Proč se dnes neobejde bez prášků na bolest a jak se mu podařilo přežít střelu do hlavy?
Je vám dvaapadesát, v páce soutěžíte už dlouhých třicet roků. Na sociálních sítích jsem si všiml, že svoje letité zkušenosti předáváte mladším, kteří se k vám do Dolního Bousova sjíždějí. Takže se soutěžením je definitivní konec?
S mezinárodní kariérou jsem se už skutečně rozloučil. Ještě vloni jsem se o něco pokoušel na mistrovství Evropy v Rumunsku v kategorii grandmasters, což je pro borce nad padesát let. Přešel jsem přes několik soupeřů, ale nakonec mi celkové vítězství ukradly zákulisní tahy. Litevec, kterého jsem ve finále normálně porazil, podal několikrát protest, že jsem mu prý cuknul rukou, a tím nadzvedl loket, což se nesmí. Nebyla to pravda, ale stejně mě nakonec uprotestoval na druhé místo. Prostě mě zařízli rozhodčí, což mě tedy v mých letech dost naštvalo.
Ovšem v Čechách jsem to ještě nezabalil. V únoru jsem byl na Golemově ruce v Brně, kde jsem nebyl úplně spokojený, protože jsem v kategorii nad 40 let skončil třetí. Na konci března jsem si to ale vylepšil na mistrovství republiky, kde jsem byl ve své kategorii první.
Opustila mě přítelkyně, a jak jsem byl velký a silný, tak jsem to psychicky neunesl. Sehnal jsem si perkusní revolver, že potřebuju střelit bejka...
