„Nechci končit tak, že nedohraji zápas,“ prohodil odhodlaně, když po operaci o berlích dokulhal do haly na první finálový duel proti Karviné.
Po deseti měsících je zpátky.
V osmatřiceti letech.
A comeback to byl parádní. V Maloměřicích byl s osmi góly nejlepším střelcem Talent týmu Plzeňského kraje, při domácí porážce s KP Brno zaznamenal tři trefy. Další by zkušený pivot a bývalý reprezentant rád přidal v sobotu v Novém Veselí.
Dorazí o berlích. Budou to muka, říká plzeňský házenkář Šindelář |
„Těšil jsem se na návrat, byla to dlouhá doba, deset měsíců. Byl jsem nabitý energií, ale když jsem vyběhl na hřiště, trošku mě to srazilo. Herní praxe chybí, snad to bude mít stoupající tendenci,“ mínil Šindelář, šestinásobný český šampion.
Byla během těch deseti měsíců chvíle, kdy jste zaváhal, zda se vám povede vrátit?
To bych neřekl. Jen jsem nevěděl, jak to bude probíhat. Za patnáct let v extralize to bylo moje první dlouhodobé zranění. Bral jsem to tak, jak to mělo být. Žádné komplikace během léčby naštěstí nepřišly. Myslím, že jsem se vrátil relativně rychle na to, o jak vážné zranění šlo. Cítím se dobře, snad to vydrží.
Byl jste poslušný pacient?
Byl. Opravdu jsem nevěděl, co si mohu dovolit, žádnou zkušenost jsem neměl. Takže jsem dodržoval všechno, co mi lékaři nakázali, nic neuspěchal.
Kdy se začal rýsovat návrat?
Už jsme se bavili o tom, že bych mohl naskočit před Vánoci v charitativním utkání proti Zubří. Nebo že bych byl minimálně napsaný na soupisce a seděl na lavičce. Nakonec jsem ale neprošel prohlídkou u doktorů, takže se to odložilo. Zpětně to bylo dobře, získal jsem další měsíc a půl volna na to dohnat kondici. I když ještě samozřejmě není ideální. Pak už jsme to směřovali všechno k utkání v Maloměřicích.
A tam jste nasázel osm gólů.
Nechci nijak snižovat soupeře, ale Maloměřice byly na rozehrání asi ideální tým. Nicméně zápas ukázal, že je ještě spousta věcí, na kterých musím zapracovat.
Kolik z optimální fyzické kondice vám chybí?
No, já ji nikdy neměl úplně skvostnou (smích). Ale ono to není jen o fyzičce, spíš se potřebuji dostat zpět do herního rytmu. Já to měl vždycky tak, že jsem si třeba v přípravě myslel, jak jsem na tom fyzicky dobře, ale když přišlo zápasové tempo, nejdřív jsem si na ten rytmus musel chvíli zvykat.
Plzeňský pivot Jakub Šindelář zakončuje.
Během léčby jste si zkusil i roli asistenta hlavního trenéra Petra Štochla. Je to cesta do budoucna?
Neřekl bych, že se mi otevřela nějaká cesta. Ale během zranění jsem se přidal k manželce a Martinovi Ládovi a na Slavii VŠ Plzeň, mém mateřském klubu, trénuji malé holky. Máme v týmu i naši dceru a musím říci, že mě to poměrně naplňuje. Až tak, že nyní, kdy jsem začal zase hrát, mi to piplání dětí schází. Pere se ve mně, jestli dcera a holky na Slavii, nebo v aktivní kariéře ještě pokračovat... Uvidíme.
Do konce základní části zbývají čtyři kola, je teď vaším cílem udržet v našlapané tabulce druhou pozici?
Ideální je zůstat v první čtyřce, abychom čtvrtfinále začínali doma. Máme těžký los, doma Karvinou, venku Dukla, do toho ještě Final Four Českého poháru. Bude to náročné.
