Vloni byl nejúspěšnějším českým závodníkem na mistrovství světa v Melbourne, kde splnil i limit pro účast na olympiádě v Pekingu.
A při evropském šampionátu v krátkém bazénu v Debrecínu se jako jediný probojoval do finále. Na prsařské dvoustovce vybojoval šesté místo, jež ozdobil českým rekordem. Za své úspěchy si vysloužil titul nejlepší plavec roku 2007.
"Je to moc hezké. Co k tomu víc říct?" usmál se Jedlička, jenž se nyní chystá na mistrovství republiky. Koná se v Pardubicích od pátku do neděle.
Čekal jste vítězství v anketě o plavce roku?
Tajně jsem doufal ve vítězství, ale nakonec mě překvapilo.
Opravdu? Kdo jiný by měl vyhrát? Vždyť na mistrovství světa i Evropy jste dosáhl nejlepších výsledků.
Teoreticky to tak vypadalo. Ale dokud to není jasné, raději jsem o tom moc nemluvil.
Nebo jste snad cítil, že ještě nemáte takové jméno jako třeba Květoslav Svoboda, jenž vyhrál v předchozích dvou letech?
Prozatím to tak vždy bylo. Květoš byl brán jako česká jednička, i když si myslím, že už tomu tak není.
Teď jste jedničkou vy.
Musím si na to ještě zvyknout (úsměv). A především to musím potvrzovat.
Na tom jste před pár týdny zapracoval při soustředění v Jihoafrické republice. Vydařila se příprava?
Udělali jsme tam kus práce, naplaval jsem spoustu kilometrů. Podmínky byly naprosto ideální. Z balkonu jsme koukali na bazén. I když na konci to už bylo trošku deprimující. Vzbudíte se a hned koukáte na bazén (úsměv). Ale jinak to bylo super. Vyšel jsem z pokoje a za tři minuty jsem byl ve vodě. Hned za bazénem byla pláž a oceán. Počasí bylo nádherné, celý den jsme byli v plavkách. To nemělo chybu. Teď je potřeba vše zúročit, i když momentálně jsem trošku nachcípaný.
Na to už jste zvyklý, že? Nachlazení vás provází rok co rok.
Teď mě trápí od příletu z Afriky. A ještě jsem přistydl při nedávných závodech v Českých Budějovicích. Musím teď trošku odpočívat, aby mě to neskolilo úplně.
Ovšem závod v Českých Budějovicích se vám vydařil. Zaplaval jste limit pro účast na březnovém mistrovství Evropy v nizozemském Eindhovenu.
Díky šestému místu z loňské Evropy jsem měl trošku úlevu. Měl jsem limit snížený o dvě procenta. Povedlo se mi ho na stovce překonat o necelé čtyři desetiny vteřiny.
Nadcházející domácí šampionát v Pardubicích tak můžete plavat naprosto v klidu.
Budu mít čistou hlavu. Nebudu se nijak zvlášť připravovat. Jen tak, aby to nebyl propadák, když plavu doma. Aspoň si můžu oddechnout, protože Evropa se blíží.
Jihoafrické soustředění bylo nepochybně dost náročné. Nebyl jste překvapen, že jste hned při prvním závodě po návratu splnil evropský limit?
Mám vyzkoušeno, že únava na mě padne druhý týden po soustředění. A právě v tomto období byly Budějovice. Byl jsem úplně hotový, doslova jsem se plazil (úsměv). Neplavalo se mi optimálně. Měl jsem úplně vyčerpány zásoby energie. Ale vyšlo mi to. Teď musím energii doplnit. A to jde jen odpočinkem a krátkými tréninky. Při mistrovství republiky by to snad už mělo být lepší. Chci se předvést v dobré formě.
Od loňska trénujete v pražském Vysokoškolském centru. Má pro vás nadcházející šampionát doma v Pardubicích o něco větší kouzlo?
To ani ne. Poslední dobou trávím v Pardubicích dost času. Od návratu z Afriky trénuji vlastně jen tady s taťkou. Z Pardubic jsem úplně nevypadl. Ani nechci. Město se mi líbí, mám tady rodinu a přítelkyni.
Na kolik zlatých medailí při šampionátu v domácím bazénu myslíte?
Tak to nevím (smích). Kdyby se povedlo vyhrát všechny prsařské disciplíny, byl bych moc rád. Uvidíme, jak se připraví Zdenda Františák a jak dokáže zaplavat padesátku a stovku. Já nebudu mít takovou rychlost. Myslím si, že bych mohl bojovat o zlato i na polohové dvoustovce. Jako doplněk poplavu i padesátku delfínem. Kdybych na ní postoupil do finále, bylo by to super. V Africe jsem plaval dobře, tak uvidíme...
A za další tři týdny vás čeká mistrovství Evropy. Jak ho berete?
Je to pouze mezistanice před olympiádou? Chtěl bych předvést co nejlepší výkony, ale rozhodně s trenérem nemíníme gradovat formu na maximum. Takovou bych měl mít v létě. To nejlepší by mělo přijít na olympiádě.
Kvůli olympijským hrám se evropský šampionát koná hodně brzo. Nezvažoval jste ho vynechat?
Ani ne. Nedá se pořád jen tvrdě trénovat. Bude to dobrý test před Pekingem. Je to velký závod a plave se na padesátce stejně jako olympiáda.
Kde jinde se člověk vyhecuje víc než na takové soutěži?
A kde jinde si má ověřit, zda k Pekingu míří po správné cestě, že?
Přesně tak. Zase si třeba vyzkouším, jak dlouho potřebuji ladit formu. Vloni jsem si to zkusil na pětadvacítce, jenže padesátka je jiná. Když jsem se tehdy vrátil ze soustředění na Kypru, do mistrovství Evropy mi zbýval měsíc a půl. Nyní to vychází zhruba stejně. Snad vše zvládnu, i když se cítím mnohem víc unavený než před krátkou Evropou.
Vaším letošním vrcholem bude premiérový olympijský start. Nechává vás Peking zatím v klidu?
Jo jo, nechává. Ale já nebývám nikdy vystresovaný. Nebyl jsem na mistrovství světa. Ani před finále na mistrovství Evropy. I když spousta lidí mi říká, že olympiáda je vyhecovaná. Tak jsem na to zvědavý.
Každopádně jedno je jasné už teď. Svými loňskými výsledky jste si na sebe upletl bič.
To si vůbec nepřipouštím. Plavu proto, že mě to baví. Nechci mít svázané ruce. To by pak dopadlo špatně. Někteří plavci to znají.
Ale další pokrok určitě chcete vidět. Mám pravdu?
Samozřejmě. Proto trénuji. Mrzelo mě, kdybych nešel dopředu. Proto je potřeba být hlavně zdravý, pak jde vše vniveč. Týdenní chřipka by ještě nebyla hrozná. Ale když si vzpomenu, jak jsem měl neštovice... To pak hodně přemýšlíte.
Budete imunní i vůči tlaku okolí? Dá se předpokládat, že od nejlepšího plavce roku se bude čekat hodně.
Asi to tak bude. Bude se o mně víc mluvit. I v očích trenérů budu nadějí pro českou výpravu. Nikam už nepojedu jako nezkušený mlaďas. Ale nemyslím si, že vše bude viset jen na mně. Rozhodně si nechci nic takového připouštět. Nesmím.
