Martin Fuksa

Martin Fuksa | foto: Balint Vekassy

Trénink? Má oblíbená bolest, říká před MS v Račicích kanoista Fuksa

  • 0
Zlato, stříbro a neoficiální světový rekord. Červencové mistrovství Evropy Martinu Fuksovi zkrátka vyšlo. Na rychlém kanále v bulharském Plovdivu dojel druhý na kilometrové trati, poloviční distanci vyhrál. Jenže vrchol sezony měl stále před sebou – srpnové mistrovství světa na domácí půdě v Račicích.

Čtyřiadvacetiletý rychlostní kanoista se chtěl co nejlépe připravit. A tak se na tři týdny ukryl před světem u bulharské přehrady Belmeken. „Bral jsem to jako únik před všední realitou.“

V ústraní tvrdě dřel, což dokazoval i svým fanouškům. Na Instagramu se s nimi podělil o video, na kterém trénuje v silném protivětru.

Na mistrovství Evropy jste dojel na kilometrové trati druhý a postěžoval jste si na protivítr. Je natočený trénink hledáním odpovědi na takové podmínky?
Je to přesně tak. Je potřeba bojovat s každými podmínkami. Bylo zapotřebí postavit se k tomu čelem a zatrénovat si i v protivětru, v nepříjemném počasí. Je potřeba si v tréninku podmínky trochu ztížit, aby to ve finále bylo jednodušší.

Rychlostní kanoista Martin Fuksa při tréninku.

Polední týdny ladíte formu na mistrovství světa, jak taková příprava probíhá?
V Bulharsku jsem tvrdě trénoval, totéž také nyní, kdy jsem první týden v Česku. Pak už se budou tréninkové dávky zkracovat. Budu hlavně na vodě, omezím posilování a běhání. Ladění formy pro mě znamená především to, že si před světovým šampionátem trošku víc odpočinu, abych se těšil na vodu i závodění. Po fyzické i psychické stránce. Doufám, že to všechno klapne a na mistrovství světa mi to poletí, co to půjde.

Co prožíváte, když jdete na start závodu? Máte nějaké rituály, kterými se nabudíte?
Jsem spíš člověk, který se soustředí sám na sebe, uzavře se. Jsem klidný, nedělám žádná výbušná gesta, abych se nabudil. V den závodu mám svou rutinu: vstanu z postele, dojdu si na snídani, rozjedu se, masér mě namaže osmi různými mastičkami. Vše jde automaticky, nesmím tam dát nic nového. Nemám pak čas nad závodem přemýšlet.

Pomáhá vám před závody hudba? Ví se o vás, že posloucháte především rap.
To je různé, někdy si hudbu pustím a odreaguji se, jindy si sluchátka vůbec nenandám a neřeším to. Je pravda, že poslouchám hlavně rap, a to kvůli textům. S některými se i ztotožňuji. Nemám oblíbeného interpreta, pustím si český i zámořský rap, jakmile vyjdou nějaké nové desky, hned si je stahuji.

ZABER! Rychlostní kanoista Martin Fuksa v závodu Světového poháru v Bělehradě

Dlouhodobě jste velmi aktivní na sociálních sítích. Zdá se, že popularita vám nevadí. Jak snášíte roli jedné z hvězd domácího světového šampionátu?
Byl jsem s (kajakářem) Pepou Dostálem vybrán za jednu ze dvou tváří mistrovství světa, je s tím spojená propagace na sociálních sítích, billboardech... Musím ale říct, že nejsem člověk, který by si o sobě nějak moc myslel, abych o sobě říkal, že je ta hvězda největší, na kterou se musí jít ostatní podívat. Spíš jsem prostě rád, že můžu dělat to, co mě baví, a že se mi v tom i daří. Jsem také rád, že když dám fotku nebo nějaký příspěvek na Instagram, že se to lidem líbí a že se o můj sport zajímají.

Nyní u sportovců nepopulární otázka: Jaké máte cíle pro mistrovství světa?
Pojedu kilometr a 500 metrů, ale nejradši bych jel co nejvíce disciplín, tedy i dvoustovku a s bráchou na deblu. Harmonogram mistrovství světa to ale nedovoluje. Jsem závodník, který by rád závodil na všech tratích, obzvlášť před domácím publikem. Doufám, že jsem na takové úrovni, že bych měl přemýšlet jen o medailích. Rád bych získal dvě. Vím, že na to mám.

Nabral jste sebedůvěru, poté co jste na mistrovství Evropy svým časem překonal neoficiální světový rekord na trati 500 metrů?
Neskutečně mi pomohlo už to, že jsem na začátku sezony vyhrál pět závodů Světového poháru. Obával jsem se totiž, jak se projeví podzim, kdy jsem měl jiné povinnosti a moc jsem toho nenatrénoval. Start sezony byl perfektní. Světový rekord je pak další splněný sen, protože jsem měl k tomu už spoustu příležitostí a mnohokrát jsem k tomu měl blízko. Pětistovka mi navíc od začátku závodění vždycky šla. Tušil jsem, že mám na světový rekord, protože i tréninkové časy napovídaly, že by to mohlo klapnout.

TY JSOU MOJE! Rychlostní kanoista Martin Fuksa ukazuje pět zlatých medailí ze závodů Světového poháru.

Těmi povinnostmi byl vojenský přijímač, kde jste zažil tři měsíce výcviku. Údajně jste jím chtěl jen proplout. Co vám dal?
Je to tak, snažil jsem se proplout. Hodně jsem přemýšlel, zda stojí kvůli tomu na tři měsíce vynechat trénink, ale taťka s dědou mi pomohli k názoru, že by mi to mohlo prospět a že si díky tomu odpočinu od kanoistiky. Musím říct, že i když jsem si ty tři měsíce nijak zvlášť neužíval, jsem zpětně hrozně rád, že jsem to absolvoval. Poznal jsem nový svět. Vždycky jsem se smál tomu, když mi někdo říkal, že mám štěstí, že jsem nezažil vojnu. Teď vím, že musím být vděčný za to, co mám. Přál bych každému mladému klukovi, aby si to vyzkoušel. Třeba by mu to taky otevřelo oči.

Vojenský přijímač vás připravil o pěstěné kadeře. To muselo být nepříjemné.
To ne. Třeba se to zdá, že na tom hodně lpím, jsem úplně normální člověk. Povinnost jít s vlasy dolů jsem bral sportovně. Nešílel jsem z toho. Je pravda, že tak krátké vlasy jsem měl naposledy ve školce, možná ani to ne, tak to byla sranda. Jediné, co mě trápilo, bylo, že mi to trošku udělalo tlustší hlavu. To mě štvalo.

Na těle máte několik tetování. Jaký mají význam?
Každé má něco do sebe, má to něco společného s rodinou, má to něco společného s vírou a také s různými myšlenkami, které mě pohltily.

Lidé s mnoha tetováními říkají, že jde o jejich oblíbenou bolest. Vnímáte to taky tak?
To ne, nejsem žádný sadomasochista. Ale samozřejmě bolest u mě přichází často. Hlavně na tréninku, o závodě ani nemluvně. Když je potřeba opravdu tvrdě potrénovat, tak to je moje oblíbená bolest.

Kde se ve vás bere touha jít za práh bolesti?
S chtíčem překonat bolest se prostě musíte narodit. Mně se také často nechce. Nechci jet úsek v tréninku, protože vím, že mě to bude bolet, ale prostě si řeknu, že bez toho to nejde, že bez toho bych nemohl stát na stupních vítězů, slyšet českou hymnu a mít se tak, jak se mám teď.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž