Jan Kříž se specializuje na lezení na rychlost.

Jan Kříž se specializuje na lezení na rychlost. | foto: archiv Jana Kříže

Nesmím zaváhat, říká lezec Kříž. A sní o olympiádě

  • 2
Vedle světově uznávaného Adama Ondry se o slovo hlásí další brněnský sportovní lezec. Jan Kříž je už z roku 2014 juniorským mistrem světa, minulý týden se poprvé umístil na stupních vítězů při Světovém poháru a taky sní o olympiádě.

Mezi horolezci jsou dobrodruzi, kteří s cepíny a mačkami vydrží ve skalách několik dnů a testují nejen obtížnost terénu, ale i svoje limity.

Jan Kříž je obdivuje, sám si ale podobné dobrodružství zatím ještě nevyzkoušel. Jeho doménou je rychlost a jeho sportovištěm je stěna o délce patnácti metrů. Zdolá ji za šest vteřin.

„Moje disciplína je něco jako v atletice sprint na 100 metrů. Náročná fyzicky i psychicky. Vím, že nesmím udělat jedinou chybu, jinak svůj duel nemůžu vyhrát. Lezec na obtížnost má na svůj výkon několik minut, a pokud ho něco rozhodí, má možnost se ještě srovnat. Já ne. Zaváhání znamená prohru,“ popisuje třiadvacetiletý student brněnské Masarykovy univerzity.

Ti nejlepší zdolají patnáctimetrovou stěnu za pět a půl vteřiny, světový rekord je 5,48. Kříž se umí dostat pod šest vteřin. Takhle ve švýcarském Villarsu vybojoval třetí místo v závodě Světového poháru. Blýskl se osobním maximem 5,92 vteřiny. „Obrovský úspěch,“ vydechne.

A taky povzbuzení. Sportovní lezení bude mít příští rok premiéru na olympiádě a Kříž patří mezi ty, kteří by u toho v Tokiu nechtěli chybět.

Z České republiky tam mohou startovat dva lezci. Pravděpodobně Adam Ondra, fenomenální v lezení na obtížnost a v boulderingu, a pak ještě jeden český zástupce.

Křížovi v lezení na rychlost ve světovém žebříčku aktuálně patří 7. místo, mezi Čechy je jedničkou. Doufá, že to značí velkou olympijskou naději.

„Adam je úplně odlišným typem lezce, specializuje se na jiné disciplíny. Máme úplně jiný trénink. Skalní lezení je od toho mého hodně vzdálené,“ říká Kříž. Srovnání s Ondrou ho neirituje, je s ním smířený. Možná i právě kvůli rozdílům, které mezi jejich disciplínami jsou. Ondra se stal mistrem světa zároveň v lezení na obtížnost i v boulderingu, rychlost ale nemiluje.

Kříž se specializuje právě na ni.

„Několikrát jsem měl možnost s Adamem trénovat a odnesl jsem si z toho ohromný zážitek. Byla to obrovská čest. Adam je ve světové špičce. Nebýt něho, nejsme známí my ostatní,“ uvědomuje si realisticky.

Stejných patnáct metrů, stejných šest vteřin

Přestože Kříže lezení jako malého nadchlo v Moravském krasu, tedy taky v přírodě, brzo se přesunul na specializované stěny. Jednu z nich má v brněnském Komárově, kde se připravuje.

Kvůli lezení opustil i atletiku, kde by se díky své všestrannosti pravděpodobně věnoval desetiboji, ale nejvíc mu šel skok do výšky, i plavání. Taky do bazénu chodil závodit naplno, byl sprinterem Komety Brno.

Až se jako dvanáctiletý dostal na stěnu.

„Miluju skály, zároveň však pro mě představují moc velké riziko zranění. Jeden blbý chyt a sezona může být pryč. Z legrace si po skále tu a tam zalezu, ale nejdu tam překonávat svoje limity. Můj sport už dávno není zábava,“ popisuje Kříž.

Základní lezecké disciplíny

  • Na obtížnost: leze se po různých typech stěn s rozdílnými převisy, přičemž rozhodující je, kdo doleze nejvýš. 
  • Bouldering: lezou se bouldery (česky balvany) umístěné na stěně a rozhoduje, kdo je zdolá na menší počet pokusů. 
  • Na rychlost: závodníci mají před sebou 15metrovou stěnu a v přímém duelu dvou lezců rozhoduje, kdo ji zdolá rychleji. 
  • Kombinace: součet tří uvedených disciplín. Pro lezce není příliš spravedlivá, protože světová špička se na jednotlivé disciplíny specializuje.

A tak si ve švýcarském Chamonix, kde se připravuje na další závod Světového poháru, sice za odměnu za třetí místo z Villarsu zašel k ledovci, do přírody, ale jen kvůli odreagování.

Přespávat ve skalách jako Ondra? Vydržet zimu nebo vítr?

Zkoumat několik dní skálu, sžít se s ní a naladit se na její zdolání?

„Obdivuju to, ale sám bych to nedal, neumím si to představit. Tam už jde i o počasí. To se mě naštěstí netýká,“ řekne upřímně.

Netrénuje ve skalách, ale na plastu. Stěna, na které závodí, je všude na světě stejná.

Patnáct metrů, stejný sklon, stejných šest vteřin.

„Určitě to není na hlavu, naopak mě to ohromně baví,“ pousměje se. „Pokud se chci zlepšovat, musím sám sebe překonávat. Taky jezdím po světě, navštěvuji krásná místa. Monotónní je závodění, že lezu pořád to stejné, ale trénink může být každý den jiný. Kombinuji lezecký trénink s atletickým. Já v tom problém nehledám, protože v tom problém není,“ ujistí.

Nemusí tolik řešit svoji váhu, přednost má výbušnost a síla. „Nejvíc zesilují prsty a šlachy. Trénují se třeba ve visu na lištách, které jsou od milimetrových po centimetrové. Buď se na nich visí, nebo se na nich shybuje, nebo se na nich skáče,“ líčí. Na různá místa jezdí například kvůli adaptaci na nadmořskou výšku. Proto byl letos hodně často za přípravou v rakouském Innsbrucku, položeném podobně vysoko jako Villars.

V srpnu budou mít sportovní lezci mistrovství světa v Japonsku, odtud se do Tokia nominuje šestice nejlepších. Další šancí k postupu na olympiádu je umístění v žebříčku z kombinace všech tří disciplín. Poslední cesta na olympiádu vede z mistrovství Evropy; tudy se ale kvalifikuje jen vítěz. Kříž doufá, že do některé z těchto kolonek se vmáčkne i jeho příjmení.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž