V pátečním zápase národní tým dlouho držel krok s favorizovanou Austrálií. Češi dokonce vedli, když Martin Červenka doběhl ve druhé směně pro první bod. Rozehrávku třetí směny mohla ukončit double play mezi vnitřními polaři, nepřesný příhoz na první metu však nechal soupeře ve hře a ten tvrdě trestal – Curtis Mead odpálil tříbodový homerun.
V kritický moment duelu se zraky upřely do bullpenu (prostor, kde se nadhazovači rozcvičují před vstupem do zápasu) na Ondřeje Satoriu. Znova v důležitou chvíli padla volba na něj a on se japonskému svatostánku připomněl ve vší parádě. Pouhými sedmi nadhozy vyčistil rozehrávku čtvrté směny, přečkal chvilku, kdy netrefoval strike zónu, a po čtyřech směnách odcházel s jediným povoleným odpalem a jednou metou zdarma. Za stavu 1:3 v sedmé směně držel Čechy na dostřel.
Čeští baseballisté prohráli na WBC i podruhé, nestačili na Austrálii![]() |
„Miluju to tady! Tokyo Dome má speciální auru, cítím se tady hrozně dobře a vždycky se těším, když můžu vlézt na kopec a házet před těmi lidmi,“ zářil poté Satoria.
Právě před třemi lety zažil český tým na úvod druhého skupinového zápasu proti světovým jedničkám z Japonska pohádkové dvě směny. Před bouřícím pětačtyřicetitisícovým kotlem tehdy Marek Chlup proti projektilu Rokiho Sasakiho vyšvihl dvoumetový odpal a po následné chybě v poli doběhl pro vedoucí bod.
Domácí Japonci senzačně prohrávali a tím spíš se očekávalo, že si hned jeden pálkař po druhém vychutná českého nadhazovače.
Satoria však s tradiční pověrčivostí vkročil na hřiště pravou nohou a žvýkačkou se uklidňoval, aby si nepřipustil, že – jak sám říká – „obyčejný kluk z Poruby“ teď stojí proti největším hvězdám tohoto sportu. První na pálku šel Lars Nootbaar. Jakmile Satoria uslyšel ten hukot z ochozů, rozklepala se mu kolena. Stačil však jediný nadhoz, aby se hvězdě St. Louis Cardinals představil – to když rozhodčí zakřičel: „Strike!“
A rázem to z něj spadlo.
Na světovou extratřídu zvyklou na rány přes 150 kilometrů v hodině, vytasil arzenál svých pomalých „dělníků“. „Můj nejlepší nadhoz je tzv. change-up (míč, který před pálkařem nečekaně zpomalí a prudce padá dolů). Dělník mu pak říkám proto, že pracuje, dělá za mě veškerou dřinu,“ vysvětluje.
Největší hvězdu současnosti Šoheie Ohtaniho dokonce tehdy strikeoutem poslal zpět do dugoutu (střídačka, kde hráči čekají, až na ně přijde řada na pálce). Fenomenální Japonec po zápase uznal, že takovou skvělou kontrolu nadhozu, jakou má technik inženýringu firmy ČEZ, v životě neviděl.
Co mi vlastně je?
Jenže zatímco Satoria prožíval v roce 2023 v Tokiu životní zápas, jeho velký kamarád a parťák na pokoji Jan Novák se trápil. Na turnaj tehdy odjížděl jako člen širšího kádru se zraněním lokte. Ve Spojených státech jde o dobře známý „Tommy John“, který postihuje řadu nadhazovačů, v Česku to však žádný z lékařů neznal. „Pokud jste takové zranění v životě neviděli, tak ho zkrátka nepoznáte,“ popisuje Novák.
Rozuzlení přišlo až přímo v dějišti World Baseball Classic. „Když jsme přijeli do Tokia, kontaktovali jsme fyzioterapeuta ze Cincinnati Reds, který se na mě podíval a víceméně řekl, že na 99 procent je to ono.“ Na doporučení se pak podrobil operaci v Německu, kde si vybral specializovaného doktora, který měl za sebou úspěšné zákroky u jiných hráčů.
Následovala dvouletá rekonvalescence. „Kdybych nad sebou neměl vedení, asi bych to nevydržel,“ přiznává.
Osvědčený tah
Reprezentační dres přitom poprvé oblékl už v osmnácti letech. Dvaatřicetiletý nadhazovač dokonce tři roky strávil v USA, kde se ve farmářském systému organizace Baltimore Orioles pokoušel probít nemilosrdnou pyramidou amerických soutěží a zabojovat o sen dojít až do Major League. Po návratu ze zámoří a náročné operaci však musel začínat prakticky od nuly. Formu a jistotu zpět na kopci si získával v pražské Kotlářce.
A teď je v plné síle zpět!
Přestože čeští baseballisté odjížděli do Japonska s tím, že chtějí porazit každého soupeře, papírové předpoklady naznačovaly, že duel s Tchaj-wanem pravděpodobně rozhodne o tom, kdo se na elitním turnaji udrží. Pavel Chadim skupinu dokonce překřtil na skupinu smrti.
Tchaj-wan navíc minule vybojoval dvě vítězství, což by jinde stačilo na postup, ale doplatil na neuvěřitelně zamotanou tabulku, kvůli které nakonec sestoupil a letošní účast si museli znovu vybojovat v kvalifikaci.
Ukažme, že jsme nezaháleli! Baseballisté chtějí opět zaujmout na světovém jevišti![]() |
„Trenéra napadlo, že zkusí udělat kombinaci rychlého leváka a po něm půjdu já jako pomalý pravák,“ přibližuje Satoria taktiku, která loni v září přispěla na cestě k historickému bronzu na mistrovství Evropy.
Tento plánovaný tandem však v sobotu ráno neuvidíme. Ondřej Satoria totiž v předchozím duelu s Austrálií odházel 48 nadhozů. Striktní pravidla turnaje kvůli ochraně zdraví hráčů, kteří jsou vázaní milionovými kontrakty před začátkem sezony, vyžadují po překročení limitu 30 nadhozů povinný den odpočinku.
Na své poslední reprezentační akci tak mezinárodní kariéru zřejmě završí v úterý, i když sám už házet vlastně nechce. „Mají mě nakoukaného. Myslím, že by někdo jiný byl platnější. Ale když to kouč bude chtít, tak to samozřejmě udělám,“ připouští Satoria.
A trenér Chadim ho hodlá na světové jedničky opět nasadit. Symbolicky se tak uzavře kruh na stejném turnaji proti stejnému týmu, který ho tolik proslavil.
Tehdy ho nikdo neznal, zatímco letos patří na turnaji mezi nejsledovanější nadhazovače. V Japonsku ho neustále zastavují fanoušci a žádají o fotky či autogramy. Píšou mu, kdy bude házet, aby si koupili lístek a mohli se s ním potkat.
Ještě předtím české baseballisty ale čeká rozhodující partie. „Bude to zápas na život a na smrt. Tchaj-wanu se zranili klíčoví hráči, takže bychom toho mohli využít. Moc se na to těším,“ říká Satoria.
Tentokrát je však řada na jeho parťákovi.












































