Sáblíková přesto zůstávala v prognózách opatrnější: "Hlavně ta placka aby byla." V poločase čtyřboje je celkově čtvrtá.
S vítězstvím na 3 000 metrů ale musíte být mimořádně spokojená, ne?
Jela jsem pěkně, ale stejně jsem pořád naštvaná na tu pětistovku. Protože to mohlo být ve čtyřboji úplně jinak a lehčí. S trojkou jsem spokojená, ale ta pětistovka mě strašně mrzí.
Nadávala jste si po ní?
Dost. Byla to opravdu moje chyba, co jsem tam provedla. Blbě jsem si najela do zatáčky a jak mi pak trochu fouklo, málem jsem to neustála. Aspoň že jsem tam nespadla a nějak tu pětistovku dojela, protože kdybych spadla, bylo to úplně ztracené.
ÚSMĚV PRO DIVÁKY. Martina Sáblíková na ME ve víceboji.
I při závodu na 3 000 metrů se vítr záludně točil. Vnímala jste to?
A jak. Na cílové rovince to bylo docela v pohodě, protože tam foukal vítr hodně do zad. Ale v zatáčce a na střídací rovince jsem musela hodně zabírat a rychlost se tam hodně ztrácela. Musela jsem s tím dost bojovat. Chtěla bych strašně poděkovat našim fanouškům, trenérovi a Karolíně (Erbanové) s mým bráchou, kteří na mě křičeli, ať se nevzdávám a ať s tím bojuju, protože ten vítr byl hrozný. Moc mi jejich povzbuzování pomohlo.
Jste tu ze všech rychlobruslařek nejlehčí. To musí být ve zdejším počasí obzvlášť znát...
Na trojce je to výhoda, na pětistovce nevýhoda. Ale jsem spokojená. Mám asi 51 kil. Když se do nich opřel vítr, bylo to docela drsné.
Po pětistovce jste tvrdila, že zlato ze čtyřboje je ztracené. Už ta slova odvoláte?
Zatím nevím, jestli je ztracené. Ale důležité je, že pořád můžu bojovat o placku. Jak to bude vypadat dál, uvidíme v sobotu po patnáctistovce.
Jak se vám před ní bude spát?
Budu před spaním určitě hodně přemýšlet nad patnáctistovkou. Po ní se uvidí. Ještě to bude mazec.
