Momentálně posádka ve složení Dvořák, Suchý, Šindelář, Nosek cílí na skromnější mety. Ve Světovém poháru obhájili celkové sedmé místo, na „přeshraničním“ šampionátu v Altenbergu by rádi o kousek výše.
„Šesté místo bychom brali. Určitě. Všemi deseti,“ říkal Dvořák v narážce na to, že šestá byla po polovině programu skeletonistka Anna Fernstädtová. „Jasně, ideálně chceme být první, ale reálně by šestka byla v konkurenci, co tady panuje, moc pěkná. Tréninky byly kvůli počasí nahoru-dolů. Hrozně těžko se z nich odhaduje, co se může a nemůže stát.“
Zvlášť tady v Altenbergu, že?
Pro mě je to nejtěžší dráha v Evropě. Je hrozně pestrá a náročná skladbou zatáček. Vyzkoušíte si na ní úplně všechno. I fyzicky je to dřina: když tady dojedu do cíle, dalších pět minut to vydýchávám, protože dráha je tvrdá a technicky těžká, takže jste celou cestu hrozně zaťatý, abyste to udržel.
Vyhovuje vám taková dráha?
Těžko říct; sám úplně neumím povědět, co nám nejvíc sedí. Měli jsme lepší výsledky spíš na kratších drahách, kde záleželo hodně na startu, ten máme jeden z nejlepších vůbec. Ale může to ovlivnit spousta faktorů kolem.
Jak vaše ambice ovlivní počasí?
To bylo vidět dneska u skeletonistek: patnáct minut sněžilo, dalších patnáct ne – a úplně se to tam zpřeházelo. Když prší, musí se zase vypnout chlazení, aby led nenarůstal z napršené vody, pak je hodně měkký a tím pádem zpomaluje. Může to být totálně zamotané.
V Altenbergu vám končí sezona, jaká byla?
Se čtyřbobem jsme spokojení. Konkurence šla nahoru, ale my měli daleko lepší bodové výsledky než loni, skoro ve všech závodech jsme skončili do desítky. Dvojka se nám nepovedla na mistrovství Evropy, diskvalifikace (kvůli nevyhovujícími rádiu předního nože) nám to zkomplikovala, to bylo takový smutný.
Je ještě brzy ptát se v polovině olympijského cyklu na Peking 2022?
Máme to před sebou pořád, to je náš cíl. Míříme k olympiádě – a zatím to má, myslím si, pozitivní progres směrem nahoru. Doufáme, že to půjde takhle dál a v Pekingu to od nás bude úplně nejlepší.
Do Číny jste se brzy měli vydat...
Jenže testování dráhy nám zrušili. Kvůli tomu, co se tam a všude po světě děje (epidemie koronaviru). Přišla zpráva, že by se mělo konat poslední týden v říjnu; uvidí se, jak to tam bude vypadat. Kdo ví, kdy se tam pojede. Dráha už stojí, budeme čekat na vyjádření.
Co s tím?
Místo toho hledáme po Evropě, že bychom ještě jeli trénovat někam jinam. Tady v neděli po našem závodě vypnou čudlíky a ukončí sezonu, na pár místech se ale do konce března ještě jezdit bude.
Vy se při tréninku celkově nakočujete – je reálné, že byste se výhledově dočkali své dráhy v Česku?
Nevím. Nápadů už zaznělo docela dost, ale nikdy z toho nic nebylo. V létě trénujeme v posilovně, na stadionu, běháme. V říjnu se odjíždí na dráhu, když už je led, pak jsou závody. Tak to mají všichni, jen Němci mají výhodu v tom, že mají v kryté hale ledový trenažer, kde si mohou simulovat starty. I tam se před sezonou občas dostaneme. Ale třeba na dva víkendy, oni tam můžou jezdit pořád.
