Po Karlovarsku a Lvech Praha přicházíte do Jihostroje. To jsou tři nejúspěšnější kluby posledních let a s prvními dvěma máte titul. Věříte, že se vám může podařit vyhrát extraligu také v Českých Budějovicích?
Samozřejmě a slyšel jsem, že také trenér čeká s Jihostrojem na titul. Takže je to jasně daný cíl. (směje se) Bylo by krásné vyhrát titul se třemi různými špičkovými kluby v Česku. Stejně jako v předchozích klubech jsou i tady ambice nejvyšší. Jihostroj patří do top trojky a každý rok chce bojovat o titul. Cesta k němu je vždycky náročná, ale myslím si, že na to máme kádr i realizační tým. Bylo by krásné navázat na úspěchy, které jsem zažil v Karlovarsku a ve Lvech. Teď začíná nová kapitola a já se na ni moc těším a chci si to tady užít.
Českou extraligu znáte po sedmi sezonách dokonale. Jak jste Jihostroj vnímal jako soupeře?
Jako klub s obrovskou historií a velmi dobrým zázemím. Měl jsem zpětnou vazbu i od kluků, kteří tady hráli, a říkali mi, že tohle v Jihostroji funguje výborně. Zároveň se mi tady jako soupeři hrálo nepříjemně, protože fanoušci byli hluční a atmosféra byla vždycky skvělá. I to je jedna z věcí, na kterou se těším.
Navíc jste v minulé sezoně se Lvy nedali Budějovicím příliš šancí, Jihostroj vás porazil v sezoně jen jednou.
Byly to však náročné zápasy, těžké. Vůbec to nebylo tak, že bychom byli nějak dominantní, vždycky jsme s Budějovicemi hráli vyrovnaně. A ještě to jednou zopakuji, proti Budějovicím se hrálo vždy těžko, protože fanoušci jsou tady opravdu sedmý hráč na hřišti. Pro mně to tehdy byly příjemné momenty, protože jsme vyhráli a postoupili do finále. Semifinále je vždycky těžké, je tam velký tlak.
Co rozhodlo o tom, že jste se rozhodl odejít z Prahy právě do Českých Budějovic?
Generální manažer Robert Mifka mě oslovil někdy po Novém roce. Ptal se mě, jestli bych měl zájem přijít do Českých Budějovic. Pro mě to od začátku byla zajímavá možnost. Láká mě, že Jihostroj chce stabilně každý rok bojovat o titul. Chvíli jsem přemýšlel, protože ve hře byly i nějaké zahraniční možnosti, ale nakonec jsem se rozhodl pro domácí extraligu.
S Jihostrojem jste byl v kontaktu už zhruba tři roky. Hrálo to pro vás při rozhodování roli?
Určitě. Když má o mě někdo zájem dlouhodobě, a ne jen měsíc nebo dva, tak to roli hraje. S Jihostrojem jsme byli v kontaktu několik sezon, jen to z různých důvodů nevyšlo. Samozřejmě už jsem si občas představoval, jaké by to tady mohlo být. Teď to zjistím na vlastní kůži a těším se na to.
Karlovarsko a Lvi Praha se v posledních dvou sezonách dostali do finále extraligy i poháru. Není už Jihostroj vnímaný jako třetí tým za nimi?
Neřekl bych, že je třetí. Poslední titul se tady vyhrál poměrně nedávno, v roce 2024, a to určitě není dávná minulost. Mezi takto silnými týmy často rozhodují detaily. Někdy se povedou posily víc, někdy méně, někdy si šatna sedne lépe, někdy hůř. Podle mě Jihostroj patří na stejnou úroveň do top trojky.
Karlovarsko i Lvi v posledních dvou letech těžili z toho, že jejich kádry držely delší dobu pohromadě. Teď ale všechny tři kluby výrazněji mění složení. Může to boj o špičku ještě víc vyrovnat?
Změn bude hodně a bude důležité sledovat, jak si týmy sednou. Někdy rozhodují opravdu malé detaily. Může se stát, že někdo přivede dobré hráče, ale z lidských nebo výkonnostních důvodů to nebude fungovat tak, jak si představoval. Právě proto může být nová sezona hodně zajímavá, a to i pro diváky.
Znáte se blíž s někým ze současného kádru Jihostroje?
S blokařem Oliverem Sedláčkem jsem hrál dva roky v Ostravě. Mám na něj super vzpomínky, je to můj dobrý kamarád. I když jsem potom hrál v Karlovarsku nebo v Praze, po zápasech s Jihostrojem jsme se spolu pravidelně bavili. Když se dozvěděl, že přicházím, hned mi psal, že se těší. Já se těším taky. Věřím, že si v šatně lidsky sedneme všichni. A byl to právě on, který mi řekl, že i celé Budějovice jsou parádní město pro mladé rodiny. Máme čerstvě narozeného syna, takže je pro nás dobré zázemí a byt důležité. Je tu hodně parků, řeky a podobně.
Třikrát za sebou jste byl vyhlášený slovenským volejbalistou roku. Co pro vás takové ocenění znamená?
Je to pro mě velká čest. Slovenská volejbalová federace tu akci každý rok pořádá výborně a je příjemné se tam potkat s volejbalisty a volejbalistkami trochu jinak než v tričku a kraťasech. Pro mě je to hlavně zadostiučinění za práci, kterou jsem odváděl. Člověk samozřejmě během sezony nehraje proto, aby byl na konci vyhlášen volejbalistou roku, ale je hezké vidět, že si toho někdo všimne a váží.
Patříte také mezi lídry slovenské reprezentace a také jste jejím kapitánem.
Být kapitánem v reprezentaci je splněný sen. Obzvlášť při hymně z toho mám pořád husí kůži. Je to pro mě velká čest. Na druhou stranu to neznamená žádná privilegia. Jsme všichni na jedné lodi. Jsem rád, že jsem od kluků dostal takovou důvěru, moc si toho vážím a beru to s pokorou. Teď nás čekají s nároďákem evropské zápasy, pak někdy po polovině září se připojím k Jihostroji na přípravu.
Jakub Ihnát (21) ze Lvů Praha nahrává. Sleduje ho spoluhráč Pablo Crer.
V Jihostroji budete patřit k nejzkušenějším hráčům. Jste připravený na roli lídra, který bude pomáhat mladším spoluhráčům?
Nechci se pasovat do role nějakého mentora, ale pokud bude někdo chtít poradit, budu tomu otevřený a rád pomůžu. Myslím si ale, že je ještě brzy kohokoliv do nějaké role stavět. To se přirozeně vyvine během přípravy a zápasů. Na konci dne je stejně nejdůležitější, aby si každý našel v týmu svoji roli a jako celek jsme vyhrávali.
Na důležité zápasy chodí v Budějovicích plná hala. Co byste chtěl před sezonou vzkázat fanouškům Jihostroje?
Hlavně jsem rád, že je budu mít konečně na své straně. (smích) Moc se těším na zápasy v Českých Budějovicích. Pamatuji si vyhrocené play off zápasy, kdy fanoušci křičeli, chodili v červeném a atmosféra byla perfektní. Chtěl bych jim vzkázat, aby chodili na zápasy. Věřím, že je budeme bavit hrou. Chceme se prezentovat bojovným a týmovým volejbalem, aby se na nás dobře dívalo.
