Štěstí, úleva, zadostiučinění? Co vše teď cítíte?
Určitě to je velké štěstí a zároveň úleva, protože celkový výsledek i body jsou perfektní. Vždyť takové body by ještě na loňské Evropě stačily dokonce na nějaké šesté, nebo sedmé místo. (Ano, skončila by s nimi tehdy sedmá.) Ale je vidět, že všechny jdeme nahoru a snažíme se kvalitu našeho bruslení posouvat výš a výš.
Životní jízda Březinové na ME, poprvé se probojovala do evropské Top 10 |
Tak moc se radovat, jako nyní v Minsku po volné jízdě, jsem vás už dlouho neviděl. Kdy naposledy jste byla takhle spokojená?
Párkrát už jo. Ovšem je fakt, že tady jsem věděla, že jsem zajela dva čisté programy bez nějaké velké chyby. Sice v mé volné byly dvě menší chybičky, ale ty mě vůbec netrápí, protože vím, že jsem do toho dala všechno a všechny ty skoky jsem zabalila. Že bylo ve výjezdech po druhém lutzu a flipu trochu nejistoty, to se může stát.
Mezinárodní rozhodčí Kateřina Kamberská v přenosu České televize říkala, že šlo o vaši zatím životní volnou jízdu. Podepíšete ta slova?
Určitě. Vždyť já jsem se na velkém mezinárodním závodě nikdy předtím nedostala přes 100 bodů za volnou jízdu (v Minsku jich nyní získala 110,92) a můj osobní rekord celkově byl 153 bodů z loňského mistrovství světa v Miláně. Ten jsem tu překonala o 13 bodů, což je docela velký skok.
Byla jste před vystoupením nervózní?
Tentokrát musím říci, že jsem zůstávala docela v klidu a ani mě nerozhodilo, že nastupuji hned po Rusce Konstantinovové (ta předvedla po zklamání z krátkého programu vynikající volnou jízdu, celkově druhou nejlepší). Docela bych řekla, že mě nabudilo, jak ji začali diváci oslavovat a jak řvali, když dostala známky. Nejdříve jsem ten křik ani moc nevnímala, ale potom mě dokonce i trochu pomohl. Řekla jsem si: No tak co, tak zajedu taky.
Na první desítku jste útočila z 12. místa po krátkém programu. Dokončila jste jízdu a musela čekat, jak si povedou vaše nejbližší soupeřky. Věřila jste si v tu chvíli, že ta desítka vyjde?
Úplně jsem tomu nevěřila, i když jsem měla hodně bodů. Byly jsem v pořadí po kraťasu docela bodově našlapané. Věděla jsem, že to bude těsné.
A když pak naskočily body Bulharce Feiginové a bylo jasné, že vás Top 10 nemine?
To jsem měla takové zvláštní pocity. Už to nebylo o mně, ale jen o těch dalších holkách, co zajedou a co jim rozhodčí dají. Já jsem už v tu dobu byla strašně šťastná z toho, jak jsem sama program zvládla a za mé celkové body. Nacházela jsem se v takové euforii, že už jsem ani tolik neřešila celkové umístění.
Co vám řekl po závodě váš nový poradce Jozef Sabovčík?
Že to bylo super a že jsem se dokázala připravit.
Eliška Březinová s Jozefem Sabovčíkem po krátkém programu na mistrovství Evropy v Minsku.
Vaše spolupráce zjevně funguje. On, ale i další osobnosti mají podíl na vašem letošním zlepšení. Choreografii vám dělal bývalý úspěšný uzbecký krasobruslař Misha Ge.
I ten má na tom mém 10. místě svoji zásluhu. Nejvíc samozřejmě taťka, který se mnou tráví na trénincích spoustu času. S Jozefem Sabovčíkem si každý den píšeme a telefonujeme a dáváme přípravu dohromady. A to samé platí s Mishou. Když mi v programu něco nesedí, hned po mně chce, abych mu poslala video z tréninku, poupraví to a řekne mi, co a jak. Misha mi dokáže radit nejen s choreografií, ale také se skoky a piruetami.
Přidala jste si i další přípravné kempy v Americe?
Před letošní sezonou ne, byla jsem tam jen v létě. Měli jsme vše tak dobře naplánované, že Misha naopak přijel na týden za mnou před mistrovstvím republiky a pracovali jsme u nás v Brně, kam zároveň dorazil i Jozef.
Vybojovala jste kvótu dvou míst pro Česko v kategorii žen na příštím evropském šampionátu, ale za vámi zeje doma docela díra. Máme podle vás pro to druhé místo vhodnou ženu?
Doufám, že tenhle výsledek ty holky nakopne a budou se snažit vyjet si body, kterými by splnily účastnické limity. Když ta dvě místa máme, abychom je naplnili. Strašně moc bych jim přála, aby také zažili tu úžasnou atmosféru, je to i s těmi nervy něco vážně skvělého.
Vy sama jste se utvrdila v tom, že váš plán vydržet závodit do her v Pekingu 2022 je dobrý, že?
Do Pekingu určitě a pokud bude zdraví i všechno ostatní fungovat, možná bych zkusila ještě další čtyři roky. Zatím si neplánuji, kdy přesně bych chtěla skončit. Budu se snažit jezdit do té doby, dokud mě to bude bavit a dokud bude všechno u v pořádku.
Šampionát přinesl překvapivou změnu na trůnu. Olympijskou šampionku Zagitovovou střídá při svém debutu její šestnáctiletá krajanka Samodurovová. Co tomu říkáte?
Když jsem viděla, jak se jízda nepovedla Zagitovové, už jsem trochu i tušila, že Samodurovová na zlato zajede. Pak mě ani moc nepřekvapilo, že to zvládla. Sledovala jsem ji celou sezonu a ona nepokazila snad ani jeden závod. I proto jsem jí ke konci její jízdy přála, aby všechno zvládla a zlato jí vyšlo. Mně osobně se moc líbila.
Zagitovová jakoby po svém olympijském titulu další závody nezvládala psychicky, protože od té doby už to je čtvrtá volná jízda, ve které padala a zůstala za očekáváním. Připravuje se ve skupině ambiciózní trenérky Tutberidzeové společně s dalšími mladými hvězdičkami. Myslíte si, že tlak, pod nímž se tam ocitla, je na ni až příliš velký?
To asi ano, ale podívejte se také na to, jak měla poskládané jízdy předloni a loni. Tehdy měla všechny skokanské prvky naskládané až do druhé poloviny, kdy se za ně dávalo bodové zvýhodnění. Teď už to podle nových pravidel funguje jinak a bonusy se rozdělují jen za poslední tři skokanské prvky ve druhé půlce jízdy. Proto skladbu její jízdy pozměnili a nejsem si jista, jestli jí ta změna vyhovuje, když předtím byla v podstatě celý život zvyklá jezdit tak, že nejdřív udělala všechny ostatní prvky, rozehřála se tím a teprve potom začala skákat. A samozřejmě je tu zároveň i ten tlak, že musí něco ukázat, protože je olympijskou vítězkou. Těžko říct, co se u ní odehrává.
