Manželé Myškovi brousí diamant. Jmenuje se Evžen a platí za největší překážkový talent v Česku. Jeho umístění mluví za vše. Poslední čtyři roky vyhrál všechny velké listed dostihy, kterými má správný překážkový kůň projít před Velkou pardubickou.
Start v dostihovém vrcholu má pro Evžena přijít letos. Jenže první kvalifikace ještě neukázala, zda se může Evžen v sedmi letech měřit s ostřílenými koni trenéra Váni, Popelky nebo Holčákovců.
Ale může. Ve druhém testu na Velkou, který se konal v sobotu, ukázal Evžen svoji sílu a výrokem od rozhodčích „Jistě“ se zařadil mezi koně, jejichž jméno bude třeba brát před Velkou vážně. „Evžen dostal po prvním dostihu do těla. Trénovali jsme hodně. Ocenil bych na něm, že se naučil rozvrhnout síly během dostihu, byl vyrovnaný, nenechal se už vyhecovat,“ pochvaloval si jeho žokej Jaroslav Myška.
Po první kvalifikaci jste byl rozzlobený. Evžen dělal skokanské kiksy. Jste po druhé kvalifikaci spokojený?
Líbil se mi. Bral to opatrně, přemýšlel nad dostihem. Cítil jsem, že je po dostihu unavený, poslední dobou jsem mu moc neslevil.
Co ho čeká nyní?
Bude mít pauzu a zaslouženě si odpočine. Pravděpodobně půjde asi až Velkou pardubickou, ale ještě se o tom budeme bavit s majiteli.
Skokansky tedy vše v pohodě?
Teď k jeho výkonu nemám žádnou připomínku. Evžen je takový vandal. V přípravě jsme byli na závodišti trénovat, najížděl jsem drop a paní utírala na tribuně parapety. Evžen na ni začal koukat, takže jsme spadli dolů z dropu... On si ale vlastně doteď pořádně nesáhl na dno, na všechno měl rezervoár sil.
Jaroslav Myška s Evženem na pardubickém závodišti
Ale na Popkovickém skoku vám zatrnout muselo.
Tam se pohyboval kůň bez jezdce (Saint Joseph), takže jsem bral Evžena zpátky a zpomalili jsme. To Evžena rozhodilo, nevěděl, co se děje, a chtěl za ním. Takže jsem ho na tři cvalové skoky musel rozjíždět, což je samozřejmě nepříjemné hlavně pro Evžena. Bylo to na hraně.
Druhá kvalifikace nese podtitul Memoriál Mjr. Miloše Svobody. Synovec pana majora pokaždé věnuje za svou firmu do dostihu koberec. Kam ho dáte?
Ještě nevím, asi na něm budeme létat.
Dobrá nálada vás neopouští. Máte za sebou úspěšný mítink. Čekal jste před dostihem, že by to mohlo být takhle dobré?
Koně, co máme vyselektované, se nám líbí. Mají výkonnost, uvidíme, kam se ještě dostaneme. Ale můj žokejský pocit byl moc dobrý.
Až do pátého dostihu jste vlastně střídal pouze první a druhá místa.
Překvapilo mě hlavně druhé místo se Starem a myslím, že i trenéra Čika Brečku. Startovali jsme tam jen čtyři. Někdo nechce jet, někdo má od trenéra ordre, že nemůže jet na špici. Na tohle nemám nervy, tak jsem za to vzal. A myslím, že jsem z toho nakonec vytěžil. Kůň fungoval a na to, že startoval hlavně v Bratislavě, zaběhl velice slušný dostih.
Co ta dvě pátá místa, nemohlo to být lepší?
Beru je. Fil Conducteura jsme koupili na dražbě a zjistili jsme, že má problémy s plícemi, tak jsme ho dávali dohromady. Posledně už bylo vyšetření negativní, teď byl v dostihu klidnější, vydržel až do cílové roviny, zapojil se do boje, ale jak měl problémy s dýcháním, bojí se vydat. Majitel už by si od něj dobrý výsledek zasloužil.
Pátý jste skončil i s Del Reyem. Nestal jste se tam obětí tempa? Nikdo nechtěl jet, tak jste to vzal opět na sebe?
Tohle nechápu. Na startu jsou starší ostřílení koně, kteří to v Pardubicích mají přeskákané, a nejedou. Já jel šestiletého koně, který ještě nešel v dostihu Irskou lavici, Velkou vodu, chtěl jsem se za nimi schovat a udělat koni pohodový dostih. Ať jdou do háje. Zase jsem cválal první. Del Rey ale perfektně fungoval. Chyběl mu však start v nohách. Měl velkou pauzu. Bylo to něco jako Evžen v první kvalifikaci.
Jaroslav Myška s Evženem v kvalifikaci na Velkou pardubickou překonávají v červeno-žlutém Hadí příkop společně s Tzigane Du Berlais.
Zmiňme ještě dvě druhá místa v pátečních proutěných překážkách, která jste získal pro trenérku Evu Záhorovou. Na první místa to nebylo, ale s druhými musíte být spokojený.
Koně, co nás předběhli, jsou třídoví. Ale koně od Evy byli nachystaní parádně. Zejména Nel mě úplně překvapil, kdyby byla distance delší, tak potrápíme Charvátova vítěze daleko víc. Je na nich cítit poctivá koňařská práce. Koně jsou přiježdění, vychovaní, vědí, co mají dělat. Ale hlavně - jsou to koně českého původu a já nemám pocit, že by měli problémy s tempem. Příjemně se mi na nich jezdí.
Úspěšný víkend jste završili vítězstvím v Praze v dostihu sprinterů. Worth Choice jej vyhrál.
Ona si ho manželka Štěpánka tak jako muchlá. Je to její práce, kam až se „Čojsík“vypracoval.
