Oba Čechy dělí od sebe třináct let věku. Sedmatřicetiletý Přindiš ještě v roce 2021 po vítězném pohárovém kajakkrosu v Troji stál na stupních vítězů s tehdy druhým Ondřejem Tunkou. S tím Tunkou, který je letos Krejčího trenérem.
Tak se prolínají generace.
„Je to skvělé,“ okomentoval nedělní výsledek Krejčí. „Bral bych dnes, i kdyby pořadí bylo obráceně.“
„Tak jsi mohl zpomalit,“ zasmál se Přindiš.
„To by bylo moc okaté, byl tam velký odstup,“ reagoval rovněž s úsměvem vítěz.
Trojnásobná radost v Troji. Vítězství oslavil Krejčí i Beková, Přindiš bere druhé místo |
Ještě dříve, na startu čtyřčlenného finále, ke svému staršímu kolegovi prohodil: „Máme jistotu, že aspoň jeden z nás medaili mít bude.“
K čemuž mu Přindiš řekl: „Tak pojďme udělat všechno pro to, abychom měli dvě.“
Při realizaci tohoto plánu jim pomohli soupeři, Francouz Madore a Slovinec Hočevar, kteří si hned po startu v první bráně náramně překáželi a umožnili tím českému duu dostat se do „úniku“.
„Kluci se tam nahoře trochu poprali,“ glosoval Přindiš. Však si také Madore za cílem postěžoval: „Nechápu, proč do mě Hočevar tak moc šel.“
Oba Češi brzy uháněli po trati s náskokem před protivníky. „Potom už bylo jasné, že pokud si to nezkazíme navzájem, nebo neuděláme nějakou chybu, mělo by to klapnout. První a druhý, to je paráda,“ říkal Přindiš.
Jakub Krejčí si jede pro vítězství v závodu SP v kayakcrossu v Praze.
Neznamená to však, že by si před finálovým soubojem domlouvali společnou národní strategii. „Většinou se totiž strašně nevyplácí takhle taktizovat a říkat si na startu: Hele, ty pojedeš takhle a já takhle,“ prohodil Přindiš.
„Já v závodě neznám bratra,“ smál se Krejčí. „Jde o individuální sport a jedeme za sebe. Ale když jsme pak společně oba nejlepší, jsou pocity v cíli tím lepší. A nám se to povedlo.“
Zrodilo se tím nejen české double v disciplíně. Zároveň mohl Krejčí po pátečním triumfu ve slalomu oslavovat i vlastní vítězné double na pražském Světovém poháru.
„Na slalom jsem si věřil, ale o tomhle jsem ani nesnil,“ přiznal.
Přindiše naopak hřálo, že se na pohárové stupně vrátil po dvouleté odmlce, poprvé od závodu v Krakově v červnu 2024.
„Slalom se mi v pátek nepovedl,“ připomněl. „V něm jsem se fyzicky cítil stejně dobře jako dneska, jenže na trati byl můj výkon unylý a navíc přišel šťouch, který mě stál finále. Dnes to bylo o něčem jiném, přestože jsem měl trochu namále ve čtvrtfinále. Pak už se to sypalo hezky.“
Přindiš teď – i s ohledem ke svému věku – vynechá třetí kolo Světového poháru v Augsburgu.
„Od pondělka mě čeká třítýdenní tréninkový blok, který potřebuju splnit, než odletíme na červencové mistrovství světa do Oklahomy, které je mým hlavním cílem sezony,“ vysvětloval.
Krejčí se naopak do Augsburgu chystá, vždyť je zároveň i lídrem Světovém poháru ve slalomu kajakářů.
Mám stříbro, nebo šťouch? přemítala Satková. Sestra pro ni zaklínala vodu |
„V pondělí v deset ráno odjíždíme. Doufám, že tu předtím ještě stihnu posilovnu,“ sdělil, k čemuž starší kolega jen zakoulel očima.
V pražských peřejích byl sice Krejčí neporazitelný, nicméně zároveň poznamenal: „Furt jsem v plném tréninku. Doufám, že ještě nejde o moji úplně nejlepší formu.“
Přindiš odvětil: „Tak to nechci vidět, co se bude dít, až v té nejlepší formě budeš.“ Vzápětí si ale parťáka i přátelsky dobíral: „Nevím, jestli je dobrá vizitka pro mladé kluky, že jim takhle zatápím v sedmatřiceti.“
Na rozdíl od mnohých starších vodních slalomářů, kteří si ke kontaktnímu kajakkrosu nenašli cestu, on ji v sobě objevil.
„Když jsem se nekvalifikoval na olympiádu v Paříži ve slalomu, hodně jsem se na kros zaměřil,“ vyprávěl. „Hrozně mě bavilo, že se i v mém věku můžu pořád něco učit. Slalom už je v mém podání jen o dopilování strašných drobností, v něm už jsou nějaké změny skoro neviditelné. Zato v krosu mi tréninky připadají otevřené a plné možností něco zlepšit.“
Současně zdůraznil: „Kombinovat obě disciplíny je fyzicky velmi náročné, proto přibývá specialistů. Obdivuju holky, které jezdí dokonce tři kategorie, kajak, kánoi i kajakkros. To mi přijde až neskutečné.“
Obzvlášť když kajakkros není a nebude právě bezpečnou disciplínou. „Také dnes při závodě holek zasahovala sanitka,“ připomněl Krejčí. „Nikdo se nechce zranit. Ale zároveň musíte jet hlava nehlava a moc o riziku nepřemýšlet. Jakmile se začnete bát o zdraví a nepůjdete do soubojů na 100 procent, nebude to dobré.“
