Všechno se sešlo skoro až symbolicky. Událost, za kterou stál podle zpráv z loňska srdeční kolaps, se Slováčkovi stala přesně před rokem a třemi dny. Do stejné haly v brněnském Králově Poli se v probíhající sezoně vrátil jako trenér Chrudimi už během základní části první ligy, dnes to však bude mít úplně jiný náboj.
Znovu je konec dubna a hraje se druhý zápas semifinále proti domácímu Helasu. Nebýt loňské srdeční příhody, byl by kapitán Chrudimi zřejmě znovu na hřišti.
Po kolapsu reprezentanta Slováčka futsalisté Chrudimi v Brně nehráli |
Místo toho má na hrudi kardiostimulátor a raději se před lavičkou hledí moc nerozčilovat.
„Už jsem to (loňský kolaps) hodil za hlavu. Nějak jsem to přešel. Ovlivnilo to moji kariéru, zase to ale přineslo něco nového. Beru to tak, že co se mělo stát, to se stalo. Přestože byl první návrat do Brna zvláštní a měl jsem smíšené pocity, snažím se na to nemyslet,“ prohlásí před duelem, který v Brně začíná v úterý o půl osmé večer, čtyřiatřicetiletý Slováček.
Před pár dny si jeho příběh znovu připomněla futsalová komunita, když se na slavnostním galavečeru dostalo ocenění těm, kteří se na Slováčkově záchraně života na hřišti podíleli – byly to brněnské zdravotnice Lenka Šubčíková a Tereza Bořecká a chrudimský fyzioterapeut Filip Kasal.
Na galavečeru českého futsalu převzaly (zleva) Lenka Šubčíková a Tereza Bořecká ocenění za záchranu chrudimského hráče Matěje Slováčka po kolapsu před zápasem play off. (2025)
„Přesně jsem se nedozvěděl, co se mi stalo. Mohla to být krátká zástava srdce, možná lehké bezvědomí. Ztratil jsem vědomí, nějakou dobu jsem byl mimo, ale už v hale jsem se probral,“ ohlíží se do loňského roku Slováček.
Po odložení utkání tehdy Helas a Chrudim sérii dohrály a favorizovaná Chrudim postoupila do finále. Slováček u toho nebyl, tři týdny zůstal v nemocnici a pak pokračoval v rekonvalescenci doma.
Se svými anděli, jak se zdravotnicím Šubčíkové a Bořecké začalo ve futsale od té doby říkat, se už během sezony viděl. „Snažil jsem se jim poděkovat za všechno. Bylo to moc fajn,“ říká vděčně.
Vrací se i bývalé brněnské oporyNejen pro Matěje Slováčka bude návrat do Brna pikantní. Na úterní druhé semifinále se těší i bývalí brněnští hráči Michal Seidler a Radim Záruba. Přáním Helasu je vysokému favoritovi sérii co nejvíc znepříjemnit a v ideálním případě ji protáhnout alespoň jednou výhrou na víc než tři zápasy. Hraje se od 19.30. |
Futsal na vrcholové úrovni již Slováček nehraje, na trénincích s Chrudimí ale občas neodolá a zapojí se. Jinak prý chodí hrát je s kamarády z Hlinska jejich soutěž pro zábavu.
O tom, že bude trenérem, prý dřív neuvažoval. Na nabídku Chrudimi kývnul poté, co v klubu loni skončil tehdejší kouč Alecio. „Nevěděl jsem, jestli mě to bude naplňovat, jestli to zvládnu. Řekl jsem si, že to zkusím, že by mi futsal chyběl a že nemám co ztratit. Teď jsem strašně rád, že jsem to udělal. Musel jsem začít jinak komunikovat, posunulo mě to po stránce sportovní i lidské,“ pochvaluje si.
Spokojeni jsou nejspíš i v Chrudimi. Se Slováčkem v nové roli mužstvo vyhrálo základní část první ligy a teď má na mušce titul, který z této známé „futsalové fabriky“ nevypadl již tři roky v řadě.
Zatím Chrudim směřuje do finále, první semifinále s Helasem doma vyhrála 10:0. „U nich to ale bude těžké, Helas se pokusí zabojovat ze všech sil,“ tuší před úterní partií Slováček.
Říká o sobě, že je klidnějším typem trenéra. „Razím názor, že křičení ničemu moc nepomůže. Nepomohlo mně jako hráči a nevěřím tomu, že by bylo ku prospěchu u jiných. Lepší je řešit věci konstruktivně,“ vysvětluje.
Futsalový reprezentant Slováček je v pořádku. Po kolapsu i vtipkoval |
Na místě, kde mu loni zachránili život, si znovu připomene, jak cenná je dovednost první pomoci a prevence. „Tu jsem dřív moc nevnímal. Teď jsem přesvědčen, že každý, kdo sportuje, by si měl zajít na zdravotní prohlídku. Prevence je nesmírně důležitá. Já jsem do loňska žádné problémy neměl, a jsem nesmírně vděčný, že v Brně byly holky za účasti našeho maséra Filipa Kasala schopné mi pomoct,“ sděluje.
Na kardiostimulátor si prý už zvykl a nevnímá ho. „Je to takový malý zapalovač na hrudi pod klíční kostí,“ popisuje s úsměvem. Mašinka ho hlídá, a kdyby se mělo Slováčkovo srdce někdy opět dostat do svízelné situace, pošle mu výboj, jímž ho vrátí k normálu.
„Podle doktorů se to nemusí stát už nikdy, ale jeden nikdy neví. Půjdete do lesa, něco se vám stane, nikdo vás nenajde a může být konec,“ uvědomuje si futsalista.
