Kanoista Martin Fuksa v loděnici v Nymburce.

Kanoista Martin Fuksa v loděnici v Nymburce. | foto: ČTK

Kanoista Fuksa po nejúspěšnější sezoně kariéry: burgery, auta či sauna

  • 0
V oblíbené nymburské kavárně posedává na pohovce. Z misky na stole neustále uzobává arašídy. Později zakousne místní burger s hromadou hranolků. „Mimo sezonu si nezakazuju vůbec nic,“ prozrazuje kanoista Martin Fuksa.

Fuksa prožil nejlepší sezonu kariéry, ovládl pět závodů Světového poháru, na nejsilnější pětistovce se stal mistrem světa i Evropy, na světovém šampionátu v Račicích navíc přidal i stříbro na kilometru.

Opravdu spořádáte naprosto všechno?
Potrpím si na kvalitní jídlo. Určitě nejsem typ člověka, který vyrazí na burger do rychlého občerstvení.

A stále platí, že nejlepší oběd uvaří vaše maminka?
Ta umí ty nejlepší špagety. Ale vybíravý rozhodně nejsem. Během září jsem snědl snad nejvíce hamburgerů za celý život, pochutnám si i na sýrovém dortu od přítelkyně.



Příspěvek sdílený Martin Fuksa (@mfuksa),

Zhřešíte takhle i během sezony?
Občas ano. Rozhodl jsem se, že stravu nebudu tolik hrotit jako dřív. Samozřejmě, že jím stále zdravě, ale neupínám se k tomu tolik.

Před olympiádou v Riu jste hladověl a snažil se mít ideální váhu. S tím je konec?
Rozhodně. Člověk se neustále vyvíjí, sbírá zkušenosti a snaží se je praktikovat. Já jsem naprosto uvolněný, mám za sebou jednu z nejlepších sezon kariéry. Už věci tolik nehrotím.

Pomohlo vám to v této sezoně?
Po Riu jsem si nemohl říct, že další sezona bude ta odpočinková. To bych možná udělal v případě, že bych přivezl medaili. Musel jsem se vrátit zpátky na vodu. Zajímavý byl i tříměsíční vojenský výcvik ve Vyškově koncem minulého roku, kde jsem byl jako člen Dukly Praha. Určitě i to mi pomohlo.

Jak to probíhalo?
Tehdy jsem skoro netrénoval. Měl jsem snad nejvíc kilo v životě. Byly to dlouhé tři měsíce, ale odpočinul jsem si od kanoistiky a v lednu jsem měl neuvěřitelnou chuť do tréninku.

Troufnete si říct, jaký byste byl voják?
Myslím, že dobrý. Mám disciplínu ze sportu, což by mi určitě hodně pomohlo. Neměl bych problém poslouchat rozkazy. Záleželo by na tom, jak bych se vypořádal s dalšími nutnostmi, který musí kluci v armádě zvládnout.

Ani týmová spolupráce by vám nepřekážela? V mládí jste kvůli tomu skončil s hokejem.
Ve Vyškově jsem to nebral jako sport, byla to pro mě další životní zkušenost. Samozřejmě jsem chtěl být nejlepší, ale nikoho to tam nezajímalo.

Máte vůbec čas vracet se ke sportům, které jste v mládí dělal?
Minulý rok mě poprosili lidé z televize, abych si znovu nazul brusle. Tak jsem si je musel půjčit v Nymburku od jednoho hokejisty. Nestál jsem na nich strašně dlouho. Není čas na nic jiného než na kanoistiku.

Mrzí vás to?
Když mám volno, tak jsem nesmírně rád. Už si nechci jít zahrát hokej nebo fotbal. Kanoistika totiž není pouze o pádlování. Chodíme do posilovny, jezdíme na běžky, plaveme, běháme.

Co máte při relaxaci nejraději?
Masáže, vířivku a sauny. Rád sednu do auta, pustím si rap a projíždím se. Dřív jsem četl i knížky, ale nyní místo toho jsem neustále na telefonu, což mě občas dost štve.

Velmi aktivní jste na sociálních sítích. Z českých sportovců se můžete pochlubit jednou z největších fanouškovských základem na Instagramu. Je i tohle pro vás určitý druh odpočinku?
Baví mě přidávat fotky nebo natáčet videa. Ale vím, že mi to bere plno času, takže se to snažím omezovat. Jinak na Instagramu sleduju 66 lidí – většinou rodinu a oblíbené interprety. Cizí profily si neprojíždím, protože neznám životní příběhy těch lidí.

V úterý jste na Labi po měsíci zaklekl do kanoe. Navíc poprvé s otcem Petrem, dědou Josefem a bratrem Petrem. Splnil jste si sen?
Bylo to jiné. Se čtyřkou mám zkušenosti z mládí, ale tady jsem musel úplně dopředu na pozici háčka, na což nejsem příliš zvyklý. Strašně mě to nabudilo do další práce, bylo to velmi speciální. Navíc s rodinou.

#FuksičTeam  / 

Příspěvek sdílený Martin Fuksa (@mfuksa),

Dědeček Josef Fuksa, který vás trénuje s vaším tatínkem Petrem, rozdával na vodě rozkazy. Poslouchal jste ho?
Samozřejmě. Děda je trenér, tak do toho musí mluvit. Kdyby byl ticho, štvalo by mě to. Nic jsem neříkal a jen poslouchal jeho pokyny.

Najde se ještě někdo – kromě obou trenérů – koho byste v lodi takhle poslouchal?
Možná kdyby mě o to požádal Sebastian Brendel, trojnásobný olympijský vítěz, byl bych rovněž zticha, protože on je pan Kanoista. Ale jinak nejsem úplně člověk, který by se cpal do toho, aby někoho komandoval. Nad nikým bych se nepovyšoval.

Pro příští sezonu plánujete zakleknout do deblu společně s mladším bratrem Petrem. Těšíte se?
Musím přiznat, že mám nyní trochu obavu. Tím, že jezdím dobře na singlu a v deblkanoi by nám to třeba nemuselo hned jít, z toho bych mohl být smutný. Všechno ukáže až příprava. Rozhodnutí, jestli do toho opravdu půjdeme, uděláme před sezonou.

Je mezi vámi rivalita?
Určitě ne. Bráchovi se snažím pomáhat, radíme si, máme společnou stravu a tréninky. Pro něj je to obrovská výhoda.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž