V hlavním dostihu bude mít čtyři koně: obhájce Theophila, vítěze zroku 2017 No Time To Lose, Mazhilise a nováčka Sottoventa.
V jaké formě jsou?
Myslíme si, že jsou v té nejlepší, udělali jsme pro to všechno. Ale jak se říká: Ukázaná platí. Uvidíme v neděli.
Už koně cítí, že se blíží velký dostih?
Ti starší a zkušení ano. Proto také dělají takový bordel - házejí zadkem a podobně. Jestli vědí, že se blíží konkrétně Velká pardubická, to netuším, ale zkrátka už cítí, že se brzy půjde bojovat.
Jak to snáší obhájce Theophilos?
V práci už jsem slyšel takové řeči, že začíná tiumenovatět, že začíná být tak klidný, jako býval on.
Opravdu? Žokej Josef Bartoš o něm loni říkal, že už týden před startem byl nervózní a že se těsně před závodem celý vařil.
Samozřejmě, až přijde závodní atmosféra, tak se to asi změní. Ale doufám, že to zvládne lépe než loni. Mohlo by mu pomoct, že letos nebudou žádní diváci.
Zachráněný jubilant. 130. Velká pardubická bude i ta nejtišší |
Vaše manželka ho uklidňovala písničkami, zpívala mu hlavně Karla Gotta. Platí to na něj stále?
No, to je taková její akce. (smích) Já na tohle nejedu, ke každému koni se chovám stejně.
Vážně?
Vážně. Nikdo nemá výsady. Ani vítěz Velké pardubické. Já všechny dávám do jednoho pytle. Je mi jedno, jestli to je šampion, nebo na vítězství čeká. Ke každému mám stejný vztah, vůbec to takhle neberu.
Letos bude mít Theophilos jiného žokeje, zraněného Josefa Bartoše nahradí Jan Odložil.
Čenda Odložil je nadějný mladý žokej, který už Theophila jezdil. Dokonce na něm loni vyhrál Cenu Peruána. Myslím, že jsme nakonec z toho všeho zla, že Pepa Bartoš nemůže, udělali nejlepší variantu.
130. Velká pardubickáKurzy na vítěze Aktuální kurzy na vítěze slavného dostihu se do neděle ještě mohou upravovat, ve čtvrtek si největší favorité na vítězství stáli následovně:
|
Prý byl ve hře i zahraniční žokej.
Původně jsme byli domluvení s Jamesem Reveleyem, je to Anglán, jezdí ve Francii a podle mě je to nejchytřejší žokej v Evropě. Bohužel má v neděli nějaké povinnosti, tak se do Pardubic podívat nemůže.
Kdyby byla nouze, nejel byste Theophila vy? Před rokem jste říkal, že byste se Velké pardubické chtěl ještě zúčastnit v sedle.
Teď už je to trochu jinak. Fyzičku, kterou bych potřeboval, nemám. Nemá cenu dělat nějaké nesmyslné tahy. Pravda, Theophila poslední dobou dost jezdím, ale práce a Velká pardubická, to je nebe a dudy.
A nějaká šance, že ji třeba ještě v budoucnu absolvujete jako žokej, existuje?
Myslím si, že každá písnička jednou končí a tahle už skončila.
Museli jste letos i vzhledem k složité situaci změnit přípravu?
Ani ne. Za ta léta, co to děláme, máme osvědčený model. Podobně jsme se to snažili dělat i teď. Chceme, aby koně na Velkou pardubickou přijeli odpočatí, ale zároveň odtrénovaní. Prostě tak, jak má být.
Jak jste vnímal všechnu tu nejistotu, jak to s Velkou pardubickou letos bude?
Hodně jsem pracoval na tom, aby se Velká pardubická odjela v původním termínu. Kdyby se měla posunout, bylo by to o něčem jiném. Byl by podzim a koně by na tom byli jinak. Už je poznat, jak se jim mění srst. Ta krásná lesklá barva, kterou měli v létě, začíná být matná.
Bude ovšem bez diváků. Neztratí tím část ze svého kouzla?
Myslíte si, že když hrají Sparta s Mladou Boleslaví fotbal bez lidí, že to ztratí na dramatičnosti? Já si to nemyslím.
Trenér vítěze Velké pardubické hnědáka Theophilose Josef Váňa blahopřeje svému svěřenci.
Ale atmosféru to poznamená.
Je pravda, že atmosféra Velké pardubické je to, co chtějí všichni zažít. Pamatuju si, že když jsem jezdil se Železníkem, byla to vedle slávy i svým způsobem povinnost. Když na ní třeba z nějakého zemědělského družstva startoval kůň, naložily se tři autobusy a všichni jeli do Pardubic.
Jiná je letos i dotace. Loni to bylo pět milionů, letos tři. Co vy na to?
Byl jsem proti snižování, ale v prezidiu Jockey Clubu je nás pět, prohrál jsem 1:4. Ale jak jsem říkal, pro mě je letos podstatné, že se Velká pardubická vůbec koná a nebude se mluvit o tom, že se nějaký ročník neběžel, protože tu řádil čínský virus.
Kdo bude vaším největším konkurentem?
Mezi těmi osmnácti koňmi jsou samozřejmě i ti, kteří jsou stejně dobří jako naši. Určitě Tzigane du Berlais, který se sice v kvalifikaci příliš nepředvedl, ale byl to jeho první dostih po velké pauze. Pak jsou tu Hegnus, Stretton… Se všemi se musí počítat.
