Trenér Ash Morris se svými svěřenci - Franceskou Falzon-Youngovou z Malty...

Trenér Ash Morris se svými svěřenci - Franceskou Falzon-Youngovou z Malty (vlevo) a Čechem Jakubem Karlem (vpravo). | foto: oficiální facebook Hamilton Aquatics

Křišťál z Dubaje. Český talent brousí plavecký um mezi písečnými dunami

  • 0
Kodaň (Od našeho zpravodaje) - Byl mu teprve rok, když se český plavec Jakub Karl s rodiči odstěhoval z Liberce do Dubaje. Pohled na Ještěd a vrcholky Jizerských hor vystřídala pouštní panoramata kolem pohádkovým přepychem proslulého velkoměsta. Právě kvůli luxusu Karl v exotické destinaci zůstal. „Takové podmínky bych v Česku neměl,“ tvrdí osmnáctiletý kraulař.

Karl nemá na mysli snobskou image Dubaje, mluví o exkluzivním zázemí pro plavecký trénink.

Toho se mu dostává v elitním oddílu Hamilton Aquatics, kde se připravují dvě stovky závodních plavců. „Je to nejúspěšnější klub ve Spojených arabských emirátech. Díky tomu máme k dispozici jakýkoliv bazén,“ tvrdí.

U Aquatics Karla vede Angličan Ash Morris.  „Mám špičkového trenéra,“ vyzdvihuje debutant na evropském šampionátu v krátkém bazénu svého kouče. 

Ash mu komplimenty vrací, když zmiňuje, jak je Karl cílevědomý a pracovitý. Provází jej pověst jedné z velkých nadějí českého plavání, v dánské Kodani se ale nemohl předvést tolik, jak by si sám přál. 

Místo pěti disciplín zvládl jednu (kraulařskou dvoustovku) a ještě mizerně.

Kvůli klukovině.

Rozříznutá noha  jako daň za klukovinu

Necelé dva týdny před startem kontinentálního mistrovství si totiž při přelézání plotu způsobil tuze nepříjemné zranění. Rozřízl si nohu, ránu na stehenním svalu muselo zacelit sedm stehů. 

Taková újma na zdraví je pro vrcholového plavce fatální záležitostí. „Měl bolesti při obrátkách, nemohl plavat naplno,“ lituje český šéftrenér Vlastimil Perna. „Kdybych byl jeho osobní kouč, účast bych mu nedoporučil,“ dodává.

„Hlavně jsem přijel, protože se mi to nechtělo vzdát, i když mi doktoři řekli, že můj start nedoporučují, protože by mi rána mohla popraskat kolem stehů. Přijel jsem kvůli týmu,“ vysvětluje Karl, vnuk majitele liberecké Preciosy.

Mluví obstojně česky. Mateřský jazyk brzy ještě potrénuje s prarodiči, které navštíví o Vánocích.

Mimochodem, právě v Preciose se bude nejspíše psát jeho vzdálenější budoucnost. Karl naváže na rodinnou tradici a spojí svůj osud se slavnou značkou českého křišťálu. „Teď je ale priorita plavání,“ tvrdí.

Proč vaše rodina před lety zamířila do Dubaje?
Přestěhovali jsme se do Dubaje kvůli tátově práci. Pak už jsme neměli žádný důvod přijet zpátky. Zůstali jsme kvůli mému plavání, prostě to tam fungovalo, tak jsme tam zůstali.

I když žijete v Dubaji, tak reprezentujete Česko. Proč?
Protože jsem se narodil jako Čech, tak bych ani nechtěl reprezentovat arabské státy. Nejsem odtamtud a nemám žádný důvod, proč bych měl reprezentovat jinou zem než Česko. To, že nežiji v Česku, není problém.

Jak jste začínal s plaváním?
Když jsem byl malý, tak jsem dělal hodně sportů a jak jsem začal růst, měl jsem skoliózu. Doktoři říkali, že jednou z věcí, která by mi mohla pomoct, je plavání. Táta (Jiří Karl) je bývalý tenista, mistr republiky, zná sport. Věděl, že plavání je dobrá rehabilitace na klouby a že by mi mohlo pomoct. Začal jsem pak trénovat s Aquatics. Bavilo mě to, a tak jsem přestal dělat jiné sporty a dál jsem plaval.Od jedenácti let trénuji s Ashem a beru to vážněji.

V Dubaji chodíte na střední školu, studujete v angličtině. Co přesně?
Mám tam poslední rok. Studuji byznys, tělesnou výchovu a informační a komunikační technologie.

Střídáte dva odlišné světy - malou evropskou republiku a bohatý arabský emirát. Co se vám líbí na každém z nich?
Pro Dubaj špičkové podmínky pro trénink. Co se mi naopak líbí v Česku a nelíbí tam, je příroda.  Příroda v Česku je jako z filmu. Něco takového v Dubaji neexistuje. Chybí mi to, že zatímco v Dubaji je většinou teplo a dusno, v Česku můžeš dělat víc věcí venku. Můžeš cítit rozdíl ve vzduchu, v Česku je víc čerstvý.

Jak často se vracíte do Česka?
Chodím se ukázat na letní a zimní mistrovství republiky. A pak spíš v zimě, kdy přijedu na Vánoce, abych byl s babičkou a dědečkem.

S plaveckou reprezentací se tedy příliš nevidíte. Zapadl jste během evropském šampionátu mezi ostatní?
Nejsem pro ně úplně cizinec, vídají mě dvakrát do roka. Všichni jsou na mě moc hodní. Moje čeština není nejlepší, tak na mě mluví pomalu a dávají mi čas něco říct. Chápou to a jsou na mě hodní, nemůžu si stěžovat.

Berete svou účast v Kodani jako velkou zkušenost?
Chtěl jsem všechno zažít. Teď jsem junior a nečekal jsem, že dám finále, nebo získám medaile, ale za dva roky už aspoň budu vědět, co a jak, a nebudu nervózní.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž