„Chyběl jeden nadhoz, jedna rozehra. Kdybychom i na olympijské kvalifikaci porazili Nizozemsko, postupujeme my. My jsme ale těsně prohráli. Utekl nám jeden balon, přišla těsná prohra. Velká škoda. Můžeme ale být na sebe hrdí,“ konstatoval Petr Čech, jeden z reprezentantů z brněnského celku Draci Brno.
Minulé dva týdny ho zastihly ve vynikající formě, v rámci kvalifikace do Tokia byl vůbec nejlepším pálkařem. A to byli na soupiskách i hráči se zkušenostmi ze slavné MLB.
„Bohužel to byly často jednoduché odpaly, kdy nebyl nikdo na metách, nebyly z toho tedy body,“ pokrčil rameny Čech. Celý tým se však nezdráhal pochválit. „Všichni jsme opravdu hráli dobře. Vyrovnali jsme se nadhazovačům, proti nimž bychom před pár lety neměli šanci. Zanechali jsme dobrou stopu,“ vyzdvihl.
Amatérům z české extraligy se dařilo dokonce tak, že se jich například Španělé ptali, kolik ve svých klubech vydělávají peněz. „Byli šokovaní, když jsme jim řekli, že máme baseball jako hobby. Chodíme do práce,“ usmíval se Čech.
Takže zatímco Španělsko mělo na lavičce jako trenéra Luise Soja, který s New York Yankees čtyřikrát vyhrál Světovou sérii, oni po konci akce spěchali do zaměstnání.
Petr Čech konkrétně do kamenolomu, kde od srpna pracuje. Jeho pracovní den začíná o půl páté budíčkem, následuje hodinu dlouhá cesta buď na Žďársko, nebo na Prostějovsko, a pak šichta.
Vzhledem k tomu, že je i sportovcem, má opora Draků Brno štěstí, že v lomu nepracuje manuálně. Přestože se svou metrákovou mohutnou figurou by se s krumpáčem v ruce patrně neztratil.
„Aby to bylo tak, že vezmu krumpáč, rozbiju to tam, pak jdu na baseball a tam bych mával s pálkou v rukou, to by moje ruce asi nedávaly,“ podotkl. „Na práci v bagru jsou tam chlapi, moje místo je v kanclu. Dělám administrativu a pracuji na své praxi, abych se do budoucna mohl věnovat i bezpečnosti a navrhování postupu další těžby,“ popsal 31letý baseballista.
Svému sportu obětoval hodně a prošel s ním kus světa. Jako osmnáctiletý se stal čtvrtým českým hráčem, jehož podpis se zaskvěl na smlouvě s týmem z MLB; upsal se Cincinnati Reds. V jeho systému strávil tři roky. „V nováčkovských soutěžích, v sedmé a šesté lize,“ pronesl upřímně.
Zahrál si v Německu, poté absolvoval Vysokou školu báňskou v Ostravě a po angažmá u tamních Arrows zakotvil v Brně. Zde našel vedle elitního českého klubu i práci.
„Mám hodného šéfa, který mi umožňuje jezdit. Je to fanoušek sportu. Slýchám, že jsem na dovolené, ale přitom tady dřu a na pláž si nesednu. Všichni se mě ptají, proč to teda dělám? A já říkám, že mě to baví, takže tohle vlastně je dovolená,“ svěřil se zpravodaji ČTK během kvalifikačního turnaje.
Odehrál ho netradičně ne na pozici zadáka, tedy muže v masce, jehož úkolem je zpoza domácí mety řídit hru a chytat nadhozy, ale na první metě - bez masky, jen v kšiltovce a velmi blízko pálkařům soupeře.
„Když od nich šel na pálku levák, který to má pro odpal na první metu snadnější, tak jsem se občas pro jistotu díval, jak je velký. Trochu jsem se bál. Kdyby to odpálil na mě, tak jednička (první meta) je dost blízko,“ přiznal Čech. Poradil si však nakonec nejen s těmito přirozenými obavami, ale i s plněním úkolů hráče na první metě. K nim patří i rychlá reakce a mrštnost. „Většinou jsem dokázal jedničku buď zašlápnout sám, nebo hodit míč nadhazovači, který tam doběhl, takže v klidu,“ zhodnotil se borec s fotbalovým jménem.
V říjnu bude baseballovému Petru Čechovi dvaatřicet let, a vzhledem k tomu, že už teď ví, že příští dovolenou bude kvůli reprezentační akci mít až v prosinci, nabízí se otázka, jak dlouho se chce sportu na nejvyšší úrovni ještě věnovat.
„Tým máme dobrý, budeme se dál zlepšovat, nikdo neoznámil konec. Na příští Evropu bych jet chtěl,“ řekl s výhledem na příští dva roky.