V předchozích dvou letech Bridgeur při Velké pardubické „hrabal“ i pro druhé, už od startu nastolil tempo. Jenže letos tomu bylo jinak. Osmiletý valach Jaroslava Myšky, jejž pro stáj VaZi trénuje žokejova manželka Štěpánka Myšková, si cestu na čelo musel proklestit ze zadních pozic. Což mu ani trochu nevonělo.
„Všichni počítali, že budu vodit. Ale ve finále to stejně nedopadlo, protože si odskočili sami. Jak Bridgeur viděl koně před sebou, tak mi tam ďobnul a myslel jsem, že už ani neodstartuje. Ale nakonec se rozcválal a měl jsem honičku se dostat dopředu, protože s koňmi nechce být v kontaktu,“ popisoval 36letý jezdec po závodě. „Jenže ani potom to nebylo ono. Ostatní koně mu nedali chvilku klidu, seděli mu u zadnice... Průběh dostihu byl takový, jaký nepotřebuje,“ navázal Myška.
Možná i tohle mělo vliv na to, že tentokrát s Bridgeurem dostih nedokončil. Koni před Havlovým skokem, čtyři překážky do cíle, nevyšel krok, po dopadu uklouzl a Myška jej následně raději zastavil.
Startovalo se nadvakrát, což se v posledních letech nestávalo. Bylo to hodně nepříjemné?
Pro mě v tom smyslu, že jsme opravdu potřebovali odskočit první. To by bylo fajn pro všechny. Myslím, že bych pak udělal i tempo na Taxis. Takhle se jelo dost pomalu a taky to tam způsobilo problémy (pád čtyř koní včetně obhájce Tzigana du Berlais). Ta překážka by v dnešní době stála za nějakou obměnu. Říkám už minimálně tři roky, že by se na Taxisu měla vybudovat nějaká odskoková bariéra. Protože když je takovéhle počasí, ti koně nevědí, kam jedou a co skáčou. Je tam velký stín, akorát vrchem prosvítá 20 centimetrů sluníčko. Jinak tma. Když se na Taxis nejede rychle, koně brzdí, a když si nějaký přidupne, jako mně Bridgeur, tak se dostane až do skoku a v něm ztratí rychlost. Zachraňoval jsem to zvenku, nedostal jsem se na ten předek.
Co říkáte na vítězství Theophila v sedle s Josefem Bartošem?
Mají našlápnuto, Pepa má letos formu a Váňovci taky. Pepa vyhrál Gran Premio, slaví perfektní rok. Theophilos se tím prodírá, sbírá zkušenosti. Pepa ho teď do cíle dostrkal, je to pro ně skvělý výsledek. Velkého favorita jsem mezi účastníky neviděl; myslel jsem si, že se zvedne Stretton, což se stalo (s Thomasem Garnerem skončili druzí).
Vrchol sezony pro vás sice vygradoval smolně, ale v dalších dostizích jste se vytáhli.
Jsme nadšení. Už v úvodním jsme tu poprvé měli Emagoula, toho máme tři měsíce z francouzského tréninku. Přišel po pauze, začínali jsme s ním znovu, protože od března neběhal; chyběly mu zkušenosti (doběhl čtvrtý). Ale bude to šikovný kůň. Evžen (vítěz Ceny Vltavy) předvedl super výkon, majitelé si ho šetřili, od léta neběhal. Zvládl to. Lodgian Whistle (vítěz Ceny Labe) mě překvapil. Takhle těžký kros šel teprve podruhé, poradil si s tím. Cítil jsem ho, hrozně se mi líbil. Je sice ještě uspěchaný na překážky, ale jinak to bylo bravurní.
Co Chrystal Cross, jenž byl stříbrný v Poplerově memoriálu?
Crossák od loňska neběhal, byl zraněný. Když jsme s ním před měsícem zase zkoušeli dostih, zaškobrtli jsme o jiného koně a upadli, takže to vyznělo vniveč. Podal výborný výkon. Byli tam koně jako Medic trenérky Junkové, se kterým jsem v červnu vyhrál cross country Válečníka, jedničkový dostih. Pak Tiara Man... To jsou koně, co ukazují formu celý rok. Na Tiaru jsme nestačili, ale chyběl jenom kousek.
Čili převažuje spokojenost?
Byl to perfektní den. Velká pardubická holt nevyšla, ale to tak prostě je. Je to náročný dostih. Bridgeur je šikovný kůň, poctivák, dobrý skokan. Ale nedisponuje takovou kvalitou, neumí se vydat. Dostane se pod tlak, začne ho to trošku bolet a zabalí to. Není to takový závoďák. Při kvalifikacích ho ostatní nechají být, tam jim o moc nejde. To teď nebylo. V koních pak zjistíte, že jste během chvilky třetí, pátý, poslední a nejede nikam. Takhle to je. Teď se sejdeme ve Valech, dáme si pivo. Velká pardubická bude samozřejmě trošku škraloupek, ale probereme to a můžeme to i trošku oslavit.
