Do finále se Liapor probil celkem bez problémů, v základní skupině neztratil ani set a pouze jeden v semifinále s Košicemi. V něm však nestačil.
„Chtěli jsme před domácím publikem uspět, jsme zklamaní, že se to nepovedlo,“ říkal karlovarský singlista Karel Hron a přidává jednu z příčin. „Soupeři hrají na jeden dopad většinou celý rok, my to nyní trénovali poslední měsíc. Je to obrovský rozdíl, mnohem rychlejší, člověk musí být přesnější a pokud je trochu unavený, tak hra jde dolů, obzvlášť ve dvojicích.“
„První dojmy jsou zklamání, nedokázali jsme vyhrát pohár, který pořádáme. Sportovně musím uznat, že kluci z Rumunska byli neskutečně nabití a hráli fakt pěkně, jako sportovec musím říct, že si to zasloužili víc než my,“ přidal Tomáš Bíbr.
„V závěru nám chyběly síly, trochu nám také vázla mezihra. Bylo vidět, že Rumuni to mají nakopané a styl, který předvádí, je perfektní. Zaslouženě vyhráli. Dnes musíme být s druhým místem spokojeni,“ připojil kapitán týmu Jan Vanke.
Bezproblémová skupina
V základní skupině si karlovarský tým bez problémů poradil se všemi soupeři a z prvního místa šel do semifinále. Vždy 3:0 zdolal polský Blokers Lodž, francouzský TennisBallon Ollonais i maďarský Százhalombatta.
„Myslel jsem, že to bude trochu těžší, čekal jsem víc práce s Francouzi i Maďary. Teď teprve uvidíme ten hlavní test, ukáže se, jestli na ten mezinárodní nohejbal máme a jestli jsme dobře připraveni. Věřím, že ano, kluci trénovali, dělali jsme herní varianty, myslím, že by to mohlo minimálně v semifinále vyjít,“ říkal po skupinách trenér Jiří Dvořák.
Semifinále, federální derby
V semifinále s NO KAC Košice zadělal na drama už v singlu Karel Hron, Igora Hulína udolal až ve třech setech. A hlavně dvojice Vanke, Bíbr. Ta sice pár Belko, Hulín přehrála v prvním setu 11:6, ale následně prohrála další dvě sady 4:11 a 10:12.
Trojka bratrů Medkových s Kokšteinem a střídajícími Vankem a Hronem přehrála košickou trojici dvakrát 11:8 a rozhodovala druhá dvojice. Pár Jakub Medek, Kokštein bez problémů vyřídil Frolova s Prachárem a střídajícím Siladim 11:2 a 11:5, leč, jak se později ukázalo, bylo to Pyrhovo vítězství vykoupené zraněním Jakuba Medka.
Bitva s Rumuny ve finále
Absolutní vrchol klání rozehráli singlisté Karel Hron a rumunský specialista Georgel Bobis, aktuální vicemistr světa a mistr Evropy. Už první set byl neskutečné drama, Hron jej ztratil až v závěru po výsledku 13:15, druhý už prohrál jednoznačněji 8:11.
„První set byl hodně vyrovnaný, v závěru jsem udělal pár chyb. Ve druhém jsem je udělal ze začátku a to se proti Bobisovi těžko dohání. Nicméně se mi podařilo vrátit do hry, ale zase jsem udělal jednu, dvě chyby a prohrál,“ popisuje Karel Hron začátek finálového klání.
Potom nastoupili Vanke s Bíbrem a střídajícím Kokšteinem a vedení po prvním setu (11:9) nedokázali dotáhnout a prohráli (12:14, 8:11).
Trojka Vanke, Matěj Medek, Hron (Kokštein, Jakub Medek) burcovala k obratu výhrou 2:0 (15:13, 11:2) a přišla druhá dvojice. Za Vary nastoupili překvapivě Karel Hron s Karlem Bláhou (střídal Matěj Medek).
„Měli jsme spolu jeden trénink, zahráli si jeden, dva sety. V přípravě jsme zkoušeli, co by nám mohlo vyhovovat. Bojovali jsme, snažili se vyhrát, publikum nás hnalo, bohužel se nedařilo,“ řekl Karel Hron.
Také se snažili, první set vyhráli 11:6, ale potom už to nešlo, po prohrách 5:11 a 7:11 byl konec.
„Hlavně se v semifinále zranil Jakub Medek, který měl hrát druhou dvojku. Zápas by vypadal asi jinak, myslím, že bychom přetlačili rumunskou sestavu, ačkoliv Karel Bláha podal výborný výkon, ale už nebylo moc z čeho brát. Síly ubývaly, po dvanáctihodinovém maratonu, zranění se sčítaly, fyzický fond Tomáše Bíbra po zranění není ideální. Bohužel Rumuni měli více sil a odhodlání,“ míní kapitán Jan Vanke.
Mohl rozhodnout poslední singl
Tomáš Bíbr jako na trní sledoval dvojici Hron, Bláha, v případě jejího úspěchu by k rozhodujícímu singlu nastoupil právě on.
„Byl jsem připraven, čekal jsem, že si to nějak vychutnám, napravím dvojku a vyhraji to pro naše barvy. Bohužel i v té dvojce ukázali zkušenosti, mají to nakopané a tím nás přehrávali ve druhé fázi jednotlivých zápasů,“ míní. Jeden singl už dal ve skupině s Polákem, vyhrál jednoznačně.
„Byla to i taktika, abych se šetřil do závěrečných bojů. Mám ještě určitý deficit po zranění, které jsem měl loni, projevilo se to v poslední dvojce se Slováky i Rumuny. Ale byl jsem odhodlaný a připravený nechat tam vše v tom posledním singlu,“ dodává Bíbr. Nestalo se, titul odjel do Rumunska.
„Zítra bude stoprocentně tělo bolet, některé části obzvlášť. I mě, bolí mě bederní část. Jedná se o přechod z antuky do haly uprostřed sezony, je to nezvyk, museli jsme na to malinko navyknout. Doufám, že se dá Jakub Medek brzy dohromady, abychom mohli hrát hned v sobotu extraligu v Čelákovicích v plné sestavě,“ vzhlíží už k dalšímu dění Jan Vanke.
Osmačtyřicetiletý Karel Bláha si uhrál svoje a byl platný. „Zahrál jsem si v prvním zápase proti Polákům a díky vývoji situace i ve finále proti Rumunům. Jsem rád, že jsem mohl být u toho, a hlavně že jsem se nikam necpal, že kluci sami chtěli, abych tady s nimi byl, toho si vážím,“ dodává.
