V prvním finálovém dni šampionátu nejprve skončil těsně čtvrtý na kilometru, pak o kousek třetí na poloviční trati. V prvním případě o jedenáct setin sekundy za Maďarem Kopaszem, ve druhém jen o osm za Španělem Granerim.
„Asi si štěstí schovávám na důležitější závody jako mistrovství světa nebo olympiádu, nemůžu ho mít pořád,“ nestresoval se minimálními rozdíly od vyšších příček.
Čtvrté místo z dopolední jízdy ho ovšem přece jen trochu mrzelo. Kopl loď do cíle, ale přiznal, že ne ideálně. Nestačilo to. I tak v tom hledal pozitiva.
Druhý Fuksa si nadával, Dostál urval bronz. Evropské stříbro doma obrečel čtyřkajak![]() |
„Škoda té desetinky... Ale je dobré, že jsem s těmi nejrychlejšími ze světa v kontaktu,“ nehroutil se. „Vítr do zad, který panoval, mi moc nesvědčí. Přesto byl můj čas rychlý. Dvě sekundy za mým osobním rekordem v červnu, to není nic pomalého. Za dva měsíce se na něj dostanu, to zvládnu,“ myslel už na srpnové mistrovství světa v Miláně.
Kilometrovou trať, na které v olympijské Paříži loni zezlátl, považuje nyní za svoji nejsilnější disciplínu. „V dnešní době mi jde nejlíp, mění se to z pětistovky.“
Pět hodin nato však právě na půlkilometrové distanci rozvášnil diváky v dalším dramatickém finiši. Získal bronz, vysněnou medaili na domácím šampionátu.
„Já jsem chtěl sám sobecky zažít pocit, když člověk stojí před plnou tribunou a může fanouškům nabídnout medailový ceremoniál. Bronz udělal obrovskou radost nejen mně, ale i jim,“ těšilo dvaatřicetiletého kanoistu, že dal důvod divákům počkat na stupně vítězů.
Během bronzového závodu se neustále posouval pořadím dopředu. A nechybělo moc, aby předstihl i stříbrného Španěla. „On své kvality ukázal už na prvním Světovém poháru v Szegedu, kde jsme jeli vedle sebe. Ujel mi tam stejně jako tady. Je to mladý vlčák. Přeju mu, že porazil olympijského šampiona,“ mrkl Dostál.
Jsem vocas, dement! Uchlácholený Fuksa si myslel, že vyhraje, a přišel o zlato![]() |
„Za celý závod jsem se kolem sebe podíval jen dvakrát, což je u mě dost málo, normálně čumím okolo jako na tenise, sem a tam. Věděl jsem, že nakonec vítězný Varga je přede mnou a musím jet. Podal jsem výkon, na který mám, a jsem spokojený,“ doplnil.
Taky ho oslavil skokem z plata do vody. „Bylo takové vedro, že jsem se musel vykoupat!“
V neděli pětinásobný olympijský medailista vyrazí ještě na pětikilometrový maraton. Hlavně neskončit ve finále poslední, přeje si.
„Doufám, že zlepším výkon z posledního mistrovství Evropy, kde jsem startoval na pěti kilometrech. Třetím záběrem jsem tam zlomil pádlo. Nechci dojet poslední, nemám na tuhle trať ideální postavu,“ tvrdil rodák z Prahy. „Soupeři nemají tak velkou vlnu, zato já díky své váze ano – a na té mojí vlně se jim líp odpočívá.“
Ještě je malá možnost, že by nestartoval, to kdyby jeho snoubenka a také reprezentační kajakářka Anežka Paloudová začala rodit.
Už před šampionátem Dostál hlásil, že je připravený okamžitě sednout do auta, šampionát opustit a mašírovat do porodnice. Termín má jeho milá v červenci.
„Telefon mám neustále u sebe!“ je jako na trní. „Jsem rád, že při mně snoubenka stojí. A že mi přijela zafandit, ačkoli je v pokročilém těhotenství.“
Díky sobotnímu úspěchu bude moct Dostál pověsit do kolíbky vedle dalších medailí i račický bronz.