„Začátky v Praze byly trošku složitější, zpočátku nám to úplně neklapalo, jak bychom si představovali,“ připustil dvaadvacetiletý Benda. „Ale bylo to tím, že se tým oproti předchozí sezoně hodně změnil, takže jsme si museli zvykat. Už jsme na dobré cestě, výkony jsou stabilnější a předvádíme to, co bychom měli.“
Benda, který se hned usadil v základní sestavě argentinského trenéra Juana Barriala, lituje, že se více neprosadili v Lize mistrů, již zakončili včera domácí prohrou se španělským celkem Las Palmas 2:3. Ve skupině C skončili bez výhry poslední.
Mezi minulými dvěma zápasy nejprestižnější evropské klubové soutěže se Benda na skok objevil doma v Ostravě. V sobotu se Lvy ve 21. kole extraligy vyhrál ve třebovické hale Beskyd 3:0.
Jaké to bylo, být poprvé v hale Beskyd jako soupeř, byť vás trenér Juan Barrial šetřil a nepostavil?
No... V Beskydech jsem toho prožil docela dost, takže to bylo takové zvláštní, i když jsem se na hřiště nedostal.
Co říkáte tomu, že se Beskydští v této sezoně propadli na poslední místo extraligy?
Ten tým je hodně mladý, ještě mladší, než jsme měli v minulé sezoně, pokud se nepletu, takže z toho plyne, že nejsou výše. Kluci získávají první zkušenosti v extralize, tím to bude.
Navíc je citelně poznamenaly odchody opor. Kromě vás dalšího reprezentanta blokaře Antonína Klimeše do Karlovarska a zkušeného Michala Kriška do Liberce, že?
Ano, i to může mít vliv. Opravdu není snadné poskládat mužstvo, v němž převažují hodně mladí hráči. Potřebují čas a prostor, aby se vyhráli, aby získali nějakou jistotu.
Byl pro vás velký skok jít z Beskyd do Lvů Praha, kteří mají mnohem vyšší rozpočet a nejvyšší ambice?
Určitě to je něco úplně jiného, ale jak jsem byl v létě v národním týmu a byli jsme na mistrovství světa, tak na tu vyšší volejbalovou úroveň jsem už byl docela zvyklý. Takže ani pokud jde o výkonnost, tak to pro mě nebyl takový šok.
Pomohlo vám, že jste se s nahrávačem Jakubem Janouchem znal z reprezentace?
Ano, pomohlo mi, že jsme se už znali, že jsme spolu už několikrát dříve hráli. Je hezké vidět známou tvář v pro mě novém týmu.
Navíc jste oba z Ostravy.
Je to tak, takže někdy spolu jedeme i domů. Zrovna teď, než jsme v sobotu hráli s Beskydami, nás trenér pustil, takže jsme vyjeli o den dříve. Když to jde, tak toho využíváme, vyšlo nám to i o Vánocích. Je to fajn.
Hned jste naskočil i do Ligy mistrů. Odehrál jste sice nějaké zápasy za národní tým, ale přece jen narazit na italskou Perugii, na nejlepší klubový celek světa, asi není jen tak.
Pro mě to byla první zkušenost s takovou vysokou klubovou evropskou soutěží. Bylo to skvělé, všechny zápasy jsem si moc užil. Minulý týden jsme hráli s Perugií (0:3) doma, ale hned to první utkání Ligy mistrů bylo u nich (1:3), takže zpočátku jsem měl stresíky. Byl to takový křest ohněm. A mohu říct, že za tuto sezonu mám z toho ty nejlepší zážitky.
Teď už zbývá dotáhnout sezonu k titulu?
Už na jejím začátku jsem říkal, že můj cíl tady je vyhrát titul. Nechci říct, že cokoliv menšího by byl neúspěch, ale cítil bych to tak...
A co pak? Neláká vás zahraniční angažmá?
Určitě i na to pomýšlím, ale příští sezonu ještě zůstanu v Praze.


































