Úterý 27. října 2020, svátek má Šarlota, Zoja, Zoe
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 27. října 2020 Šarlota, Zoja, Zoe

Nemohl jsem přijít na chuť smažáku, vzpomíná stolní tenista Prokopcov

  5:59
Havlíčkobrodští stolní tenisté vstoupili do nové extraligové sezony dvěma výhrami. A jedním z hráčů, kteří k úspěšnému startu HB Ostrov přispěli, byl i čtyřicetiletý Dmitrij Prokopcov.

Se stolním tenisem začínal Dmitrij Prokopcov doma na Ukrajině, ovšem v osmnácti letech rodnou zemi opustil a v roce 2008 se stal českým občanem. Zahrál si dokonce i v české reprezentaci. | foto: Jan Brychta/ČAST

HB Ostrov sice působí v novém ročníku nejvyšší domácí soutěže stolních tenistů v roli nováčka, nicméně jeho kádr je doslova nabitý skvělými hráči.

Šéfovi havlíčkobrodského klubu Miroslavu Jinkovi se podařilo přivést na Vysočinu například i čtyřicetiletého bývalého reprezentanta Ukrajiny a České republiky Dmitrije Prokopcova.

„S brodským majitelem jsem jednal na konci loňské sezony a líbilo se mi, jaký nastavil cíl. Vrátil Brod na scénu a má v plánu vyhrát titul. Proto jsem mu kývnul,“ prozradil rodák ze Simferopolu.

Předtím jste v Česku působil v Ostravě a v Praze, není pro vás Havlíčkův Brod příliš malý?
Naopak, je to tady daleko lepší. Praha je hodně divoká. Navíc, když jsem působil ve Francii, tak jsem taky hrával v malém městečku, kde bylo nějakých dvacet tisíc obyvatel. Umím se přizpůsobit. V Brodě se mi líbí.

Dmitrij Prokopcov

Profesionální hráč stolního tenisu se narodil 5. ledna 1980 na Ukrajině v Simferopolu. Ping-pongu se věnuje od šesti let, a když mu bylo o deset víc, reprezentoval Ukrajinu na evropském šampionátu v Bratislavě. Kvůli sporům s národním týmem však požádal o české občanství a v roce 2008 ho dostal. V nejvyšší tuzemské soutěži hrál především za pražské El Niňo, ale vyzkoušel si také ligu ve Francii či v Polsku. Vyhrál čtyřikrát nejvyšší domácí soutěž a na mistrovství Evropy v Ostravě v roce 2010 pomohl České republice k bronzové medaili. S reprezentací skončil před dvěma lety. V letošní sezoně obléká barvy Havlíčkova Brodu. Je ženatý, s českou manželkou vychovává dvě dcery.

Kolik času na Vysočině trávíte?
Dohoda je taková, že jezdím na zápasy a jednou měsíčně zůstávám na celý týden. Trénuju s týmem a věnujeme se mládeži.

Takže vaše smlouva zahrnuje i trenérskou činnost?
Ne, to zatím ne. Prostě se snažíme, aby od nás mládež při tréninku něco odkoukala a zlepšovala se.

Když už jsme u mládeže, kdo vás přivedl na Ukrajině ke stolnímu tenisu? Nebo to byla rodinná tradice?
Právě že ne, řekl bych, že to byla spíš náhoda. Tehdy totiž u nás nebylo moc na výběr, možná ještě tak hrát fotbal. Já se ze začátku věnoval tanci, ale pak mě vzal táta na ping pong a už jsem u něj zůstal.

Prostě jste se rozhodl tancovat už jen za stolem?
(směje se) Tak nějak. Stolní tenis se mi zalíbil, byl mi blízký.

Nikdy jste nelitoval?
Vůbec. Poznal jsem díky ping pongu spoustu zemí, jiné kultury a našel si i celou řadu kamarádů. Jsem se svým výběrem spokojený.

Jaké bylo dětství na Ukrajině?
Od sedmi let jsem dvakrát denně trénoval. A v kombinaci se školou to tedy moc dětství nebylo. Buď jsem se učil, nebo stál za stolem. Ale tak to prostě chodí, pokud se člověk chce někam dostat. Vždycky musíte něco obětovat.

Už v osmnácti letech jste z Ukrajiny odešel a čas trávil především v Česku, kde jste později získal i občanství. Cítíte se ve svých čtyřiceti letech být víc Ukrajincem, nebo Čechem?
Určitě Čechem. S Ukrajinou mě spojovala jen rodina.

Navíc jste se nepohodl s tamním stolnětenisovým svazem...
Je to tak, nastavil nám hráčům takové podmínky, že se to prostě nedalo skloubit. Proto jsem se taky rozhodl, že chci reprezentovat Českou republiku, dokázat v jejím dresu něco i na mezinárodní scéně.

Což se povedlo v roce 2010, kdy jste slavil bronzovou medaili na evropském šampionátu družstev v Ostravě...
Je to můj největší zážitek z celé kariéry. Na stolní tenis tam přišlo pět tisíc lidí, což bylo fantastické. A podruhé jsem měl obrovskou radost, když jsem se před čtyřmi lety probojoval na olympiádu do Ria.

Dění ve své rodné zemi dál sledujete? Situace na Ukrajině už není řadu let jednoduchá...
Jasně že sleduju, pořád tam mám maminku a spoustu kamarádů, kteří zůstali v Kyjevě. Politika je na Ukrajině někde jinde a zatím asi jiná zůstane.

Kdy jste se byl na Ukrajině podívat naposledy?
Popravdě řečeno, za posledních osm let ani jednou. Mám dvě malé dcery a kvůli tamní neklidné situaci jsem se s nimi bál na Ukrajinu vycestovat.

Stolní tenista Dmitrij Prokopcov vyřadil na MS v Paříži Jiang Tianyiho z

A jezdí tedy aspoň vaše maminka sem za vámi do Česka?
Už je starší, takže by cestu nezvládla. Naposledy přijela před sedmi lety, když se nám narodila naše první dcera. Od té doby spolu komunikujeme jen přes videorozhovory.

Ještěže existují vymoženosti jako Skype či WhatsApp, mám pravdu?
Je to obrovská výhoda.

Na české občanství jste čekal pět let, během nichž jste nemohl reprezentovat ani jednu zemi. Co tak dlouho trvalo?
V té době už jsem byl v Česku ženatý, takže stačilo podat daňové přiznání a udělat jazykovou zkoušku. Mnohem horší a zdlouhavé bylo papírování ze strany Ukrajiny. V tomhle směru jsem moc vděčný předsedovi České asociace stolního tenisu Zbyňku Špačkovi, který mi v roce 2008 pomohl získat české občanství a odstartovat tak moji reprezentační kariéru.

Česky mluvíte výborně, nedělala vám čeština problémy?
Vůbec ne, já jsem totiž celkově na jazyky docela talentovaný. Moje výhoda byla to, že jsem tady neměl žádného kamarády z Ukrajiny ani z Ruska, takže jsem se musel hned učit. Během půl roku jsem bez problémů rozuměl a za další půl rok už jsem i v pohodě mluvil.

Je tedy vůbec něco, na co jste si musel v Česku delší dobu zvykat?
Zpočátku jsem nemohl přijít na chuť smaženému sýru. (směje se)

Kromě nejvyšší české soutěže jste si vyzkoušel i francouzskou a polskou. Nepřemýšlel jste tehdy spíš o francouzském nebo polském občanství?
Je pravda, že Francii jsem miloval. A byla doba, kdy jsem si myslel, že bych tam mohl zůstat. Jenže Francouzi jsou moc velcí patrioti, a když mi tam pak onemocněla manželka a nebyli schopni jí pomoct, tak jsem to bral jako impuls, že by to nebyl dobrý výběr.

Český stolní tenista Dimitrij Prokopcov (vlevo) se loučí s reprezentační kariérou.

Máte dvě malé dcery, už některá z nich bere do ruky pálku?
Jedné je osm a druhé šest a zatím to ani u jedné na stolní tenis nevypadá. Spíš tančí a chtějí hrát velký tenis. A jsem možná rád, že je to netáhne ke stolnímu tenisu, protože vím, o jak moc náročný sport se jedná.

Přesto vás evidentně stále baví. Jak dlouho si troufnete ještě hrát na nejvyšší úrovni?
Já doufám, že co nejdéle. Jsou i padesátiletí hráči. Prostě až nebudu mít z ping pongu radost, skončím. A taky samozřejmě bude hodně záležet na zdraví.

A co potom?
Rád někoho učím, takže bych chtěl zůstat v některém klubu třeba právě jako trenér. Ale zatím na to moc nemyslím.

Jak už bylo řečeno, Havlíčkův Brod je v extralize pro letošek nováčkem, nicméně patří hned k největším favoritům...
Máte pravdu, máme papírově nejlepší tým, což znamená, že cítíme tlak ze všech stran. A my to chceme v reálu potvrdit.

Překvapilo vás, jakým areálem HB Ostrov disponuje?
Ani ne, už jsem v něm párkrát byl. Jsem rád, že Míra Jinek takovouhle halu postavil. Opravdu je to zázemí se vším všudy. Nemá absolutně žádnou chybu. Najdete v ní všechno od A až po Z.

V prvním utkání jste vyhráli v Liberci 3:1 a ve druhém pak doma porazili KT Praha 3:0. Ovšem Miroslav Jinek právě o vás řekl, že jste mu dost hrál na nervy. To byl záměr?
(směje se) Určitě ne. Ale to víte, měli jsme dlouho pauzu a navíc v novém prostředí se chcete ukázat, takže nervozita pracovala. Naštěstí jsem všechny mečboly odvrátil a věřím, že příště už to bude z mé strany jednodušší.

  • Nejčtenější

Jak se hraje „cinklý zápas“ s Vyšehradem. Zažili to i fotbalisté Líšně

Paradoxně to nebyl ten typ zápasu, po kterém by v sobě sportovec nesl křivdu několik dalších dní, protože by si byl...

Fantazie na Giru. Černý se raduje po dlouhém sólu z etapového vítězství

Dvaadvacet kilometrů před cílem 19. etapy se odpoutal ze skupiny uprchlíků a vydal se do sólové jízdy. Za ním se však...

Berbr rezignoval na všechny funkce. Chovanec odvolán jako šéf sudích

Roman Berbr už není místopředsedou fotbalové asociace. Po svém zadržení rezignoval na všechny své pozice v hnutí. Není...

Proti Slavii smí nastoupit hráči s pozitivním testem na covid, má ho i kouč

Hapoel Beer Ševa může do večerního zápasu Evropské ligy se Slavií nasadit fotbalisty, kteří měli z úterních povinných...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Náš sport je nemilosrdný. Sluková s Hermannovou o plavkách i bulváru

Jsou důkazem toho, že protiklady se přitahují. Bruneta a blondýna. Jedna v dětství tahala bažanty po lese, druhá dělala...

ANALÝZA: Proč Čína v boji s covidem uspěla a Západ se zmítá v chaosu

Premium Zatímco Západ se potýká s druhou vlnou koronaviru, východoasijské země dokázaly virus porazit. Proč tomu tak je? Nejde...

Jsme rozvedení. Ještě nevím, zda se vrátím k dívčímu jménu, říká Koukalová

Premium Nepochopení, odsouzení. Konec vrcholové sportovní kariéry. Hledání práce. A ještě rozvod. Gabriela Koukalová (30) má za...

Dlouhodobý test Mazdy: karoserie se nám rozpadala před očima

Premium Historie provozu této Mazdy sice dokládá, že prevence se vyplatí, ale některé chyby výrobce se napravit nedají....

  • Další z rubriky

Za porušení koronavirového protokolu pokuta. NFL trestá Tennessee

Vyšetřování ukázalo: Porušili jste pravidla proti šíření koronaviru. Proto vedení zámořské ligy amerického fotbalu NFL...

Odchází Nurmagomedov, muž víry, jenž sliby neporušuje. A miláček diktátorů

Málokdy můžete zápasníkovi věřit, že svá slova míní vážně, když oznamuje konec kariéry v MMA. Pláčem a emocemi...

Jedinou výhru českých judistů v Budapešti zařídil Jiří Petr

Judista Jiří Petr vyhrál jako jediný český reprezentant na Grand Slamu v Budapešti zápas. Ve váze do 90 kg porazil na...

Sáblíková zahájila sezonu, v Inzellu si zvykala na nové brusle

První starty v sezoně si v Inzellu připsala česká rychlobruslařská hvězda Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská...

Nepanikařte, ale buďte opatrní. Osm znaků, že jste mohli prodělat covid-19

Druhá vlna koronavirové krize udělala z Česka, které tu první zvládlo celkem dobře, odpadlíka. Snad každý se bojí. Jsem...

Cukrářka Iveta Fabešová se rozvádí. Přišla o své provozovny

Cukrářka Iveta Fabešová (36) se na sociálních sítích svým fanouškům svěřila, že se s manželem rozvádějí. Kvůli tomu...

Česko dál padá do covidové propasti. Má nejvíce případů i úmrtí na světě

Česko se pevně usadilo na špičce světových koronavirových statistik. Již delší dobu jsme mezi zeměmi, které mají...

V 47 letech zemřela herečka Daniela Krhutová, pohádková Marie Růžička

Po dlouhé nemoci zemřela herečka a zpěvačka Daniela Krhutová, bylo jí 47 let. Její nejznámější rolí byla Marie Růžička...

Na porod jsem se těšila, ale všechno bylo jinak, říká Míša z Malých lásek

Za jedenáct let pomohla porodní asistentka Michaela Malotinová na svět asi sedmi tisícům dětí. První minuty života...