„Chceme čtvrtfinále už v prvním domácím utkání ukončit,“ zahlásil veterán Jiří Motl, ikona lovosické házené, po víkendových výhrách 35:34 v rozstřelu a 30:26.
Divočinu první bitvy nepovažoval za něco, co by vybočilo z mantinelů. Po remíze v základní hrací době se radoval ze vstřelené branky v sedmičkové loterii brněnský junák Tomáš Vomáčka, a jak běžel a pumpoval v euforii rukou, loktem drsně srazil soupeře. Poškozený se svalil k zemi, vznikla mela.
Drsná srážka zvedla emoce, házenkáři v Brně se málem poprali při rozstřelu![]() |
„Odnesl to Říha, naštěstí dopadl dobře, otřes mozku neměl. Ovšem patřil mezi exekutory sedmiček, v daný moment otřesený byl, místo něj šel tedy Pája Vojíř. A svůj úkol splnil,“ kvitoval to Motl.
Vomáčkův neúmyslný atak považoval za nešťastný. „Ale svým způsobem za to mohl sám,“ zmínil disciplinární trest. „Měl se jít radovat ke svému týmu, možná nás chtěl nějak vyhecovat, vyprovokovat.“
Bitku v házené si za celou dlouhou kariéru nepamatuje, ale emoce, které explodovaly v Brně, za ni také nepovažoval. „Šlo jen o strkanici. A ty byly, jsou a budou. Pokud to není tak, že někdo někoho napadne pěstí nebo zbije, jsou to emoce, které k play off patří. My i hráči Brna jsme to pak uklidňovali.“
Uklidnění jsou všichni Lovci, protože vracet se z horké půdy za stavu 2:0 na zápasy je značka ideál. Zvlášť v sérii na tři výhry. „Já i tým jsme si věřili, že je to v našich možnostech,“ nepochybovali Motl a spol., byť je v první partii spasil Mizerův vyrovnávací gól v poslední sekundě. „Svědčí to o naší psychické síle i o zkušenostech z play off za tu spoustu let.“
Lovci si během sezony prošli krizí, z prvního místa se zřítili až na páté a vyměnili kouče. „Nepovedl se nám listopad, proběhly změny, náš cíl ale zůstal. Bojovat o medaile,“ neuhnul Motl. „Uzdravili se střelci Trkovský a Hniďák, mám plný stav. Nemusíme hrát na pár lidí, kteří by se utavili, to je výhoda.“
Obhájce bronzu se sladil i s novým trenérem Jánem Lajčákem. „Lovosický koncept je nastavený, upravují se jen detaily. A funguje to.“