Ale to není jediná potíž. Po Ekvádoru putoval raději s cyklistickou helmou na hlavě. "Cyklisty tu přepadávají tak, že je za jízdy z auta udeří holí do hlavy," napsal Vinš elektronickou poštou.
Teď projíždí Peru - cyklistické peklo. Musí zdolávat obrovská převýšení, navíc tu řádí teroristé. "Vše, co vytvořil člověk, je příšerné, co příroda, je nádherné."
Proplétal se pouští, spal pod obrovským kaktusem, čekal jej pohled na banánovníky. "Jeden list je větší než dospělý člověk."
A má za sebou horolezecký výkon. "Když jsem před třemi roky odjížděl na Island, Huascaran byl jedinou horou, kterou jsem na americkém kontinentě znal," píše Vinš.
A teď vrchol měřící 6768 metrů i zdolal. Před cestou si připomněl tragedii české výpravy, které se tu udála před 33 lety. Při zemětřesení zavalila lavina šestnáct československých horolezců. Na jejich počest pak Vinš na vrcholu zapíchl vlaječku.
Na cestu si najal průvodce. Absolvoval aklimatizační samovýstup na jednu z nižších hor. Únava jej i tak zmáhala, podlamovaly se mu nohy, nepomáhaly ani energetické gely. Vysílením pak padl i na samotném vrcholu.
Nocoval v mrazu, a když se společníkem ráno balil, strhla se lavina. Zavalila jejich vrcholovou trasu. Přespání je možná zachránilo. Únava jim zabránila v cestě do základního tábora. Přes tu se převalila lavina. "Ta byla připravená pro nás," míní šestadvacetiletý student.