Konkrétně do Yumy v Arizoně, do místa, které je symbolem nekonečného slunce. Právě tady pracuje na tom, aby se v baseballovém světě udržel na vrcholu co možná nejdéle. „A zároveň studuju na arizonské Western College,“ prozrazuje dvacetiletý rodák z Třebíče, který se díky svojí píli, vytrvalosti a talentu dostal dál, než si ještě před pár lety dokázal vůbec představit.
Jeho cesta za oceán začala na MLB kempech (prestižní akce pořádaná ve spolupráci s Major League Baseball) pro mladé nadějné hráče. Poslední dva roky na nich házel před americkými skauty. „Pomohl mi ale i spoluhráč Lukáš Pacal, který tam byl minulý rok,“ zmiňuje svého českého kolegu Kollmann.
V podzimní sezoně nakonec odehrál za mořem 14 zápasů a zajistil si místo v týmu. Plány má tudíž pochopitelně ty největší.
„Chci dokončit dva roky v Arizoně a pak uvidíme, co přijde dál. Každopádně letos bych moc rád zabojoval o místo na World Baseball Classic,“ hlásí třebíčský nadhazovač.
Život v Americe je ovšem pro mladého kluka z Vysočiny úplně jiný, než doteď zažíval doma. „Například bez auta se tady nikam nedostanete, takže když chci někam jet, musím poprosit někoho s autem, nebo si vzít Uber,“ prozrazuje.
Denní režim je striktní
Bydlení má zajištěné na kolejích, stravuje se v jídelně a jeho denní režim má přesně daná pravidla: ráno trénink 2,5 hodiny, pak škola, odpoledne posilovna a někdy ještě fyzio.
„Baseball tu není jen sport, je to životní styl,“ říká Kollmann. „Největší rozdíl oproti Česku jsou právě organizované tréninky každý den. Někdy i dvakrát.“
Jak už bylo řečeno, o Yumě se často mluví jako o nejslunnějším městě na Zemi. Údajně má teplé počasím přes 90 % roku. „Je pravda, že každý den je tady nebe bez mráčku,“ potvrzuje český baseballista.
Jako startující nadhazovač nastoupil v sobotní odvetě proti Drakům Lukáš Smejkal. Společně s Filipem Kollmannem a Petrem Treterou, kteří jej na kopci vystřídali, měli věkový průměr 17,6 roku.
Kollmanna ale překvapilo i něco jiného: „Konkrétně to, jak moc tady dbají na vzdělání. Baseball je sice na prvním místě, ale když někdo nechodí do školy nebo má špatné známky, jednoduše nehraje.“
Nejvíc chybí mladému nadhazovači za mořem rodina. Na druhou stranu však bere pobyt v Americe jako šanci osamostatnit se. A samozřejmě se zlepšit v baseballu.
„Přehnaný tlak na sebe ale nevytvářím. Dám tomu maximum a ono to nějak dopadne,“ má jasnou vizi.
A co by vzkázal svým následovníkům? „Nesoustřeďte se jen na baseball, buďte dobří ve všech sportech. Jako malý jsem v baseballu nevynikal, dokonce jsem chtěl skončit. Pak mi ale trenér Barto dal šanci nadhazovat v extralize a vše se změnilo,“ dodává Kollmann.
