Čau ve finále! Motl odcházel jako král, možná i titul bude

Výjimečná kariéra házenkářského krále Jiřího Motla měla i výjimečný konec. Nejlepší střelec extraligové historie se rozloučil stylově, čtyřmi góly do sítě Zubří, včetně vítězného. A nemusí to být úplná tečka, oslavit by pořád mohl i vysněný mistrovský titul, jednu z mála trofejí, která legendárnímu lovosickému křídelníkovi chybí.

„Nastoupil jsem do prvního zápasu nové sezony, takže když kluci budou první, splnil by se mi i tento sen. Jen obráceně. Nejdřív konec kariéry, až pak titul,“ usmíval se čtyřicátník Motl, jehož dres s číslem 8 klub slavnostně vyřadil a vyvěsil pod strop zimního stadionu, kde se derniéra legendy odehrála. Před 2 843 diváky, což je nejvyšší návštěva v historii Otvíráků sezony, Lovci porazili Zubří 33:31.

„Přál jsem si, aby to byl dokonalý večer, a on dokonalý byl. Před zaplněným zimákem, vyhráli jsme, dal jsem čtyři góly, měl jsem stoprocentní střelbu, co víc si přát. Rodina tu byla, všichni, na kterých mi záleží,“ byl dojatý Motl.

Jiří Motl po svém posledním utkání skončil nad hlavami spoluhráčů

Slzám se neubránil hlavně v úvodu, když nastupoval k zápasu, diváci vyvolávali jeho jméno a četly se jeho milníky: pětinásobný král střelců, dvojnásobný nejlepší hráč soutěže, osminásobný ligový medailista a trojnásobný vítěz Českého poháru. Účastník mistrovství světa i Evropy. Hráč, který na jaře zdolal hranici tří tisíc extraligových gólů a nakonec se zastavil na úctyhodném čísle 3 006. Hostoval v Dukle a Brně, jinak zůstal věrný lovosickému dresu.

V číslech

3006 gólů nastřílel Motl v extralize, 3778 v kariéře celkem

170 tisíc Kč je výtěžek na pomoc malému házenkáři Janu Hájkovi

2843 diváků dorazilo na Otvírák sezony, to je nový rekord

„Ten začátek pro mě byl hodně emotivní, vnímal jsem ten pocit, že hraju naposledy. Za slzy jsem se v tu chvíli nestyděl. Bylo to úžasné, děkuju klubu, že mi tohle umožnil, vyšlo to na 110 procent!“

Po vítězném zápase se Motl postavil na střed hřiště a na velkoplošné obrazovce sledoval vzkazy od spoluhráčů, s nimiž se během kariéry potkal. Třeba Milan Berka, další lovosická legenda, se pohodlně usadil u bazénu do křesílka, na opěradlo druhého navlékl Motlův dres a v ruce držel ceduli: Držím ti flek!

Jiří Motl dostal různé vzkazy od svých spoluhráčů

Pavel Horák, ve 42 letech stále aktivní hráč Lovců, zase napsal: Čau ve finále! „Když do něj postoupíme, Jirka si ho s námi půjde zahrát,“ naplánoval vítěz Ligy mistrů Motlovi comeback na příští jaro. „Nevím, jestli se to stane, snad ne, protože by to znamenalo, že se někdo zranil. Ale možná při nějaké krátkodobé nemoci několika křídel... Vyloučit nejde nic.“

Lovci nastoupili ve speciální edici dresů, které šly do dražby, jediný Motl měl na zádech své jméno, ostatní hráči nápis „Díky legendo“. Největší pocty se dočkal na závěr, jeho dva synové nakráčeli na hrací plochu a rozvinuli plachtu s jeho dresem číslo 8, který vystoupal pod střechu stadionu. Osmičku už v Lovosicích nikdo další nosit nebude. „Jirka je legenda, ten pojem si zaslouží za to, co tu dokázal a odehrál. Jsem vděčný, že jsem mohl být při tom,“ cenil si lovosický trenér Ján Lajčák.

Jak superstřelce rozbrečel gólman. Motl o odcházení i tvrdosti házené: Jak ragby!

Motla obdivuje nejen jako mimořádného střelce. „Je to úchvatné, dát přes 3 000 gólů za kariéru, to nevím, jestli se ještě někomu podaří. Ale pak je tu ještě ta osobnostní složka, co z něj vyzařovalo. Dával týmu obrovskou sílu,“ ocenil kouč. I jeho povedená rozlučka legendy dojala. „Strašně jsme mu všichni chtěli takový zápas dopřát a asi bylo někde nahoře napsáno, že nám velkým podílem pomůže vyhrát. O to je to hezčí.“

Podobně to vnímal i křídelník Pavel Chotěborský, Motlův nástupce. „Snad poprvé v životě jsem byl rád, že jsem nějakou tu ránu nedal, kouč mě vystřídal a mohl tam jít Jirka. Využil toho, jak umí, a rozloučil se nejlepším možným způsobem,“ smekl. Talent Lovců je o 18 let mladší než Motl. „Pro mě to byl velký vzor odmala, bylo jich víc, měnily se, ale jediný, kdo zůstal celou dobu, byl Jirka,“ vyznal se Chotěborský.

Klubová ikona Lovosice úplně neopouští, Motl bude pomáhat třeba s mládeží. Horákovu výzvu ke comebacku na hřiště už nejspíš nevyslyší. „Jsem s koncem smířený, už mi to bralo hodně času i sil. Mám tři děti, potřebují taky vědět, kdo je táta.“ O to se Motl už postaral díky své úžasné kariéře.

Motl starší: Jsem pyšný, na vrcholu byl dlouho

Nejdřív byl nervózní, pak naměkko. Velkolepá rozlučka házenkářské ikony Jiřího Motla dojala i jeho tátu, který syna trénoval. „Mrzí mě, že končí, mohl ještě hrát, pořád na to má. Ale staví barák, má rodinu, tři děti, musí si už odpočinout. Jsem hrozně pyšný, co v kariéře dokázal,“ vyznal se Jiří Motl starší, sám bývalý ligový hráč.

Jak jste si užil synovu rozlučku?
Strašně jsem se bál, aby neskončila špatně. Nakonec rozhodl zápas, měl stoprocentní střelbu, padl divácký rekord, vyšlo to fantasticky!

Jaká byla jeho kariéra?
Krásná. Ještě před pěti lety měl ohromnou rychlost a výbušnost, co má teď Pavel Chotěborský, dal plno gólů, hrál za reprezentaci. Když nasázel 9 gólů Srbům, měl jsem husí kůži. Já ho od 5 do 18 let trénoval v Lovosicích, tak to víte, že mi ukápla slza, když jsem viděl ten emotivní konec.

Nemrzí vás, že nešel do ciziny?
Mě ani ne, to spíš mámu, ta ho chtěla pořád vidět někde v zahraničí. Já si myslím, že si tady udělal obrovské renomé. Je místostarosta, to by v životě nebyl, kdyby byl někde venku. I tak měl krásnou kariéru.

Viděl jste v něm talent odmala?
Já dělal všechno, aby byl nejlepší. Sehnal jsem si trenéry, dělal gymnastiku, to je základ u všech dětí: ohebnost, rychlost, výbušnost, výskoky. To jsme trénovali třeba krátkými sprinty do kopce v přírodě. Celý jeho ročník v Lovosicích pořád vozil medaile. Nikdy jsme neskončili horší než třetí v republice.

Bude Lovosicím chybět?
Už ho moc nestavěli, což je škoda, protože podle mě je pořád nejlepší obranář. Chybět bude určitě, bylo tu pár vynikajících hráčů, ale je neskutečné, jak on dokázal být na vrcholu dlouhodobě.