Nejextrémnějšího štafetového závodu světa, který se každoročně koná na úpatí rakouských velehor, se už roky účastní i parta sportovců pod hlavičkou Techniky Brno. Jejich letošní vystoupení na akci, kde si sportovci hrábnou až na dno sil, se vyvedlo náramně.
Nejenže riskantní dobrodružství brněnská čtveřice první zářijovou sobotu dokončila - mezi amatéry obsadila druhou příčku. Běžec Pavel Brýdl, paraglidista Manfred Lobenwein, cyklista Jan Jobánek, vodák Pavel Srbecký skončili v absolutním pořadí dvanáctí.
„Hlavně toho celkového umístění si vážíme. Navíc jsme zaostali za špičkovým českým týmem (tým Global Assistance skončil sedmý) jen o dvacet minut,“ raduje se manažer Brňanů Roman Mráz.
I když Brňanů... „Vedení týmu a závodníci jsou z Brna, paraglidistu jsme ale našli v Rakousku a běžec je z Hradce Králové,“ přiznává manažer. To však nic nemění na tom, že parta Techniky předvedla parádní výkon.
Jako první čekala na vytrvalce dvanáctikilometrová trať z náměstí v Lienzi až na vrcholek Dolomit. Na běžce číhalo téměř dvoukilometrové převýšení a ostré kameny.
„Sklon kopce byl chvílemi takový, že běh už není běh, ale boj o to dostat se nahoru co nejdříve. Jde se s rukama na kolenou,“ popisuje běžec Milan Janata, který se 27. ročníku slavného závodu zúčastnil jako člen „béčka“ Techniky, které závod dokončilo na 50. místě.
Po devadesátiminutovém drápání do výšky téměř 2 500 metrů nad mořem přichází na řadu paraglidisté. Muži s padáky mají za úkol přeletět nad Lienzem, mezipřistání, vyběhnout nahoru s padákem v ruce a znovu hurá do údolí.
Ne všichni to zvládají. „Strašně foukalo a závodníci padali do stromů, do aut, do baráků. Sanitka tam lítala, měla co dělat,“ líčí Mráz.
Rakouský borec v českých službách „áčka“ Techniky si však poradil a vyslal horského cyklistu Janu Jobánka. Na Brňana i další čekal více než nelidský výšlap do kopce, na němž se prohánějí i lyžaři ve světovém poháru. Aby to cyklistům nebylo líto, sjedou si ho taky.
Svah, který po týdenních deštích je nacucaný jako houba, si však vybírá oběti. „Ve sjezdu se jeden Švýcar rozbil tak, že si ukousl kus jazyka, který už nenašli,“ říká Mráz. Pád potkal i Nikolu Ivanova z Techniky „B“. „Šel přes řídítka. Měl naštípnutou lebku a skončil v nemocnici, ale nejdřív závod dokončil.“
Jako poslední se vydali na svůj úsek vodáci. Tisíce diváků potěšili, když s kajakem museli seskočit ze sedmimetrové výšky do ledové vody, v níž pak musí zdolat více než pětikilometrovou trasu mezi peřejemi. „Letos ji prodloužili a bylo to poznat. Pořadatelé tahali přiutopené vodáky, další ke konci zvraceli do vody,“ dodává Mráz.
Ti nejodolnější, kteří si s ledovcovou řekou poradili, vyskočili z kajaku a doběhli na náměstí, kde před více než čtyřmi hodinami celé bláznovství začalo. Ze 124 týmů cíl extrémního závodu vidělo 91 štafet. A oba celky Techniky Brno byly mezi nimi.
