"Kdybych byl v podobné situaci, tak bych to udělal znovu," ujistil ledový akrobat z Budějovic.
Tehdy na šampionátu v Brně se do složité situace dostal Tomáš Kupka, favorit soutěže žáků a po krátkém programu vedoucí závodník závodu.
Fair play 2010HLAVNÍ CENY ZA ČIN HLAVNÍ CENA ZA KARIÉRU DIPLOM |
Jenže půl hodiny před volnou jízdou běhal zoufale po tribuně, on i jeho matka hledali tašku s bruslemi. Marně. Pak do šatny přišel Bidař a zajímal se: Co se stalo? Ukradli mi brusle a musím hned na rozjížďku, slyšel.
"V tu chvíli jsem nad tím ani nijak nepřemýšlel," povídal. "První, co mě napadlo, že mu půjčím svoje. Já měl ještě hodinu, zeptal jsem se na velikost nohy, a když seděla, tak nebyl problém."
Že mohlo dojít k poškození bruslí? Že by pak sám nemohl útočit na titul? "Na to jsem vůbec nemyslel."
Kupka si sice brusle vypůjčil, ale po jízdě je zase vrátil, neseděly mu. "Protože je obtížné najít správnou křivku," vysvětloval mladý krasobruslař. "To není, jako když si půjčíte tenisky. Zkusil si je, ale nepomohly mu."
Na velké (tedy opravdu VELKÉ) soutěži by se ale něco podobného nestalo. "Tam jsou závodníci tak zkušení, že si brusle hlídají jako oko v hlavě, nosí je všude s sebou," líčil Bidař. "Já mám jedny a ty mám na závodech přivázané pořád u sebe."
Jen cestou na závody to bývá složitější. Lyžaři bývají ke svému náčiní tak úzkostlivě připoutaní, že si i lyžáky nosí s sebou přímo na palubu letadla.
To bruslaři s "břitvou" do letadla nesmí. "Před nedávnem jsem byl na mistrovství světa juniorů a jednomu tanečnímu páru se cestou ztratily kufry," vzpomněl Bidař. "Pak nestihli závod. Mně se naštěstí nikdy nic nezatoulalo."