Cíle hanáckého týmu se rok od roku nemění – vyhnout se bojům o záchranu a pokusit se o vysněnou účast v play-off, které si zahraje první čtyřka. Stejně jako loni vede Skokany z pozice hrajícího trenéra Jakub Voják. "Abychom se dostali do play-off, musíme zvládnout všechny zápasy se slabšími týmy, jako je Tempo nebo Arrows," má jasno osmadvacetiletý hráč se zkušenostmi z Německa a Austrálie.
Po jedenácti odehraných kolech máte bilanci tři výhry a osm porážek. Můžete s tím být spokojeni?
Počítal jsem, že budeme mít trochu lepší start do sezony. Mrzí mě hlavně prohra na Kotlářce, kdy jsme vedli 5:1 a soupeř otočil v osmé směně na 6:5. Byla to smolná prohra, kdy nám navíc trochu nepomohli rozhodčí několika spornými situacemi a přestali našim nadhazovačům pískat striky. Ale trochu jsme si to zavinili i my.
Extraliga se hraje tradičně systémem dvou zápasů v jednom dni, Skokanům se ale málokdy podaří oba zvládnout. Většinou po výhře následuje porážka, jako naposledy doma s ostravskými Arrows (7:4, 3:8). Je to uspokojením?
To si nemyslím. Po výhře v prvním zápase na nás Arrows vytáhli technického nadhazovače a my jsme to nezvládli v hlavách, byli jsme na pálce bezzubí. Byl to zkrátka jeden špatný výkon, kdy jsme se nedokázali nakopnout a nenašel se nikdo, kdo by zavelel k útoku.
Nováčkem v dresu Skokanů je Pavel Procházka. Co si od jeho příchodu slibujete?
Je to výrazná posila, zkušený nadhazovač a bývalý reprezentant. Začal trénovat až s prvním zápasem, takže potřeboval trochu času, ale už ukazuje svoji úroveň. Je dobrou posilou i na pálce a v poli, může totiž hrát v podstatě kdekoliv a bude dobrý.
Jeho jméno bylo roky spjato s Olympií Blansko, bylo těžké ho do Olomouce dostat?
Nebylo to snadné, protože po sezoně, kdy s Blanskem měli jedinou výhru a Pavel dělal kolem týmu prakticky vše, se rozhodl nepokračovat. Oslovil jsem ho v průběhu zimy, několikrát mu volal i můj táta a nakonec jsme ho zviklali, že není tak starý a má chuť si zahrát extraligu na dobré úrovni. Pro nás je posilou i tím, že je starší hráč, kterých v týmu moc nemáme a hodně tu pomáhá.
Dalším novým jménem je Cameron Moule.
Je to třiadvacetiletý Australan, který hraje na pozici catchera a na 3. metě. Pochází z Melbourne, kde hraje I. divizi, tedy hodně kvalitní ligu. Není to megaposila, která rozhoduje zápasy, ale kluk, který chce tvrdě makat a hrát za nás. Kvalitou je na vyšší úrovni než naši mladí hráči a určitě tým dobře posílil. Pálkařsky je na tom dobře i v obraně hraje slušně.
Po minulé sezoně jste se nechal slyšet, že uděláte vše pro to, aby do Olomouce přišel zkušený zahraniční trenér. K tomu ale nedošlo, tým znovu vedete vy jako hrající kouč.
Bohužel to nevyšlo. Už jsem byl s jedním koučem domluvený, ale těsně před odletem do Česka podepsal profesionální smlouvu v Americe. Stejně to dopadlo i ve druhém případě. Snažím se pořád hledat, ale roli kouče jsem vzal zpátky na sebe. Není to ideální, ale dokud se nikdo nenajde, budu to asi dělat já. Je to i finanční otázka, protože trenéři, kteří by sem přišli, si říkají o docela velké částky, aniž by třeba hráli. A na to náš klub nemá peníze.
I tak zůstává cílem útok na první čtyřku?
Ano a nemyslím, že bychom měli sezonu nějak špatně rozehranou. Teď je potřeba slabší soupeře jako Tempo nebo Arrows porazit ve všech zbývajících zápasech, abychom se dostali do hry o play-off.
