A svět divokých peřejí nemíní opustit ani po ukončení kariéry. Ovšem ta chvíle je stále vzdálená. Tento týden bude bojovat o svůj třetí světový titul.
Kam utíkáte před vedrem?
Domů do stínu.
Stylová by byla spíše odpověď "K vodě", ne?
Jenže já neznám v Praze koupaliště, které by mě lákalo. Vadí mi špinavá voda a davy lidí. V bazénu si nezaplavete, u něj ležíte vyskládaní jako sardinky. To není moje představa relaxace a léta.
Zato taková osamělá mořská pláž...
Stačí, když nebude komerčně zasekaná lehátky a slunečníky. Abych tam měla životní prostor.
Kde jste zažila nejkrásnější vodu?
Jako malá u skalnatých, kamenitých pláží v tehdejší Jugoslávii. A dokonce také na Baltu. Později jsem absolvovala i několik dovolených typu zájezd – hotel – polopenze – hotelová pláž. Tělu to po sezoně docela prospělo, ale pravá pohoda to nebyla.
A co voda, která děsí? Měla jste někdy z peřejí strach?
Třeba na Světovém poháru na Tasmánii. Prudká, nečitelná masa vody se valila přes veliké balvany. Z takového neznámého typu vody mám před prvním sjetím strach vždycky.
Jela byste s expedicí na prvosjezd horního toku Gangy?
Určitě ne. Ani omylem.
Dotazník1. Na jaké módě "ujíždím"? |
Proč?
Neláká mě to. Ne že bych byla odpůrcem adrenalinových sportů, ale raději mám kontrolovaný adrenalin.
Například?
Tandemový seskok s padákem. Abych věděla, že někdo další to má pod kontrolou. Nebo mohu jet těžkou peřej, ale musím si ji předtím projít po břehu a vědět, že u vody čeká záchranář, kdyby se něco zvrtlo. Baví mě překonávat svůj strach, ne však s rizikem, že když udělám malinkou chybu, jsem mrtvá.
Jaké největší riziko jste zatím podstoupila?
Možná před pěti lety na řece ve francouzském Bourgu. Bylo hodně vody a sjížděli jsme ji na raftu, aniž bychom si peřeje kdovíjak prohlídli. A nezvládli jsme to. Nejdřív Luboš (manžel) vypadl, pak jsme se převrhli, uplavala nám pádla. Trochu jsme bojovali o život.
Nezmatkovala jste?
Řídila jsem se poučkou: drž se raftu, tak se udržíte nad vodou. Ovšem na druhou stranu vás raft protáhne přes všechny skály a ostré kameny. Byla jsem dost pomlácená. Zato náš syn Luboš se pustil a doplaval ke břehu... a já se zatím bála, jestli se neutopil. Nepříjemná chvilka.
Kdysi jste s rodinou jela i Vltavu, jako ryzí turisté. Po výletu jste však řekla: Moc velká masovka.
Kdybychom během té plavby mohli žít tábornickým způsobem a pokřikovat na druhé Ahoj, líbilo by se mi to. Chtěli jsme vařit na ohni, brali jsme s sebou jen kotlík a lžíce. Jenže potom jsme měli velký problém sehnat v kempu dříví na oheň a místo pro stan. To mě otrávilo.
Při tréninku jste na vodě takřka denně. Vaše pokožka i vlasy tak trpí. O to víc o ně pečujete?
Měla bych. Ve vodním slalomu je to však komplikované, protože člověku klouže pádlo, když se moc maže. Přitom v parnech, jaká jsou letos, to bez krému nejde. Až díky aténské olympiádě jsem objevila krém, co je odolný proti otěru a moc neklouže. Ale dlouhá léta předtím jsem u vody prožila bez zvláštní péče, což je na mé pleti vidět.
Dokážete si představit, že byste stejně jako jachtařka Šmídová propagovala vlasový preparát do vlhkého prostředí?
Já? Na podobné reklamní akce vybírají typy, které od přírody dobře vypadají.
Za takový se nepovažujete?
(s úsměvem) Už nemám ten správný věk. To by muselo jít o speciální kosmetiku pro zralé ženy.
Ženám se věk připomínat nemá. Vadí vám, když slyšíte: Ta Hilgertová pořád závodí, i když je jí už osmatřicet?
Trochu vadí. Nemám problém, když lidé zmiňují, kolik mi je. Ale proč to dávají do souvislosti se závoděním? Člověk má dělat, co ho baví, a neřešit, jestli je mu teprve 16, nebo už 38 let.
Synovi Lubošovi je devatenáct, odrůstá teenagerovskému věku. Napadlo vás, že brzy byste mohla být závodící babičkou?
Myslím, že dnešní mládež do rodičovství tolik nespěchá, že Luboš ještě nějakou dobu bude jen studovat a jezdit. Ale kdyby k tomu došlo, no tak co... Nebudu si přece říkat: Jako babičce ti to už na vodě nepůjde. To by přece bylo bláznivé.
Loni jste naznačila, že byste se ráda sešla se synem v reprezentaci...
... a letos to málem vyšlo. Měl na to, aby si vyjel start v Praze, ale ještě nebyl dost vyzrálý a nominace mu těsně unikla. Uvidíme, třeba se ještě dočkám.
Jste teď, těsně před šampionátem, víc závodnicí, nebo matkou?
Asi závodnicí, vždyť mistrovství se věnuje celá naše rodina. I mladej ho bude prožívat se mnou.
Přesto: jaké práce doma stíháte?
Běžný provoz. Včera jsem udělala večeři a přežehlila pár triček. Ale úklid je teď na vedlejší koleji, stíhám jen ten nejnutnější. Když vidím velkou špínu, setřu ji.
Čeho se chcete před startem vyvarovat?
Trklo mě to až nedávno při poslechu rádia – kombinace teplého počasí a klimatizace. Při olympiádě v Aténách jsem si na to dávala pozor, tady mi to dlouho nedocházelo. Teď už se hlídám, abych nešla v sandálkách do supermarketu, strávila tam delší dobu a prochladla.
Může výsledek v Praze ovlivnit vaše úvahy o ukončení kariéry?
Skoro vůbec. I kdybych vyhrála, rozhodně pak nevyhlásím: V nejlepším končím.
Opět platí vaše oblíbená věta: S jakoukoliv medailí budu spokojená?
Ano. Vždycky chci vyhrát kvůli hymně, poslouchat ji, to je úžasný zážitek, navíc v Praze by si ho užili i fanoušci. Ale vzhledem k současné konkurenci bude mít pro mě každá medaile velkou cenu.
Navíc konečně zažijete světový šampionát v domácím prostředí. Byl to jeden z vašich vodáckých snů?
To ne. Teprve nyní mi dochází, že to bude trošku jiné mistrovství. Předsevzala jsem si, že si ho užiju. Chci se povznést nad stres a vychutnat si domácí atmosféru, povzbuzování i větší zázemí.
Máte ještě vůbec v peřejích nějaké sny?
Ty se nedají popsat umístěním ani dějištěm nebo významem závodu. Spíš jde o pocit na vodě.
Dokonalá jízda?
Dokonalá nikdy nebude, s tím jsem se smířila. Stačí pocit, že mi to jede samo a přesně se trefuju do záběru.
Už jste si ujasnila, co po kariéře?
Ne.
A hledáte?
Nijak aktivně. Spíš se jen rozhlížím a říkám si, co by kdyby. Možností je dost. Lubošův bratr rozjíždí továrnu na vodácké potřeby, tam bude spousta práce. Také se mohu uplatnit jako trenérka na Dukle.
O budoucnost tedy nemáte obavy?
Ne. I když... Kdybych měla jasnou představu, byla bych ještě klidnější.
