori nechal slyšet: „To děvče vždycky upadne, když o něco jde.“
Asadaová kontrovala: „Jsem jen člověk. To se stane, že upadnete. Snad pan Mori bude aspoň trochu litovat svých slov.“
Na nadcházejícím světovém šampionátu na domácí půdě se řídila slovy písně, kterou si zvolila k jednomu ze svých programů: „Usmívej se, i když se ti nedaří, protože kolem tebe je krásný svět. Uvidíš slunce, které na tebe září.“
A vybojovala své třetí světové zlato.
Takhle se zapomíná na zklamání..Mao Asadová získala třetí titul mistryně světa
Jak skákat z útesu na útes
Její ještě slavnější krajan, dvojnásobný olympijský vítěz Juzuru Hanju, platil po takřka celou kariéru za psychicky velmi odolného krasobruslaře. Přesto i on na svých rozlučkových hrách v Pekingu 2022 připustil, že očekávání celého národa mocně doléhá na jeho mysl.
Po dvou pádech ve volné jízdě skončil čtvrtý a rozhovořil se: „Říkám si: Stalo se to všechno proto, že jsem udělal něco špatně, a byl jsem takto potrestán?“
Juzuru Hanju padá ve volné jízdě na olympijských hrách v Pekingu.
Co si asi nyní říká Aymoz, můžeme jen spekulovat. Najde ještě sílu k dalším útokům na medaile?
Jeden z jeho koučů John Zimmerman se Aymozovu psychiku snažil v úvodu sezony posílit příměrem: „Představ si, že máš skočit z jednoho útesu na druhý. Mezera mezi nimi je úzká, ale velmi hluboká a pod ní je kilometrová propast. Mohl bys spadnout a zemřít. Pokud však chceš přeskočit, musíš se do toho pustit beze strachu. Jakmile budeš mít obavy, zastavíš se na kraji útesu.“
