O světové medaile bojoval Krpálek už podvanácté.
Doma má dvě zlata, stříbro a dva bronzy. Na dvou zlatých medailích se mu rýsují olympijské kruhy.
Přestože dosáhl všeho, co je v jeho sportu možné, dál mučí své tělo, tráví čas daleko od rodiny a vydává ze sebe vše ve jménu dalších úspěchů.
I za tuto jeho zarytost a odhodlání ho obdivuje nejen judistický svět.
Zklamání z loňské olympijské Paříže, kde se místo útoku na zlatý hattrick loučil s tatami už ve druhém kole, přetavil do touhy bojovat pod pěti kruhy v Los Angeles 2028. „Pořád mám motivaci, láká mě možnost startovat na páté olympiádě,“ hlásí opakovaně.
Krpálek další světovou medaili nezískal, v Budapešti skončil sedmý |
Proto se i do letošní sezony pustil naplno. A dlouho bez úspěchu nezůstal. Zkraje dubna si z mistrovství Evropy přivezl bronz – svůj už sedmý cenný kontinentální kov.
Ten první získal v roce 2013, shodou okolností právě v Budapešti.
Po senzačním bronzu z mistrovství světa 2011 a historickém postupu do čtvrtfinále olympijských her v Londýně o rok později byl hladový dokázat, že má na mnohem víc.
Už na začátku roku se poprvé v kariéře stal světovou jedničkou a do maďarské metropole dorazil jako favorit. Svou pozici potvrdil a medailovou sbírku z mistrovství Evropy otevřel rovnou zlatem.
S MEDAILÍ. Český judista Lukáš Krpálek při vyhlašování vítězů na mistrovství Evropy v Budapešti.
Právě tehdy v Budapešti začala Krpálkova éra.
Ve čtvrtek se před maďarským a také početným českým publikem představil jiný Krpálek než před dvanácti lety.
Z mladíka, který se učil na maturitu, se stal otec od rodiny. Opora reprezentace dodávající klid a povzbuzení mladším kolegům. Vzor pro děti nejen v jeho akademii. Zápasník, který si vysloužil respekt a úspěchy i pokorou. To vše bylo ve čtvrtek z dění na šampionátu patrné.
I když doufal ve víc než v konec v opravách po prohraném čtvrtfinále a sedmé místo, nebylo na něm znát nic víc než vděčnost zástupům českých fanoušků, kteří ho dorazili podpořit.
Rozjetý Kopecký se na MS v judu zastavil až ve čtvrtfinále, dařilo se i Klammertovi |
„Samozřejmě, že zklamání tam je,“ přiznal přesto pro Radiožurnál Sport. „Vždycky, když není medaile, tak to zamrzí.“
Tentokrát ho mrzel i fakt, že čtvrtfinálový soupeř Kim Min-čong i Ušangi Kokauri v opravách nebyli mimo dosah jeho schopností. Čtvrtfinále rozhodla jediná bodovaná technika zavalitého Korejce.
„Nechybělo zas úplně tolik, cítil jsem se dobře. Ale přejít přes ty jeho pazoury nebylo jednoduché. Rozhodně mě tenhle zápas bude mrzet, protože jsem ho mohl porazit.“
V opravách, přes které ještě mohl proklouznout do boje o bronz, zase zaspal při Ázerbájdžáncově nástupu, který ho srazil na zem.
Lukáš Krpálek po vítězném utkání na mistrovství Evropy v judu 2025.
„Načapal mě. Přitom udělal přesně to, co dělal celý den,“ vyčítal si. „Nicméně všechno to byly hrozně těžké, extrémně vyrovnané zápasy. Jednou vyhraje ten, jednou ten. Bohužel dneska jsem to byl já, který prohrál.“
Po dvanácti letech od slavného triumfu tak opouští Budapešť bez medailového úspěchu.
Snad se nyní bude moct vrátit domů, když mu děti povolily maximálně stříbro.
