Začalo to sporem a následnou sázkou. Psala se sedmdesátá léta. Rozpadli se Beatles, naopak vznikli Queen, začínal frčet rock a punk a divoká byla i móda. Spousta barev, zvláštní kombinace, hlavně když se oděv odlišuje.
V této době se na havajském ostrově Oahu dohadovala skupina běžců s plavci, kteří že jsou ti zdatnější.
Ti první tvrdili: „Kolik kilometrů uplavete? Čtyři? My uběhneme maraton.“
Druzí kontrovali: „No jo, ale po souši. My se v moři pereme s divokými vlnami!“
Velitel amerického námořnictva John Collins do debaty vnesl ještě třetí rozměr. „Nedávno jsem v článku Sports Illustrated četl, že jakýsi belgický cyklista jménem Eddy Merckx je tím nejvíce fit člověkem na světě,“ povídá.
A Ironman byl už takřka na světě!
Přítomní navrhli, že debatu jinak než závodem nerozsoudí. Na Oahu se už v té době konal plavecký závod u pláže Waikiki na 3,8 kilometru, kolem ostrova se na 185 kilometrů jezdilo cyklistické klání. A v ulicích Honolulu se běhal maraton.
Hlavní závod hlásí vyprodáno, slavný Ironman chce překonat loňskou premiéru![]() |
Collins vymyslel, že když trasu na kole zkrátí o pět kilometrů, místa startů a cílů na sebe vlastně pěkně navazují. Poskládal tedy úseky dohromady, každý z patnácti odvážlivců, kteří se do výzvy přihlásili, dostal tři listy papíru s pravidly a startovalo se.
V pokynech byla připsána i ona slavná výzva, kterou naleznete v každé brožuře závodu,: „Plavej 2,4 míle! Jeď na kole 112 mil! Běž 26,2 mil! Chlub se po zbytek života.“ Zároveň Collins prohlásil, že kdo doběhne jako první, budou mu říkat Železný muž.
První ročník v roce 1978 nakonec dokončilo dvanáct mužů a šampionem se stal Gordon Haller z amerického námořnictva v čase 11 hodin, 46 minut a 58 sekund.
Málokdo tehdy nicméně tušil, jaký fenomén rozpoutali.
Raketový vzestup
Rozkřiklo se, co že to za bláznivost pořádají. Když o rok později hostili druhý ročník, na startu už bylo 50 odvážlivců včetně žen. Následující sezonu už Collins dostával stovky žádostí a v roce 1981 do vody skočilo 326 lidí.
Dnes jich jsou desetitisíce.
Z maratonu na Havaji je oficiální mistrovství světa, na které je nutné projít kvalifikačním systémem a je snem každého triatlonisty.
Výkony, které ti nejlepší předvádějí jsou jako z jiné planety. Rekordmany trati jsou Němec Patrick Lange, který loni trasu zdolal v čase 7:35:53 hodiny, a Britka Lucy Charlesová-Barclayová, jež závod v roce 2023 dokončila za 8:24:31.
Už se ale nezávodí jen v dalekém Pacifiku, pod značkou Ironman se po celém světě konají desítky jiných klání.
Počty účastníkůCelkem se letos zapojí 2800 lidí, a to v následujících kategoriích:
|
Hradec Králové je už druhým rokem jedním z nich. Hlavní závod se v neděli 17. srpna odehraje v poloviční verzi označené jako 70.3. Trasa tedy čítá 1,9 kilometru plavání, 90 kilometrů cyklistiky a 21 kilometrů běhu. V programu, jenž začíná už v pátek, jsou i další doprovodné závody, soutěžit se bude na olympijské distanci, ve štafetách, v závodech pro děti či nočním běhu. Chybět nebude ani živá hudba, stánky, výstavy či bohaté občerstvení.
Už dlouho dopředu organizátoři hlásili: Máme vyprodáno! Na start hlavního klání se postaví 1500 sportovců z více než 60 zemí světa, na olympijskou vzdálenost přes šest stovek.
Havajský Ironman v létě opět rozhýbe Hradec, triatlonisté zamíří až k Opočnu![]() |
„Zaplnění kompletní kapacity závodu Ironman 70. 3 Hradec Králové je velkým úspěchem nejen pro pořadatelský tým, ale i pro hostitelské město a celý region,“ uvedl ředitel Roman Šinkovský.
Sáhnout si na dno
Ale není se co divit. Jde zkrátka o fenomén, pro mnohé životní výzvu.
I letošní ambasadorka Marcela Joglová, dvacátá žena v maratonu na mistrovství světa v Dauhá 2019 a účastnice olympijských her v Tokiu 2021, o tom ví své.
„Abych se přiznala, tak právě Ironman pro mě byl původní motivací na začátku mé sportovní kariéry,“ líčila osmatřicetiletá Joglová, která loni po problémech s kotníkem ukončila běžeckou kariéru, kvůli nim v Hradci zvažuje spíš jen start ve štafetách.
„Hledala jsem nějaký směr a dostala se mi do rukou knížka od Chrissie Wellingtonové – Život bez hranic. Četla jsem ji a vnímala, jak to se mnou něco dělá, projížděly mnou emoce, pomalinku se mi rodil v hlavě plán. Pak jsem si navíc koupila knížku od Petra Vabrouška a víceméně si pamatuju, že už jsem se reálně začala připravovat a plánovat, jak občas skočím do bazénu, že si musím pořídit kolo...,“ pokračuje.
V té době zkoušela i různé běžecké závody. V rámci nich se přihlásila na maraton, který se jí vydařil. Proto se rozhodla, že se naplno opře spíš do něj, jelikož v něm bude mít větší šance na účast právě na olympijských hrách či světových šampionátech. „Ale říkala jsem si, že se k triatlonu pak vrátím a splním si sen – absolvovat ikonický Ironman na Havaji.“
Podobných příkladů je spousta. Propadl mu i někdejší hvězdný slovenský hokejista Zdeno Chára, který by se v Hradci mohl dokonce představit na startovním můstku hlavního závodu.
„Myslím, že je to především výzva,“ vysvětluje Joglová, co sportovce z jiných odvětví ke startu žene. „Mají v krvi soutěživost a touhu posouvat své hranice. Triatlon je úplně jiná disciplína a pro mnoho sportovců může být změna odvětví velkou motivací a novým impulzem, jak si znovu sáhnout na dno.“
Už brzy to mohou pocítit i v Česku.
































