Zlato přinesl životní dohmat. V Tokiu chci být ještě lepší, hlásí Seemanová

Sotva v Praze vystoupila z vlaku, spěchala se pochlubit hodnotným talismanem, který si z Budapešti přivezla. Ale že by ji zlatá medaile měla uspokojit, nebo naopak stahovat hlouběji do bazénu, si rozhodně nepřipouští. „Makáme hodně, nešetříme se a je pro mě neskutečná motivace, že se to vyplácí,“ ujišťuje plavkyně Barbora Seemanová, čerstvá mistryně Evropy ze závodu na 200 metrů volným způsobem.

Napadlo by vás po loňském roku, kdy pandemie výrazně poznamenala život plavců, že se stanete evropskou šampionkou?
Nenapadlo by mě to, asi ani kdyby koronavirová situace vůbec nebyla. Nejsem typ člověka, který by sledoval evropské nebo světové žebříčky, takže jsem jela na mistrovství jako na každé předchozí a měla jsem ty samé cíle jako vždycky. Rozhodně bych si netipla, že tady budu sedět jako mistryně Evropy.

ZPRAVODAJSTVÍ

ze zlatého závodu Seemanové

Už jste si zvykla, jak to zní?
Ještě ne, musím přiznat, že jak jsem na šampionátu měla tolik startů, tak jsem vůbec neměla čas přemýšlet třeba o tom, z jakého místa jdu do finále. Nevnímala jsem ani, vedle koho stojím, za ty roky už jsem se docela otrkala a nastavila si to tak, že mě nerozhodí, když stojím třeba vedle Federicy (Pellegriniové) a musím ji porazit.

Právě úřadující mistryni světa jste v souboji o zlato o dvě setiny předčila. Co vám po závodě říkala?
Nejdřív u ní panovalo zklamání, protože to bylo hodně těsné. Myslím, že ani nevěřila, že prohrála. Pak jsme si navzájem gratulovaly a říkala, že to byl super závod.

Jak jste ten vyrovnaný závěr prožívala vy?
Když jsem dohmátla, tak jsem byla tak vyčerpaná, že jsem skoro neměla sílu se otočit na tabuli. Takže jsem ani nevěděla, že to byl vítězný dohmat. Pak jsem viděla, jak trenérka skáče, tak jsem se otočila a viděla jsem, že u mého jména je jednička.

Po závodě vás těšilo, že postupnými krůčky stoupáte. Jaké budou další?
Teď bylo krásně vidět, že v plavání často rozhodují detaily, ve kterých jsem tentokrát byla lepší než soupeřky. A právě na detailech už nějakou dobu pracujeme, ať už je to provedení záběru nebo zvládnutí jednotlivých úseků závodu. Ale člověk nikdy nebude stoprocentní, takže všechno tohle se dá ještě postupně vylepšovat.

Jedním z detailů, který vám pomohl ve finále, byl dohmat. 
Spolupracujeme s videoanalytiky, a tak postupně rozkrýváme další a další věci. Teď na mistrovství jsme po rozplavbách a semifinále hledali, v čem mně třeba soupeřky ujíždějí a kde nade mnou získávají převahu. A přišli jsme právě na dohmat. Ač se to nezdá, taková banalita dokáže ovlivnit několik desetin. A já vyhrála o dvě setiny.

Je to neuvěřitelné. Nechápu, jak jsem to dokázala, radovala se Seemanová

Co vám ukázala analýza zlatého finále?
Ještě jsme ho detailně nerozebírali, chtěla jsem si ho nechat jako třešničku na dortu. Ale pár videí jsem už viděla a byl to asi nejlepší dohmat, jaký jsem kdy udělala. Všechno bylo provedené tak, jak bych chtěla.

Už víte, na co se budete zaměřovat před olympijskými hrami?
Dál budeme pracovat na tom, na čem stále pracujeme: obrátky, výjezdy, dohmaty nebo provedení záběru. Nefunguje to tak, že bychom na něčem pracovali a dotáhli to do konce. Podle mě to ani konec nemá.

Změní se v kontextu zlaté medaile a očekávání váš přístup k hrám?
Nevážu se na to, co si myslí nebo co by chtěla veřejnost. Makáme furt tak, jak jsme zvyklí. A že jsem teď vyhrála mistrovství Evropy nic nemění na tom, že na olympiádě budu chtít být ještě lepší.

Nastíníte tedy ambice?
Na olympiádu pojedu s tím, že se chci dostat do finále a udělám pro to všechno. Nezáleží, jestli jsem teď vyhrála evropskou medaili nebo bych přijela se čtvrtým místem, motivace furt zůstává a k tréninku budu přistupovat stejně.

Každý úspěch posunuje dál

Velmi emotivně prožívala zlatý zápis své svěřenkyně Barbory Seemanové trenérka Petra Škábová. Stejně jako na mládežnických hrách v Buenos Aires 2018, kde česká plavkyně získala dvě zlata, se minulý týden v Budapešti její rádkyně neubránila slzám.

Jak se Bára změnila od úspěšné mise v Argentině?
Mládežnická olympiáda ji velmi motivovala a po ní přišel zlom v ještě větším nasazení do práce. Vždycky byla poslušná, teď mi přijde, že jsme skloubily více věcí dohromady. Dostaly jsme lepší podmínky, na úspěchu se podílí celý tým a Bára naslouchá každému z nás.

Co jste říkala na finiš budapešťského finále, který rozhodovaly dohmaty?
Na videu šlo vidět, soupeřky dohmaty provedly špatně. Kdo zvedne hlavu, ten to projede, takže jsme Báře říkali, že nesmí zvednout hlavu a natáhnout se. Vypadá to jako blbost, ale je to důležité. Vědělo se, že to bude těsný souboj a že bude rozhodovat posledních pár metrů.

Vaše svěřenkyně mluvila o tom, že si před Tokiem nebude připouštět očekávání či zvýšenou pozornost. Jak to vidíte vy?
Dělám kolem Báry trochu bariéru, takže nevnímá tolik ten tlak a svázání, které já bohužel vnímám. Veřejnost, média, my trenéři i Český plavecký svaz teď od ní budou očekávat další výsledky a ona to musí zvládnout. Ale každý úspěch ji posunuje dál a věřím, že teď trénink bude ještě lepší než býval.