Futsal

Futsal | foto: MF DNES

Mohli jsme se aspoň porvat o finále, mrzí futsalistu Vnuka konec

  • 0
Historicky nejlepší umístění, ale... Futsalisté plzeňského Interobalu se chtěli v play off porvat o premiérový titul. Šanci nedostali, sezona skončila předčasně. „Výsledek nemůžeme přeceňovat. Kdo ví, jak by to dopadlo,“ upozorňuje Tomáš Vnuk.

Šestadvacetiletého univerzála tak může aspoň těšit individuální triumf ve střelecké tabulce a bodově dosud jeho jasně nejúspěšnější sezona v kariéře.

S předčasným koncem sezony, na který definitivně došlo přesně před měsícem, jste se už dokázal smířit?
Napřed samozřejmě převládalo zklamání, protože se blížily boje, na které se všichni těší. Ten sport děláme kvůli tomu, abychom si mohli zahrát o titul. Bohužel se to nepovedlo, ale zdraví máme jenom jedno a je na prvním místě. Musíme přijmout jako fakt, jak to skončilo.

Plzeňský futsalista Tomáš Vnuk v akci.

Věříte, že kdyby si všechno sedlo, dokázali byste si v play off dojít až pro celkové prvenství?
Asi si nemusíme nic nalhávat, Sparta i Chrudim měly na papíře mnohem silnější mančafty. Vždy se ale začíná od nuly a nikde není napsáno, že bychom nemohli Spartu přeskočit. Ale to jsou jen kdyby. Třeba bychom vypadli už ve čtvrtfinále... To už se nedozvíme. Předpokládám však, že v našich silách by bylo minimálně se porvat o finále.

Konečným druhým místem jste o jednu příčku vylepšili dosavadní plzeňské maximum.
Určitě si toho vážíme, že jsme zvládli historické umístění. Bohužel to však nemůžeme moc přeceňovat, když se sezona nedohrála. Kdo ví, jak by to dopadlo. Jestli bychom byli třeba třetí nebo první, se už nedozvíme. Táhli jsme za jeden provaz, přišel nový trenér a pár věcí se změnilo. Naštěstí k lepšímu. Sice se nám nevyhnula nějaká zranění, ale pořád jsme bojovali jeden za druhého a všichni si odvedli to své.

67 bodů nashromáždil Tomáš Vnuk v předčasně ukončeném ročníku Varta ligy.

35 nastřílených gólů z devatenácti zápasů mu vyneslo pozici nejlepšího kanonýra.

Mrzí vás, že jste nemohl zabojovat o první místo individuální produktivity?
Když hodnotím sezonu z osobního hlediska, tak se mi dařilo vlastně docela dost. Hlavně v jejím začátku. Pak jsem se zranil proti Spartě. Od té doby jsem rameno pořád cítil a už to nebylo takové, jaké bych si představoval. Limitovalo mě to v pohybu, měl jsem to zatejpované a ob den jsem chodil k naší fyzioterapeutce. Hrál jsem pod prášky, optimální to tedy určitě nebylo. Už jsem nepodával takové výkony jako předtím, což mě stálo i první místo v ligové produktivitě. Aspoň jsem uhájil pozici nejlepšího střelce, čehož si moc vážím.

Dokážete odhadnout, jak by mohl vypadat příští ročník Varta ligy?
To je spíš otázka na vedení. Nejen našeho klubu, ale celé ligy. Já do těchhle věcí moc nevidím. Doufám, že to nebude mít moc negativního vlivu. Samozřejmě asi budou nižší rozpočty, ale snad budou všechny týmy finančně schopné nejvyšší soutěž hrát.

Jak jste si zvykl na nový režim pod vedením kouče Marka Kopeckého?
Příchodem trenéra se změnil herní systém na „čtyři nula“, protože v Plzni nemáme klasického pivota. Na začátku přípravy jsme se s tím těžce sžívali, ale do sezony jsme to vypilovali a dařilo se nám. Kouč s námi jedná na rovinu. Když se mu něco nelíbí, tak si nás vezme bokem a vysvětlí, o co jde. Myslím, že tohle je mnohem lepší než si za zády podrážet nohy a pomlouvat se. Jsme na jedné vlně. Pokud od trenéra cítíme důvěru, tak mu ji pak splácíme na hřišti.

Jenže ke hraní se ještě chvíli nedostanete. Jak teď trávíte čas, když během současné situace není moc co dělat?
Každý den se učím na státnice, které mě čekají tady v Plzni na právech. Zatím nemám přesný termín, takže se učím třeba čtyři hodiny denně. Po obědě chodím s přítelkyní a psem na procházku, večer si pak vyrážím zaběhat. A na zahradě piluju techniku. Snažím se prostě pořád něco dělat. A moje hlavní hobby je takovým veřejným tajemstvím. Sbírám hokejové kartičky a každý večer zkouknu, co je nového v Kanadě, na eBayi... Různě je kupuju a vyměňuju, je to takové odreagování.

Udržujete se v kondici? Nová sezona je ještě daleko.
Snažím se. Od trenéra Kopeckého jsme měli na tři dny v týdnu individuální plány, které jsme plnili a posílali mu výsledky přes aplikaci. A další dva dny jsme cvičili podle naší fyzioterapeutky. I to jsem zvládal, přestože posilování není zrovna moje oblíbená činnost. (úsměv) Po ukončení sezony jsme ještě pár dní trénovali, teď už to ale kouč nechává na nás. Jsme profesionálové, každý se připravuje podle svého. Radši chodím spíš víc běhat, taky jsem si na zahradě postavil takový slalom a bránu.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž