Dvacetiletý talent se zabydlel ve druhé německé bundeslize, na konci ledna byl členem reprezentačního družstva na olympijské kvalifikaci týmů, první březnový víkend obhájil titul mistra republiky ve dvouhře do 21 let a před dvěma týdny na mistrovství Evropy stejně kategorie získal stříbro v deblu.
Takové úspěchy jsou pro vás jistě povzbuzením do další kariéry.
Rozhodně, hlavně jsem moc rád, že dostávám šance reprezentovat za seniorský tým, například na olympijské kvalifikaci. Budu dělat maximum proto, abych je zužitkoval. Když vidím kolem sebe špičkové hráče, je mi jasné, že je to stále hodně daleko. Ale za dva za tři roky se možná budeme bavit jinak
Jak hodnotíte svou první sezonu ve druhé německé lize?
Jsem neskutečně šťastný, že jsem se odhodlal k tomu kroku a odešel jsem z české extraligy do týmu TuS Celle. Druhá bundesliga má zvuk, je velmi kvalitní a také se mi moc líbí přístup klubu, atmosféra celé soutěže, divácké návštěvy na zápasy, je to zkrátka s Českem nesrovnatelné. Nejsou tady žádné lehké zápasy, v Česku občas soupeř přijel ve slabší sestavě, ale v Německu musím být na každý zápas stoprocentně připravený a bojovat na krev. Jedinou nevýhodou je, že ze Saarbrückenu, kde žiji a trénuji, cestuji na domácí zápasy 500 km vlakem. Ale prostředí v klubu to plně vykompenzovalo.
Co říkáte na tréninkové prostředí v Saarbrückenu?
Výhodou je, že máme k dispozici skvěle vybavené centrum, máme velkou halu speciálně na stolní tenis, posilovnu, regeneraci. Také tu trénují nesrovnatelně lepší hráči, například Němec Franziska (14. hráč světa), Slovinec Jorgič (33.), Číňan Šang Kchun (nejlepší hráč první bundesligy) nebo Tomáš Polanský, čerstvý mistr republiky ve dvouhře. Ale v Česku jsem byl zase v tréninkové skupině priorita, péče tam o mě byla lepší. Tady se o mě trenéři moc nestarají.
Zvykl jste si už na život v Německu?
Ano, má samé plusy. Zlepšil jsem řeč, dodalo mi to samostatnost, umím více spoléhat sám na sebe. Z počátku jsem měl ze stěhování obavy, ale Německo na mě působí hodně mile a jsem tady spokojen.
Ve sbírce úspěchů máte druhé místo na ME juniorů ve družstvech v roce 2016 nebo titul mistra Evropy ve družstvech kadetů z roku 2013. Před dvěma týdny jste na ME hráčů do 21 získal stříbro ze čtyřhry s Moldavcem Andrejem Putunticou, s nímž hrajete i v lize.
Myslím, že naší největší výhodou byla právě sehranost. Musím také přiznat, že Andrej se na turnaji potkal se skvělou formou, hrál výborně a byl i třetí ve dvouhře. Také nám pomohlo, že soupeři o našich kvalitách příliš nevěděli, netušili, že jsme tak sehraní a nebrali nás jako kandidáty na medaili.
Jiří Martinko (vpravo) a Moldavec Andrej Putuntica na mistrovství Evropy do 21 let ve Varaždínu
Co tedy bylo vaší největší předností?
Já jsem pravák, zatímco Andrej je levák, což je ideální varianta pro deblový pár, oba můžeme hrát forhend. Ale naší hlavní zbraní bylo, že Andrej je opravdu výborný deblista. On zápasy rozhodoval, já vždycky také přidal důležitou část a dohromady to přineslo dobrý výsledek. Hrajeme spolu sice jen půl roku, ale za tu dobu už jsme odehráli dost zápasů a už se dobře známe a víme, co od sebe čekat.
Ve čtvrtfinále jste přitom prohrávali už 0:2 a 5:9.
Ano, byli jsme kousek od vyřazení. Kolo předtím jsme porazili druhé nasazené Francouze, proti kterým jsme museli hrát fakt dobře. Před čtvrtfinále jsem myslel, že budeme velcí favorité, ale soupeři mě zaskočili, jak hráli dobře. Nakonec jsme to asi jen bojovností dokázali otočit. Ještě že tak, protože kdybychom vypadli ve čtvrtfinále, nic by to neznamenalo.
Ve finále jste proti Rumunům získali první set, nakonec jste prohráli 1:3. Mrzí vás ta porážka?
Bezprostředně po zápase nás to chvíli mrzelo, přeci jen být první v Evropě by bylo fantastické. Finále bylo vyrovnané, akorát v klíčových momentech byli soupeři o něco lepší. Možná i zkušenější, jelikož takových zápasů odehráli v kariéře podstatně více. S odstupem času ale hodnotím stříbro jako velký úspěch, je super dívat se doma na pohár a medaili.
Last U21 Europeans wasnt the best tournament for me in singles event but i am very happy that i won silver medal in doubles event with @andri147
@czechtabletennis
@tibhar_crew
@tuscelle92tt
Photo: František Zálewský
#europeans #silvermedal #tischtennis #tuscelle #goodfeeling
Už jste se s Putunticou bavili, jestli budete ve spolupráci pokračovat?
Měli jsme v plánu hrát spolu květnové turnaje v Chorvatsku a Slovinsku, jenže ty vzhledem k současné situaci nejspíše nebudou. Myslím ale, že spolu budeme pokračovat, na obou stranách panuje spokojenost. Samozřejmě také záleží, jak se k tomu postaví reprezentační trenér, ale jelikož v Česku nemáme moc leváků, tak by s takovým deblistou byla škoda nepokračovat. Máme vizi, že časem můžeme být dobří i mezi dospělými.
Momentálně jste v Saarbrückenu, jak to tam vypadá v kontextu pandemie koronaviru?
Hala je druhým týdnem zavřená, takže nemůžeme trénovat. Opatření tady má každá spolková země jiná, ale myslím, že nejsou tak přísná jako v Česku. Sice se začínají zpřísňovat, ale lidé na ně podle mě tolik nedbají. Řekl bych, že v Česku se podnikají určitě lepší kroky než tady, také reakce lidí je tam lepší. Tady se lidé normálně shromažďují, roušky nenosí nikdo.
Nenaléhali rodiče, ať se vrátíte domů?
Před dvěma týdny jsem nevěřil, že se to může až tak rozjet. Jelikož máme zavřenou halu, tak nikam nechodím. A když nejsem v kontaktu s okolním prostředím, je jedno, jestli jsem v Ostravě, nebo v Německu. Také jsem nechtěl absolvovat dlouhou cestu přes letiště a nádraží. A navíc stále ještě existuje malá šance, že budeme v lize dohrávat sezonu, která je momentálně přerušená, ale ještě nám chybí čtyři zápasy. Proto tady musím zůstat.
