Karolína Erbanová v cíli pětistovky při závodech Světového poháru v Heerenveenu.

Karolína Erbanová v cíli pětistovky při závodech Světového poháru v Heerenveenu. | foto: AP

Erbanová už má letos třetí pár bruslí: S materiálem se moc nekamarádím

  • 2
Loni slavila svou první velkou medaili mezi dospělými, letos se Karolína Erbanová nedostala na mistrovství světa do nejlepší desítky. „Důvodů bylo víc, ale mistrovství světa mi vůbec nesedlo,“ říká v obsáhlém rozhovoru, ve kterém například prozradila, proč dvakrát během sezony měnila brusle nebo jaké to je, žít v Mekce rychlobruslení - nizozemském Heerenveenu.

Sezonu jste začala osmým místem na kilometru v Calgary, pak přišel mírný pokles formy, pak zase páté místo v Heerenveenu. Taková houpačka...
Je pravda, že po svěťácích v Kanadě a v Americe se to zlepšilo. U nás v Heerenveenu už to bylo blíž špičce, dojela jsem pátá, ale letos je to spíš takové hledání se na ledě.

Vy jste následně byla pátá i při Světovém poháru ve Stavangeru, byl to ten impulz, na který jste čekala?
Byla jsem ráda, že se forma trochu zvedá. Mně většinou trvá, než se v sezoně rozjedu, ale letos to bylo ještě komplikovanější než v ostatních sezonách. Oba ty zmíněné svěťáky se mi jely dobře, ale bohužel, na mistrovství světa mi to vůbec nesedlo.

Čím to bylo? Nevyšla vám finální příprava, nebo byl problém někde jinde?
Finální příprava ani ne, fyzicky je všechno v pořádku, ale letos se moc nekamarádím s materiálem. Teď už mám třetí pár bruslí, na začátku sezony jsem zase měnila nože, takže je to takové materiální hledání. Hodně jsem se i v tomhle směru naučila a teď konečně doufám, že jezdím na něčem, na čem mi to bude jezdit. Uvidíme, jak se to projeví v Koreji na mistrovství světa.

Takže už máte brusle, které jste celou sezonu hledala?
Po mistrovství světa v Kolomně jsem přešla na úplně jinou značku bot, pro mě s větší podporou. Zatím jsem na nich odjela pár tréninků, takže se z toho nedá moc vyvodit, ale můžu říct, že se mi na nich jezdí hodně dobře. Vždycky jsem jezdila na značně Viking, teď mám novou, která mi dala i nový impulz do bruslení.

Premiéru tedy zažijí na světovém šampionátu v Koreji?
Přesně tak, pak už máme jen finále Světového poháru v Heerenveenu. Začínala jsem se zebrovanýma, po Inzellu jsem přešla na bílé, se kterými jsem odjela dva svěťáky. Určitě není ideální takhle v sezoně střídat troje brusle, ale zase jsem se naučila něco o tom, jaké nože jsou dobré, jaké brusle, vnímám to jinak pocitově.

Co vás vůbec vedlo k takovým změnám? Vždyť loni jste vybojovala své první medaile mezi dospělými...
Chtěl jsem něco vyzkoušet, pořád jsem jezdila na jednom materiálu a chtěla to zkusit. Teď mám nože z minulého roku a vím, že na nich chci jezdit. Pak už to byl spíš problém s těmi botami, protože mám z mládí zraněný kotník a na tom mužském noži rozhoduje hodně věcí. Hledala jsem něco, co mi bude vyhovovat, bylo nutné tohle podstoupit.

Vraťme se k uplynulému světovému šampionátu v Kolomně. Po pěti letech nemáte umístění z Top ten, byl to jen jeden nepovedený šampionát?
Věřím tomu. Samozřejmě vím, že to bylo jedno z mých nejhorších mistrovství světa, ale takový je sport. Takhle se to sešlo, ale určitě to nebylo mé poslední slovo, stále jsem motivovaná a pořád se o bruslení učím i materiálně. V Kolomně se to holt nesešlo, ale už na to nemůžu koukat, mám teď před sebou další světový šampionát.

LOŇSKÝ BRONZ: Za dvojicí Američanek dojela loni Erbanová třetí na mistrovství světa na trati 1000 metrů

Myslíte, že hlavní příčina neúspěchu tedy byla v bruslích?
Je pravda, že svěťák za svěťákem jsem jim věřila míň a míň, ale zase na druhou stranu, minulý rok jsem na těchto bruslích dokázala vyjet dvě medaile. Spíš to byla souhra více věcí. Jasně, pokud máte v hlavě, že bruslím nevěříte a přemýšlíte nad tímhle místo nad závodem, určitě to nevede k dobrému výsledku. Po loňské povedené sezoně jsem tu letošní zahájila s velkým očekáváním, a to mi možná uškodilo. Dávala jsem si velké cíle, měla jsem velkou chuť, ale bohužel se to nepovedlo.

Už víte, kde byla chyba, takže jste uvolněnější?
Asi jo, vrchol sezony byl světový šampionát v Kolomně, které se bohužel nepovedlo. Přijala jsem, že to tak je a jsem určitě uvolněnější.

Takže se potřebujete znovu naučit užívat si závody?
Ano, chci si užívat tréninky i závody, je to klíč k profesionálnímu sportu. Člověk do toho musí jít s tím, že se na to těší, že se mu to líbí a dělá to proto, že má ten sport rád.

V Nizozemsku už jste druhým rokem, zvykla jste si?
Nizozemsko je už takový můj druhý domov. Zvykla jsem si, že po svěťáku lítám vždycky rovnou sem, protože je blbost, abych jela do Česka a pak zase zpátky. Bydlím pět minut od stadionu, takže mám poblíž všechno, co potřebuju.

Co je největší výhoda Nizozemska? Právě to, že máte stadion pět minut od bytu?
Je to určitě velká výhoda, nemusím nikde moc cestovat, na trénink si zajdu pěšky, nemusím jezdit daleko na soustředění. Hodně se mi líbí i spolupráce na tréninku s týmem. Holky jezdí stejné distance jako já, jsme na tom výkonnostně podobně, a o to je to i větší zábava.

Jak vás berou Nizozemky v týmu?
Úplně v pohodě. Ani trenéři nedělají žádný rozdíl mezi mnou a Holanďankou, což je fajn. Jsou tady mraky dalších týmů, taková holandská bruslařská komunita.

To letos se trápila, nejlepším výsledkem bylo páté místo z kilometru v Heerenveenu a Stavangeru.

A jak celkově vnímáte rychlobruslení v Nizozemsku? Jsou tamní opravdu takoví blázni do dlouhých nožů?
Když je člověk úspěšný bruslař, tak je napůl bůh. Rychlobruslení běží v televizi, píše se o něm v novinách. Jezdí se tady dlouhá dráha, short track, ale i maratony, které pořádají v halách nebo venku. Všichni každou zimu čekají, až začne mrznout, aby se mohl maraton jet na venkovním ledě, což je hrozně sledované. A když mrzne, všichni zahodí práci a jdou bruslit. Je to tady opravdu svátek.

Je naopak něco, co vám v Heerenveenu chybí?
Jsem holka z hor (povzdechne si), takže ty jejich roviny mě někdy trochu ničí. A taky vítr. Když jdu na kolo, tak je to boj s přírodními živly. Ale je to zase dobrá zkušenost, zkusit si žít v jiném státě. Česko pro mě ale vždycky bude domovem.

Jak to máte se smlouvou? I příští rok budete jezdit za Continu?
U nás se smlouva vždycky dělá na dva plus dva roky, takže jsme aktuálně v takovém mezičlánku v olympijském cyklu. Z týmu nám po sezoně odchází dvě holky, takže je na příští rok ještě otazníkem, co se bude dít. Lidi tady po sezoně dost přestupují.

A vy?
S největší pravděpodobností zůstanu v Continu, ale zatím je to otevřené.

Do olympijských her zbývají dva roky, co za tu dobu musíte zlepšit?
Trošičku asi hlavu, abych se s tím uměla líp poprat. Jedna věc je občas se na špičku vyhoupnout, ale zůstat tam, je věc druhá. Musím se naučit zvládat tlak, který na vás je při každém závodu. To je i jedna z věcí, která mi letos až tak nešla. Celou sezonu jsem s sebou táhla vzpomínku, že jsem loni byla třetí na světovém šampionátu a letos se mi nedaří. I technicky je pořád co zlepšovat, nikdo není technicky dokonalý, i proto je to bruslení krásné.

Čeká vás mistrovství světa ve sprintu, máte nějaká očekávání, nebo si ho pojedete hlavně užít?
Nechci říkat, že se jedu pobavit, jednou je to moje práce, celý život jsem tomu obětovala. Chci si to užít, ale jdu do toho naplno. Zároveň vím, že vysoké očekávání není cesta.

Takže žádné konkrétní cíle si dávat nebudete?
Dávala jsem si je doteď a nikam to nevedlo. V daném momentu budu chtít předvést všechno, co umím, mám nové brusle, o něco víc si věřím a hlavně se těším.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž