Svým rozhodnutím Konečný zároveň udělal přítrž drastickému shazování váhy před zápasy. Přestup do vyšší kategorie zveřejnil během druhého ročníku boxerského kempu, který doma v Ústí nad Labem právě pořádá.
Lukáši, je tedy přestup definitivní?
Ano. Jedině by to mohlo změnit, kdyby přišla odveta s Ukrajincem Dzinzirukem o světový titul nebo jiný atraktivní zápas. Ale muselo by to být nejvýš do konce roku. Můj táta mi dokonce doporučuje přesun do superstřední váhy, ale to už je moc. Jsem prcek.
Jak dlouho ve vás zrála myšlenka na změnu kategorie?
Strašně dlouho, tři čtyři roky. Vyvíjím se, stárnu, nabírám svaly. Dlouho jsem koketoval, jestli je vyšší váha výhodnější. Jsou to sice jen tři kila, ale pro mě hodně znatelný posun, protože při shazování jsem se s posledním kilem dvěma hodně trápil. Stálo to spoustu sil, které mi pak scházely v zápase. Třeba v utkání s Colasem mi chyběla ke konci kol síla, v závěru zápasu i vzduch.
V testovacím souboji střední váhy jste před limitem složil Francouze Karagoze. Tehdy jste si utvrdil, že jdete správným směrem?
Určitě. Docela jsem se ho bál, ale nakonec to byla relativně hračka. Měl jsem z toho skvělý pocit, tedy až na křeče v lýtkách. Díky změně váhy si prodloužím kariéru, ale i výkon. Budu rychlejší, nepoztrácím během duelu sílu.
Už jste přišel na to, proč vás braly křeče?
Asi jsem měl zakyselený organismus. Řešíme to s doktorem. Dostal jsem prášky, něco na pití, chodím rehabilitovat. V zápase s Karagozem jsem fakt přemýšlel, jestli to nevzdat. Naštěstí od šestého kola to nezhoršovalo. Ale s lepším boxerem bych to asi nedokončil.
Kdy dosáhnete na titulové zápasy ve střední váze?
Podle mě nebude problém o ně boxovat hned. Nebo maximálně po jednom pozičním zápase s lepším boxerem, abych se dostal v žebříčku vysoko. Ale na přelomu roku bych o mistra Evropy nebo i světa mohl bojovat.
Jaký je váš další program?
Nejbližší zápas by měl být v říjnu. Zda bude titulový nebo ne, to záleží na mém německém manažerovi. V listopadu a prosinci jsou dva večery v Praze, oba o mě mají zájem a já se chci ukázat doma. Pokud nebudu mít titulový zápas jinde, hodně rád bych to vzal.
Budete si teď dopřávat víc v jídle?
Já se v něm zkrátka nedržím, jen před zápasy stravu upravuji. Radši zaběhám o 10 kiláků víc, abych si večer ten bůček mohl dát (smích). S tátou asi nikdy nebudeme vychrtlí.
Trénujete i během svého kempu?
Z tří fází za den, které jsme s otcem pro 23 kluků a jednu holku připravili, trénuju jednu nebo dvě. Asi by nebylo fér, kdybych makal nonstop, protože jsem tady převážně trenér. Chci se jim věnovat. Lehoučce se udržuji. Ale když s nimi trénuji, tak naplno, abych byl dobrým příkladem. Ačkoli toho dělám půlku co kluci, cítím se bolavý, trošku mě bolí nožičky, ručičky.
