Letošní padesátník chytal za rodné Michalovce či ŠKP Bratislava, trenérsky působil mimo jiné také jako Polozův asistent u reprezentačního družstva žen Slovenska.
Je rozdíl trénovat muže a ženy? V Lovosicích jste už vedl dorostence, ale předtím dlouho házenkářky.
Je pravda, že jsem 18 let fungoval v ženské složce. Přechod od žen k mužům je lehčí než naopak. Nemám s tím nejmenší problém. Říká se, že házená je stejná u mužů a žen, ale já si to nemyslím. I komunikace a fungování je jiné.
V čem jsou rozdíly?
Mužská házená je silovější, rychlejší, víc o fyzickém kontaktu a hře jeden na jednoho. Na nejvyšší úrovni žen už to má také obrovské parametry, ale rozhodují jiné faktory.
I psychika?
Přístup k ženám je diametrálně odlišný. Jiná komunikace. Nemusím s nimi sice jednat v rukavičkách, ale bavím se s nimi o jiných věcech. Ale pozor, i s chlapy se musí mluvit, jen způsob je jiný. Jako hráč jsem byl ze šatny zvyklý na mužské vtipy, už jsem se na ně těšil. Ženy tedy za nimi nezaostávají. Když se chce, je to zábava na obou stranách.
Chlapi mají drsnější vtipy?
Jiné, ale víc bych to radši nerozebíral. Nemyslím si, že ženy nejsou drsné. Dokážou být často drsnější než chlapi. Ženská i mužská kabina prostě mají svoje specifika.
A je specifické také to, že jste jako trenér vzešel z brankáře?
Nevidím v tom zásadní problém, naopak. Brankář má přehled o celém dění. V poli jsem sice nikdy nehrál, ale snažím se hru vidět komplexně a řešit všechno, jak nejlíp to jde.
Odvolaný lovosický Jelínek: Změnu trenéra jsem navrhoval už v létě![]() |
Kdo vás trenérsky ovlivnil?
S Dušanem Polozem jsem byl ve slovenské reprezentaci žen asi pět let. Začínal jsem s Dušanem Danišem u žen v Michalovcích. A Peter Dávid je obrovskou inspirací, krásně se mi s ním spolupracovalo a čas s ním mi strašně moc dal. Když máte otevřenou hlavu, z každého si můžete něco vzít.
Co pro vás znamená angažmá u extraligových Lovců, u nichž jste vystřídal Romana Jelínka?
Jsem vděčný vedení klubu, že mi dalo důvěru, budu se ji snažit splatit. Je to pro mě nová výzva, nebylo co řešit. Chceme všichni pomoct, aby Lovosice šly nahoru.
Až k vysněnému titulu?
Chtějí ho všichni, to je úplně jasné. I my. Já chci, aby hra vypadala přitažlivě pro diváky, abychom své fanoušky bavili. Mám nastavené parametry, které bych rád ve hře splnil, to je můj cíl. A je otázka budoucnosti, jak se to přetaví do výsledků. Ale věřím, že efekt nastane.
Jak se vám tým zamlouvá?
Je silný. Kluci jsou šikovní, kvalitní. Máme zkušené i hodně mladých. Těším se na tu práci. Chceme být co nejvýš, ale extraliga je hodně vyrovnaná. Rozhodne forma, štěstí, zranění. Plno faktorů.
Jaké je trénovat Pavla Horáka, vítěze Ligy mistrů?
Je radost s ním spolupracovat. Pavel Horák je absolutní pojem v české házené. Jeho zkušenosti jsou k nezaplacení, budu je využívat a budu chtít slyšet jeho názor, i když zodpovědnost nesu já. Každého hráče, který je v týmu, chci zlepšit. Budu poslouchat a komunikovat.
Jak jste se z východu Slovenska dostal na sever Čech?
Cesty trenérské jsou nevyzpytatelné. Před čtyřmi lety jsem tady začal pracovat s mládeží.
Cítíte, že pro Lovosice je házená sportem číslo 1?
Určitě, není tady jiný sport na takové úrovni. Klub má dlouhou historii a tradici, Lovosice jsou házenkářské město. Věřím, že budeme přinášet radost. Michalovce jsou větší, je tam víc sportů, momentálně tři nejvyšší soutěže, fotbalová, hokejová, házenkářská. Zájem je tam rozložený, zato v Lovosicích je házená alfa a omega.