Kdo ví, co to je futsal, určitě někdy slyšel i o vysokomýtském Nejzbachu. Tradiční klub působil v nejvyšší soutěži čtvrt století a získal v ní řadu medailí, včetně titulu z roku 2003. Do jejího příštího ročníku však - pokud se nestane něco mimořádného - už svoje mužstvo nepostaví.
K ráznému kroku se klubový prezident Popelka s kolegy z vedení Páralem a Kutou definitivně odhodlali počátkem týdne, byť v nich zrál podstatně delší dobu.
„Bavili jsme se o tom někdy od dubna, po skončení sezony,“ říká Ladislav Popelka. „Taková poslední kapka byla, když jsme od Komise futsalu dostali pokutu čtyři tisíce korun za nedodání přenosu utkání, které přitom natáčela televize,“ dodává Popelka.
Problém je ale pochopitelně, i když s financemi úzce souvisí, mnohem hlubší. Sehnat dostatečný objem peněz na futsal je v menším městě, jako je Mýto, podle Popelky a spol. bez adekvátní pomoci státu a také radnice takřka nemožné.
„Deset let marně hledám generálního sponzora. Menší firmy nám sice peníze přislíbily, ale vždycky jsme to museli skládat po drobných,“ líčí s tím, že roční rozpočet Nejzbachu se pohyboval mezi 1,5 až 2 miliony korun.
„Město nám každoročně dávalo 150 tisíc. Jenže 200 tisíc jsme mu vždycky zaplatili za pronájem haly na tréninky a zápasy. Kdybychom ji měli zadarmo, tak už by ta první částka měla nějaký smysl,“ říká sportovní ředitel Nejzbachu Roman Páral, dříve trenér A-týmu.
„Potřebovali bychom tak třikrát, čtyřikrát tolik, jako dostávají futsalisté v jiných městech,“ doplňuje Popelka.
Toho dokonale znechutil proces udělování státních dotací.
„Pro letošní sezonu jsme poprvé zkoušeli dotace od MŠMT, ale to je neuvěřitelná anabáze. Podklady jsme museli odevzdat loni v listopadu, je červen a stále nic nemáme...,“ říká Popelka.
Podle obou představitelů klubu se stát chová ke sportu obecně ostudným způsobem.
„Náklady neustále rostou a stát se k tomu postavil zády. Na sport se rozděluje 200 milionů, ale dokud to nebude 20 nebo 30 miliard, nikam se to neposune,“ míní Páral. V prohlášení, které šéfové Nejzbachu ve čtvrtek uveřejnili na svém webu, se pustili i do Fotbalové asociace ČR, jež futsal zaštiťuje, a Komise futsalu. Na té jim vadí, že podle jejich názoru (stejně jako FAČR) ligové kluby nepodporuje dostatečně a navíc vystupuje spíš jako represivní organizace, která uděluje pokuty, místo aby řešila podstatné problémy.
„Nemyslím, že by to bylo takhle,“ ohrazuje se druhý místopředseda komise Radek Klier. „Komise se snaží klubům vytvářet co nejlepší podmínky. Zajistili jsme přenosy ČT sport, kde se kluby mohou prezentovat, a peníze, které získáme z marketingu, přerozdělujeme zase jim. Podpora je taková, jaká být může - futsal je malý sport a těch prostředků v něm prostě nikdy nebude tolik,“ dodává Klier.
Pro první ligu bude podle něho odchod Mýta obrovskou ztrátou.
„Jsme všichni ohromně zklamaní, že Nejzbach končí, protože ho považujeme za tradiční klub, který v nejvyšší soutěži působí spoustu let. Jeho hala sice není ideální, ale má skvělou fanouškovskou základnu a působí v něm bezproblémoví lidé,“ říká Klier a připomíná, že od roku 2013 už z elitní soutěže mizí třetí východočeský klub.
„Nejprve to byl pardubický Torf, loni královéhradecký Mados a letos Mýto. Přitom východní Čechy bývaly baštou futsalu. Zbyla už jen Chrudim,“ vypočítává Klier.
Samotní hráči se o rozhodnutí vedení nepřihlásit soutěž dozvěděli až ve čtvrtek.
„Byl jsem docela překvapený, protože po ukončení letošní sezony tomu nic nenasvědčovalo. Mluvil jsem s panem Páralem a ten mi říkal, že lidem z vedení klubu ubývá sil a kupí se jeden problém za druhým,“ líčí 42letý brankář Libor Gerčák, nejzkušenější hráč týmu. „Je to velká škoda. Hlavně je mi opravdu líto fanoušků, kteří pro mě byli hnacím impulzem. Kulisa je v Mýtě fantastická. Mrzí mě to i kvůli partě kluků, co tu byla. Třeba letošní sezona byla výborná; skončili jsme pátí za profesionálními týmy, takže se dá říct, že jsme amatérští mistři republiky,“ dodává.
„Byl to blesk z čistého nebe. Pro lidi je to špatné, mrzí mě to,“ doplňuje jej Miroslav Semerád, jenž Nejzbach v uplynulé sezoně trénoval.
