"Zatím na ně vůbec nemáme. Vyrovnaně se s nimi hrát nedá," přiznal Tomáš Neumann, trenér českého národního mužstva. To i v desátém vzájemném zápase marně snilo byť o remíze.
Včera v Brně bylo chvílemi českým reprezentantům trapně. V prvním poločase jen obdivně zírali na skvostné finty i strojové kombinace Španělů, kteří jim do pauzy lehce nasypali půltucet gólů.
"Jsou to profíci. V hlavách nemají nic jiného než futsal," krčil omluvně rameny reprezentant Dimo Chadzidis, který spolu s Martinem Kasálkem zastupoval v českém výběru klub Helas Brno.
Právě na příkladu nejlepšího střelce domácí ligy je patrné, jaký oceán obě země ve futsalu odděluje.
Zatímco Španělé si triky s míčem vydělávají a na broušení techniky mají nekonečně času, našinci se k honění malého míče v hale dostanou zřídka. "Trénujeme dvakrát týdně," sdělil Chadzidis.
Kromě futsalu ještě hraje divizní fotbal v Rousínově, k tomu je zaměstnán u sponzora Helasu. "Rozdíl proti Španělům, kteří hrají jen futsal, tam být prostě musí," pousmál se.
Proti ladným hračičkům z Jihu občas domácí borci působili jako neohrabaní halamové. Ne že by neuměli, zkrátka nestíhali. "Naše liga mi proti tomu přijde jako zpomalený film," srovnával Jan Loup, trenér Helasu. "Naši hráči byli vždycky o myšlenku pozadu."
Sebevědomí španělští šampioni tak ve svižném rytmu předváděli svá kouzla, pěstovaná mnohaletým tréninkem. "Nejvíc nám schází ty jejich návyky. Co je pro ně automatické, nad tím my musíme přemýšlet," poznamenal trpce Chadzidis. "Balon je úžasně poslouchá a ze všeho nejhorší jsou jejich narážečky."