Baseballová aréna Griffith Stadium hostila 23. května 1941 první zápas mistrovství světa konaný v hlavním městě USA. Kvůli špatnému počasí organizátoři koketovali s myšlenkou duel odložit, ale protože se do Washingtonu zrovna vracel místní baseballový tým, stadion by v dalších dnech nebyl k dispozici, a tudíž žádný verdikt o přesunu nepřišel.
Což zaskočilo také rozhodčího Arthura Donovana, který už vyrazil zahánět trudomyslnost z venkovního nečasu do baru a měl co dělat, aby se do večera stihl zmátořit.
Ustal i déšť, duelu v ochozech přihlíželo téměř 24 tisíc diváků.
Joe Louis vs. Buddy Baer.
#onthisday: in 1941, Joe Louis defeated Buddy Baer at Madison Square Garden. Baer was disqualified in the 7th RD after his corner refused to exit the ring while protesting—what they considered—a knockdown after the bell in the 6th. Louis remained heavyweight champ #boxinghistory https://t.co/exTnh4OZXO
Držitel mistrovského pásu od roku 1937 a boxerská ikona vs. bezmála o 16 kilogramů těžší a 11 centimetrů vyšší vyzyvatel. Tak vysokému soupeři Louis nikdy nečelil. Navzdory tělesným proporcím byl jasným favoritem.
Jenže bum, levý hák Baera hned v prvním kole prohazuje Louise skrze lana mimo ring. Obhájce se zvedá, než rozhodčí napočítá do čtyř, a po nečekaném úvodu začíná získávat převahu.
V šestém kole nasadil Louis k rozhodujícímu náporu.
Stalo se před letyHistorický seriál sportovní redakce iDNES.cz Všechny díly seriálu najdete přehledně ZDE. |
Záplavou úderů svého soka skolil, Baer se vyškrábal zpět na nohy na počítání do sedmi. Vzápětí putoval na zem znovu. Tentokrát se znovu postavil až na počítání do devíti.
Krátce poté zvonek ukončil kolo, Louis ho však neslyšel a soupeře znovu atakoval. Baer se k odpočinku do rohu ringu dopotácel jen s pomocí trenéra a manažera. „Uslyšel jsem zvonek a jak jsem spouštěl ruce, dostal jsem úder,“ přibližoval po zápase Baer.
Když zvonek ohlásil začátek sedmého kola, vyzyvatel byl stále mimo a neschopný boje. Jeho trenér a manažer požadovali, aby byl Louis diskvalifikován za úder po zazvonění. Když odmítli opustit ring, rozhodčí naopak vyloučil Baera.
„Že Louis udeřil Baera až po zazvonění, je nesmysl. Úder začal ještě předtím, než se zvonek ozval,“ stál si za svým rozhodnutím rozhodčí Donovan.
Po jeho sporném verdiktu tak Louis obhájil titul mistra světa v těžké váze. V kariéře tuto úlohu zvládl ještě 24krát.
První americký hrdina tmavé pleti
Louisova nadvláda trvala v letech 1937 až 1949 dodnes rekordních 140 měsíců v řadě. Mezi profesionály absolvoval 69 zápasů, prohrál jen tři.
Úspěchy a obdiv nesklízel jen v ringu, je považován za prvního Američana tmavé pleti, který se stal národním miláčkem a hrdinou. Vedle příjemného vystupování a klidné a skromné povahy mu k tomu dopomohlo i vítězství nad německým protivníkem Maxem Schmelingem v roce 1938.
"A one-punch fighter is only half a fighter. Take away his hammer and he’s nothing. You have to be properly equipped."
Joe Louis
#boxing #ITR https://t.co/XKuwh77Ox6
Památný zápas v sobě nesl silný podtext boje proti vzpínajícímu se nacistickému Německu. „Věděl jsem, že si musím vést dobře. Měl jsem k tomu své osobní důvody a celá země na mě spoléhala,“ vzpomínal Louis na jednu z největších sportovních událostí 20. století.
Oba soupeři se utkali už v roce 1936, kdy překvapivě zvítězil Schmeling. O dva roky později se však v New Yorku před zraky 70 tisíc fanoušků radoval domácí borec. A byl to krátký proces, zápas trval jen dvě minuty a čtyři vteřiny.
Když Louis přezdívaný Hnědý bombarďák oznámil 1. března 1949 odchod do sportovního důchodu, loučil se jako neporažený šampion. Účastnil se mnoha exhibičních zápasů, naposledy se do ringu postavil v roce 1951, kdy prohrál s Rockym Marcianem. Po boxerské kariéře se věnoval golfu, stal se prvním hráčem tmavé pleti na okruhu PGA.
V roce 2005, čtyřiadvacet let po smrti, byl Louis vyhodnocen Mezinárodní boxerskou výzkumnou organizací jako nejlepší boxer v těžké váze všech dob.
