V posledním závodě, po vyčerpávajícím týdnu, ze sebe ještě vylovil poslední síly. A na své nejoblíbenější trati – 400 metrů volným způsobem – si zaplaval sólo závod. „A to jsem si říkal, že plavu nějak pomalu,“ smál se 17letý Kratochvíl.
Ale byl sakra rychlý.
Do cíle dorazil v čase 4:19,83, čímž přesně o vteřinu překonal 33 let starý světový rekord. A soupeři? Ti finišovali až daleko za ním. Český plavec byl v cíli o 18 sekund dříve než druhý Japonec Uchu Tomita.
Sedm medailí, čtyři zlata a světový rekord. Nevidomý plavec Kratochvíl zářil na MS |
Vaše maminka říkala, že se celou dobu bála, že vás někdo dožene. Co se během závodu honilo hlavou vám?
Já jsem vůbec nevěděl, že jedu takhle před nimi, myslel jsem si, že jsou někde kolem mě. Asi po dvě stě metrech jsem si říkal, že to asi nepůjde, představoval jsem si to rychlejší. Na poslední padesátce jsem slyšel, jak diváci fandí, tak jsem si řekl: Buď s někým závodím, nebo mi o něco jde. Tak jsem ještě něco vytáhl.
Konkrétně světový rekord.
Je to neuvěřitelné. Světový rekord je další meta, kterou jsem si chtěl splnit, protože 33 let je opravdu dlouhá doba. Když si představím, že před dvěma lety jsem byl 14 sekund za rekordem, minulý rok šest a teď už je pokořený, tak je to strašně super.
Co se vám vybavilo, když tady hrálo video ze závodu?
Asi bolest, protože to opravdu hodně bolelo. A taky to, že mi to přišlo fakt pomalé. Hrozně jsem si užíval ten konec, komentátor byl skvělý, to mě moc potěšilo.
Jak jste si rozplánoval síly? Čtyřstovku kraulem jste plaval až poslední den, měl jste za sebou už šest dní závodění.
Už od neděle, kdy jsem plaval padesátku kraul, mi trenér říkal, ať v rozplavbách trochu uberu, že to máme vypočítané, abych se dostal do finále, tak abych šetřil síly. Myslel jsem na to, ale moc se mi to nedařilo, plaval jsem rychle i v rozplavbách. Myslím, že se nám povedlo pošetřit nějaké síly a vyšlo to akorát.
Proč zrovna tato disciplína je vaše nejoblíbenější?
V ní se totiž teprve pozná, že máte natrénováno. Neříkám, že na padesátce ne, sprinty jsou těžké v tom, že musíte vydržet na max celou dobu, ale přece jen dálkařské závody jsou těžší pro hlavu. Já mám rád, že je to výzva.
Jsou medaile těžké?
Hodně. Ale nesmírně si jich vážím, než jsem odlétal, vůbec jsem medailové ambice neměl.
Cenný kov jste získal i na prsařské stovce, což byla vaše nejméně oblíbená disciplína. Už jste ji vzal na milost?
Docela jo! Už začínám mít prsa rád, ale je to tím, že mě trenér drtil, abych zlepšil techniku. A teď mi trochu vadí znak, takže se to otáčí.
Jaká byla příprava na šampionát v Singapuru?
Docela masakr. Měl jsem desetkrát až dvanáctkrát týdně tréninky v bazénu plus dvakrát až třikrát posilku.
Cítil jste teď větší tlak než před loňskou paralympiádou?
Asi ano, i když jsem se ho snažil ze sebe sundat. Když jsem zaplaval padesátku kraul, tak se mi plavalo daleko lépe. Bylo to znát, ale nebylo to takové. Abych pravdu řekl, já se snažím být při zemi. Ale pak přijde trenér a řekne: Tak, dneska dáme osobáček o dvě vteřiny.
Někdy se to povede.
To ano. Ale já hlavně chci, abych se v závodě cítil dobře a vydal ze sebe maximum.
S trenérem jste hráli karty, čím dalším jste si zkracoval čas mezi závody?
Po obědě si vždycky dám krátkého šlofíka, to mi hodně pomáhá. Pak večer hrajeme buď šachy, nebo žolíky a kanastu, abych se odreagoval. Já trenéra porážím v šachách a on mě v kartách.
Stihli jste i procházky po městě?
Nejvíc času jsem strávil na trase hotel, bazén, to je klasika, tak to bylo každý den. Ale my jsme přiletěli už ve čtvrtek a závodili jsme až v neděli, takže dva dny jsme měli na to se někam podívat. Byli jsme kolem hotelu, jednou jsme šli doprava, podruhé doleva, vždycky jsme ušli asi dvě stě metrů a šli jsme zpátky. Moc jsme toho nepoznali.
MS Singapur 2025- Nádherné dva týdny, které se mi navždy vryjí do paměti. Hlavně bych ale chtěl tímto poděkovat všem za podporu! Největší díky patří mým rodičům, kteří se mnou absolvovali celou přípravu a šli se mnou trénovat, i když to pro ně nebylo vždycky jednoduché s časem. Děkuju celé rodině za neuvěřitelnou podporu! Taky chci poděkovat svému trenérovi za tréninky a trpělivost, která byla potřeba a za skvělou souhru! Děkuju své přítelkyni a svým přátelům, i těm kteří absolvovali cestu až do Singapuru, a lidem, které mám kolem sebe a mým fanouškům, kteří mě podporují a sledují na každých závodech, protože můžu zaplavat medaile, můžu zaplavat osobáky a rekordy, ale bez vás všech, které kolem sebe mám by to nešlo, může být vidět jednotlivec, ale je to výsledek všeho a všech! Děkuju!!! @thielpetr @paralympicscz @ceskeplavani @sarka_packanova @jana_packanova @adamkic @horakovaa.s #poděkování #vdecnost #podpora #pratele #rodinajenejvic❤️ #girlfriend #plavani #mssingapore
Byl jste po návratu ze Singapuru v bazénu?
Ještě ne. Teď mám od plavání dva týdny volno, příští týden zase začnu. Prvních pár dní jsem nic nedělal, jen jsem odpočíval, teď už ale chodím do posilovny a běhat.
Chybí vám plavání?
Asi už trochu ano. Byl jsem rád, že si po Singapuru můžu trochu odpočinout, vychillovat se, zajít si do kavárny, to bylo super. Ale teď si to nahrazuju vanou, vždycky jsem tam dlouho, tak už asi tréninky potřebuju.
Uspořádali vám spolužáci ve škole nějaké překvapení?
Do školy jsem šel poprvé 1. října. Spolužáci byli nadšení, když jsem vkročil do třídy, tak mi tleskali, vyptávali se, jaké to bylo. Měl jsem krásné přivítání, nejen ve třídě, ale i ve škole. Na hřišti jsme měli takovou akci, kde mi gratuloval celý gympl.
Už jste si zvykl na pozornost veřejnosti?
Já ano, rodiče asi ještě ne. Je pěkné, když jdu po ulici a malé děti začnou křičet: Jé, to je David Kratochvíl! Vždycky mi to udělá velkou radost.
