V lednu letošního roku jste utrpěla zlomeninu očnice, po níž následovaly dvě operace, na jaře jste pak navíc měla zlomenou nohu. Jste nyní po všech zdravotních peripetiích v pořádku?
Věřím, že ano. A vypadá to, že na konci listopadu mě čeká zápas o jeden ze čtyř hlavních světových titulů. Půjde o dlouho vysněný duel proti soupeřce Sumire Yamanakaové z Japonska.
V lednovém zápase, ze kterého jste si odnesla zranění, jste od soupeřky Tiny Rupprechtové dostala zakázaný úder hlavou. Znamená to, že za něj byla potrestána?
To ne. Tina je menší než já, je pro ni přirozené být zabalená a jít na mě zespoda. K úderu došlo proto, že je hlavou v úrovni mých očí. Myslím, že do zápasu nešla s tím, že mě tímhle způsobem udeří. Těch hlaviček jsem během zápasu schytala asi sedm; se soupeřkami, které jsou menší než já, jsem na to zvyklá. Bohužel tahle skončila zlomeninou.
Běh mě taky zachránil po lednovém zranění, kdy jsem nesměla boxovat. Pomohlo mi, když jsem vypadla na vzduch a od problémů.