„Zrovna proti Hranicím jsem před časem nastřílel jedenáct branek, ale dvanáct je nejvíc, co v extralize pamatuji,“ líčil Šindelář po duelu třináctého kola.
Je jedním ze symbolů úspěšné plzeňské dekády, od roku 2014 byl u všech šesti titulů, k tomu přidal tři stříbra, zahrál si na mistrovství světa 2015 v Kataru.
A na hřišti válí i letos.
Zdá se, že vůbec nestárnete?
Fyzicky se zatím v této sezoně cítím dobře, nic mě nebolí. Tedy při zápasech, po nich je to trošku horší. (úsměv) Uvidíme, jak to půjde dál.
Proti Hranicím jste se dokázal jednou prosadit i z rychlého protiútoku, přitom se zdálo, že do sprintu už se vám moc nechce.
Takhle jsem nad tím nepřemýšlel. Ale myslím, že je aspoň vystaráno, na sezonu mám tak jeden trhák. (smích)
FaktaPlzeňský veterán očima trenéra Talentu Štochla „Kuba nestárne. Přitom proti Hranicím jsme ho chtěli šetřit, proto také v prvním poločase jako první střídal. Jenže Martin Nový se nepříjemně zranil a musel znovu na plac,“ líčil trenér házenkářů Talent týmu Plzeňského kraje Petr Štochl a vyzdvihl Šindelářův přínos na hřišti i v kabině. „Je to neuvěřitelný příběh člověka, který už má dávno svoji práci, od rána do večera jezdí po stavbách a na tréninky občas dorazí zničený. A stejně je pak při zápase schopný mančaft v obraně takticky dirigovat, vydrží se silami a k tomu dává góly. Je pro nás nepostradatelný. Doufám, že je to i příklad pro mladší hráče. On je nešetří ani v tréninku. Ale zároveň je to borec, který když vidí, že mladí fungují, tak je všemožně podpoří.“ |
Byl to pohodový zápas?
Těžký, i když to tak nevypadalo. Musíte se soustředit, Hranice dorazily chvíli před začátkem, pak je důležité nic nepodcenit. Chtěli jsme zároveň prostřídat sestavu, máme dost zraněných, což se povedlo.
Na druhou stranu, už po dvaceti minutách jste vedli rozdílem deseti gólů, prakticky jste rozhodli.
Jasně. Ale pak jsme ve druhé půli neproměnili dost šancí a Hranice se začaly dotahovat. My musíme hrát celé utkání naplno bez ohledu na to, jaký je výsledek a proti jakému týmu hrajeme.
S Janem Stehlíkem jste v týmu nejstarší, cítíte se i jako mentor mladších spoluhráčů?
Určitě jim chceme pomáhat a také se o to snažíme. Ale za nějakého extra mentora bych se zrovna nepovažoval.
Berete si často slovo v kabině?
Ani ne. Mladí k házené přistupují dobře. Mysleli jsme si, že si to bude chvíli sedat, ale zatím nám vše funguje. Uvidíme, jak to bude pokračovat, sezona je ještě dlouhá.
Čekalo se, co s týmem udělají odchody loňských opor Režnického, Nejdla či Chmelíka. Těší vás, že se mezeru daří zacelit?
Pereme se s tím dobře, obstojně. Máme teď góly rozdělené na více postů, což je vždycky lepší.
Jste na čele, první polovinu základní části jste zvládli bez porážky a s jedinou remízou. Jste spokojení?
Jsme, i když je tam kaňka domácí remízy s Frýdkem. Zároveň je třeba říci, že jsme odehráli dobré i špatné zápasy a při těch špatných při nás stálo často štěstí. S tím, kde v tabulce jsme a kolik máme bodů, můžeme být spokojení, ale potenciál na zlepšení je vždycky.
