Jak jste si užil svůj návrat k míčku a teniskám?
Paráda! Šel mi z toho mráz po zádech. Postoupili jsme do play-off až předposledním zápasem, nakonec jsme do něj šli ze šestého místa na favorita z Mostu. A hráli jsme výbornou sérii, vypadli 2:3 na zápasy. Potkal jsem výbornou partu, krásně jsem si po letech užil hokejbal. Hrával jsem sice za Koma Team, ale takovou tu pochodovou ligu. Vrcholově naposledy na mistrovství světa v Litoměřicích před 12 lety. Nikdy jsem nevěřil, že se k tomu vrátím a takhle to zvládnu. Už je to hodně atletický sport.
Jak se ještě hokejbal změnil?
Je kontaktní, za nás se hrálo skoro bez dotyku. Je větší nasazení, trénuje se 2x týdně. A už jsem viděl hrát i malé děti, to jsem vůbec netušil. Šestiletí kluci měli předzápas. Bylo hezké se na ně koukat. Staršího syna už jsem měl na hokejbale, zkouší hokej, chodí na golf. Oběma chci ukázat různé sporty, ať si vyberou. Já strašně rád soutěžím, miluju pohyb a chci, aby se v tom potatili.
Jste překvapený, jak vám to šlo? 5 zápasů v play-off, 9 bodů (5+4).
Nečekal jsem to, měl jsem strach, abych to zvládnul. Hrál jsem první zápas, pohár zrovna s Mostem, a byla to honička. Přechod z bruslí je velký problém, ale rozběhal jsem se a bylo to výborné.
Co dál?
Po hokejové sezoně pro mě skončila i hokejbalová, teď bude golfová. Po létě se rozhodnu, jestli budu dál hrát hokej. Záleží také, jak dopadne manželka u státnic. Teď nehledám nic. Když se najde nějaký klub v Itálii, Rakousku a bude chtít hráče, který umí dát gól, půjdu. Když ne, skončím s hokejem.
Vaše zlatá hokejová generace se už pomalu loučí.
U mě je to 50 na 50. Už jsem si volal s Růčou (útočník Ručinský), který teď odletěl na Floridu, a říkal, že by si chtěl ještě o rok prodloužit kariéru. Je pro nás těžké se rozloučit s hokejem. My jím opravdu žili, dokázali jsme strašně moc. Ten sport k nám patří. A na sklonku kariéry si to člověk víc užívá, přitom tělo vás brzdí. Bude mi 38 a ráno už se mi nevstává jako před 10 lety.
Z útočníka Reichla je kouč, z beka Šlégra politik. Co bude z vás?
Mám předjednané, že bych přešel na kariéru trenéra. Ale podrobnosti zatím říkat nechci. Už ke konci sezony jsem trénoval v Ústí děti. Jsou do hokeje nadšené, takže mě to s nimi bavilo.
Otupily se tedy už hrany s Ústím poté, co se vás loni zřeklo?
Ústecká mládež nespadá pod áčko. Jsem rád, že mě oslovili, je to obrovské zpestření. Ale o Ústí nebo o Vrchlabí už mluvit nechci. Nemá to cenu.
