Byla pro vás osobně tato účast v Lize mistrů speciální?
Pro mě byla výjimečná už ta základní skupina. Když jsem v Plzni s futsalem kdysi začínal, tak jsem si vůbec nepředstavoval, že by tehdejší Indoss někdy ligu vyhrál a nastoupil do Ligy mistrů. A vůbec ne, že by pořádal elitní skupinu a přivítal tu Barcelonu. Pro nás to byla taková malá pohádka, pro některé splněný sen. Že vyhrajete titul, automaticky neznamená, že budete mít takto lukrativní soupeře doma.
K postupu vám nakonec chyběly tři góly. Dalo se vůbec udělat něco jinak? Lépe?
Je to hrozně složité. Dostanete se do dvou šancí, navíc jste i tak pod tlakem protivníka. Pak přijde jedna příležitost, když už trošku času máte, ale vy o tom vlastně ani nevíte... Druhá věc je ta, že Barcelona hraje takové zápasy ve španělské lize neustále. Pro ně to bylo utkání jako každé jiné. Takové zápasy nám chybí, je to v rozhodujících chvílích trochu znát.
Dojde vám třeba až časem, čeho jste dosáhli?
Teď budeme mírně zklamaní i kvůli prohře s Dobovcem, to nám vůbec nevyšlo. S Barcelonou to byl ale slušný výkon. Tyhle věci se vážně většinou docení až třeba za pár let. Bude se tady vzpomínat na to, že tu byla Barcelona, jako vzpomíná fotbalová Viktorka, která si proti ní v Champions League zahrála.
Hořkosladký konec pohádky. Plzeň už futsalová Evropa zná |
Zapsali jste plzeňský futsal úspěšně na mapu Evropy?
Myslím, že jsme si určitě vzbudili respekt. V základní skupině jsme byli jasný outsider, nikdo s námi nepočítal, ale i tak jsme z druhého místa postoupili dál. I teď jsme skončili druzí, což znamená, že jsme osmí v Evropě. Zanechali jsme slušný dojem jako plzeňský i jako český futsal.
