„Závoděním na horském kole si prodlužoval sportovní kariéru. Zažili jsme spolu spoustu klukovin, i když už jsme byli otcové od rodin,“ zavzpomínal pro MF DNES Petr Svoboda. „Jezdil s námi v kategorii masters na kole i na lyžích, byl to velký dříč,“ dodal.
Jiří Kyncl však byl hlavně velkou osobností českého rychlobruslení. Pocházel ze Svratouchu na pomezí Vysočiny a Pardubického kraje, později se usadil s rodinou v sousední Svratce, kde v minulosti fungovala přírodní rychlobruslařská dráha.
Jiří Kyncl * 3. listopadu 1962, |
Byl prvním svěřencem Petra Nováka, který pak dosáhl fenomenálních úspěchů s Martinou Sáblíkovou. Třiasedmdesátiletého kouče, který už je na olympiádě v Pekingu, smutná zpráva zaskočila.
„Na spolupráci s Jirkou Kynclem vzpomínám moc rád, protože byl jedním z mála mých svěřenců, kterému nechyběl ani jediný trénink za rok. On dokázal vedle osmapůlhodinových směn v práci natrénovat 900 a některé roky i přes 1 000 hodin za rok,“ vyzdvihl Petr Novák. „Byl to typ člověka, který si nikdy na nic nestěžoval.“
Jiří Kyncl se stal pod vedením svého kouče nenápadným hrdinou českého rychlobruslení.
„Trenér mi říkával: To nic neznamená, že budeš nejlepší tady doma. Z toho vycházel,“ vzpomínal Jiří Kyncl před osmi lety v rozhovoru pro týdeník 5plus2, jak ho trenér motivoval.
„U původní čtyřsetmetrové dráhy ve Svratce stávala budka pro rozhodčí a na ní byl plakát Erica Heidena, který získal v Lake Placid 1980 pět zlatých. Já na něj ukazoval a říkal: Počkej, já ti jednou ukážu!“ líčil s úsměvem Kyncl. Američanovy časy na pět a deset kilometrů na kryté dráze pak dokázal překonat i přes skromné podmínky v přípravě.
S Novákem postupně zkoušeli a zdokonalovali nejrůznější cvičení, z nichž k těm nejdrsnějším patřila padesátiminutová chůze v podřepu coby imitace základního rychlobruslařského postoje.
Na svratecké přírodní rychlobruslařské dráze si Jiří Kyncl naposledy zabruslil v roce 2004.
„Posiloval jsem vlastní váhou, dělali jsme také skokové imitace, třeba do kopce,“ říkal Kyncl. Na polínku zase zkoušeli držet rovnováhu, postupně vychytávali kruhové tréninky. Hodně také využívali terén Žďárských vrchů, běhali například na Devět skal.
„Museli jsme něco natrénovat, abychom zajeli výsledky, až si stoupneme na led. Všichni po nás chtěli výsledky,“ popisoval.
Skromné podmínky
Kvůli cestám za ledem bydleli často v obytné avii. „Trávili jsme v ní třeba sto dní od října do března. Žádná velká pohoda to nebyla. Hodně jsme jezdili na otevřený ovál do bavorského Inzellu,“ zmínil. I přes složité podmínky se dostal mezi špičkové závodníky a od roku 1986 startoval ve Světovém poháru.
Svého nejlepšího výsledku dosáhl na olympiádě v Calgary na nejdelší trati 10 000 metrů, kde skončil šestnáctý. Během let dokázal vybojovat sedm československých a českých titulů a překonal řadu národních rekordů. Právě Jiří Kyncl byl jedním z oslovených sportovců, které chtěla vysočinská redakce MF DNES zařadit do svého olympijského seriálu.
„Jsem v nemocnici,“ řekl před týdnem unaveným hlasem do telefonu na žádost o rozhovor. „Nechal bych to být...“ dodal ještě.
Pohřeb se koná v pátek 4. února ve 14.00 v obřadní síni na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou.
